čtvrtek, března 31, 2005

Beach Haway Party

Sten má dvacet
Proč: Je teplo, všechno se zelená (zelenou) a už mi bude dvacet, tak chci spáchat ještě jednu pořádnou teenage ptákovinu, oficiálně 657. výročí založení Karlovy Univerzity
Kde: 3. patro, Kolej Blanice, Praha
Kdy: Čtvrtek, 7. 4. večer
Kdo je zvaný: KOMPLETNÍ e-maracana, pár lidí z VŠE, Ondra B., Dan, Vlastík K., Švanča, Heb, Terka M., Petr H.
Vybavení: Solidní široká chodba, 2 pokoje, nefalšovaný písek, havajské věnce, možná palma, lehátka, či slunečník
Aktivity: a) popíjení, chlastání, kalení; b)hudba, tanec c)plážový fotbálek, beach volley, limbo contest....
Hudba: a) DJ Shewa In Da Box (skříň vyklizena) b) Jimmy na vymazlenýho Telecastera (poděkujme slovenským bratiam za zapůjčení el. kytary)
Co pít: Zajištěna bude bečka zbytek si musíte (MUSÍTE!!!) donést sami
Co dělat: 1)Rychle se rozmyslet a napsat na blog (nejlépe), mail nebo telefon, jestli se dokalíte 2) Sbalit se (povinné:spacák, pasové foto na kolejenku, lahvinka, pùllitr; nepovinné: dárek,plavky,květované košile..) 3) Sdělit někomu odpovědnému a při penězích, že jedete na skvělou výstavu Chagalla do Phy a potřebujete založit 4)Sednout na správný (PECO!!!) vlak
Kde spát: Pokud pohrdnete vyhřátým písečkem (odpadky, exkrementy..) tak budete spát buď na posteli (nespoléhat) nebo na mém, Radimově nebo Mojmírovì pokoji.
Co nedělat:Jídlo nepodávám, tak doufám, že mi ho nìkde v jiné formì nenecháte, dále nerozbíjet, nenasrat kolejbábu, nestřízlivět etc.

Tesco

Tak jsem se zase jednou rozhodla obohatit nasi blogovou session. Takze zacina muj druhy prispevek, Rado uz druhy!
Minuly tyden jsem chybela na vsech uuzasnych akcich, tim myslim cubovu,jimmyho a standbyovu oslavu narozek, fotbalek v sobotu na marakane (i presto ze Team velice neocekavane vyhral) predvelikonocni voziracku, z duvodu neodkladne brigady v Tescu. Rikam neodkladne, protoze sem proste svorc.
Uz tam nikdy nepujdu.
Nikdy
Jsou tam hrozni lidi, to byste neverili, mi spolupracovnici si nejen mysleli ze mi je sladkych 16, ale oni si to mysleli jeste tri dny pote, co jsem jim rikala ze studuju prava na vysoke skole. (uznavam, slecna, 16-tileta kosmeticka,nadsene ocekavala detatko,kourila asi 2 cigarety za hodinu a chodila po pracovni dobe randit s Ukrajincama, te to mozna asi nedoslo)
Jednali tam se mnou jak s nejvetsim povlem a neustale me kritizovali zato, ze spatne strkam flasky do regalu. Jako 16-tileta krehka divna jsem byla pridelena k 2 litrovym pet flaskam cehokoliv. Strkali ste nekdy flasky do regalu? Na to totiz musi byt system!! A my mladi tomu prece nerozumime. Pote co zjistili, ze na jejich system kaslu a skladam to tam hlava nehlava, hlavne aby tam toho slo narvat co nejvic a abych to mela co nejrychleji z krku, me preradili. K PIVUM. Snad za trest, po bednach s pivama jsem si prestala stezovat a za odmenu jsem byla poslana zpet k mym dvou litrovym flastickam.
V tu dobu jsem uz na Tesco byla nastvana fakt hodne. Za blbych 46 korun hrubyho jsem se tam denne od 5- 10 vecer div nepredrela.
Zacala jsem jim to oplacet. No jo, proste jsem kradla, zacala jsem nenapadne vodama, pote mirindama az ke coca cole! Dalsi den jsem do sebe narvala asi 2 studeny klobasy s rohlikama a zajedla cokoladou (velkou) Me zraci obdobi jsem slavnostne zakoncila Milkou a marcipanem... Snad jsem se jim aspon trochu pomstila.
Uz nikdy. Nikdy.
Doufam ze nikdo do Tesca nepujdete, jsou to proste hrozny svine.

Není trabant jako Trabant

I já (hudební barbar) občas zavítám na nějaký ten koncertík.Tentokrát sme se domluvili s Ondrou B. a vyrazili na Trabanty do Rock Café.Já,Terez,Ondra,Šušla,Lucka.Už při vchodu nám bylo jasné,že to nebude jen tak nějaký koncert-fronta na lístky asi půl hodiny.Pak sme se ale dostali dovnitř a přivítala nás francouzská předkapela.Jmenovali se Prsty pryč (z Francouzštiny přeložil Ondra) ale my s Šušlou sme je přejmenouvli na Prsty v piči!!Byl to opravdový nářez:něco mezi rockem,ska a francouzským šansonem.Chlapíci nás opravdu rozprodili a když jejivh frontman zvolal:Now is time for you to sing with us.It is not Franch,not English,not Czech,it si just lalalala,tak nás dostal do varu.Když po poslední pecce Hey Mama odcházeli z podia a já sem úžasného houslistu poplácal po rameni a on mně odpověděl "merci"(o překlad požádejte ševu)tak sem ucvrkával do textilu.A to byla teprv polovina.Když sme netrpělivě očekávali příchod Trabantů a na podiu se měnili nástroje,sami borci z obou skupin sestoupili přímo mezi diváky a celkem slušně zaiprovizovali(šlo na nich vidět,že se hudbou opravdu baví.Pak už zhoustla atmosféra,nastoupil Trabanat a my si každý hlídali svého půl metru čtverečního na paření.To co hráli se dá opravdu jen těžko definovat jako konkrétní žánr (snad oprvdu world music-i když nevím),ale s jistotou se dá říct že to byl nářez.Hned při první písničce sme měli ruce nahoře a nepřestávali se ohupovat v podbízivých rytmech.Střídali písničky z nováho alba Hyjé se statšíma peckama.Proto sme slyšeli Trpaslíky,Žižkovská věž,Přažskej cirkus,Černej pasažér a asi nejpěknější Sáru.Všichni se tak rozjeli,že se hrálo až do půl jedenácte,přestože se od 10 némůže hrát kvůli nočnímu klidu.Z Rock Café sme odcházeli okouzleni nejen perfektní hudbou,ale taky úžasnou zpevačkou a trumpetistkou...

úterý, března 29, 2005

Velikonoční rocková mrskačka

Tak na tuhle akci mě vytáhla Lucka s tím, že nějakej kluk nějaké její kamarádky tam hraje na basu a dá se to poslouchat. Místo dění MC Slady, kde jsem nepáchl po méně než osmi pivech, mě taky moc nenadchlo, ale třeba se i v uprdlé Kroměříži začne poslouchat něco jiného než shitpop a la Superstar.
Za nehorázných 70Kč jsem vplul do ještě většího extrému a to sice ke stolu s Luckou, několika jejími kamarádkami a 2 maminami. Játra okamžitě zahájili obranu a já se vydal na anabázi za JEDNÍM pivem, po půl hodince u pípy se konečně dostalo i na mě. Mezitím začala hrát znamá morkovická partička Brevi Manu (název jsem nepochopil:ve formálním stylu se tohle používá jak výraz pro stručnost a rychlost), charakterizované podle mcslady.cz jako „mladé rockové trio hrající s nonšalantní grácií“, pokud teda ale grácie znamená Koňošovu spotřebu piva. Jejich progresivní rock brouzdající kamkoliv se opravdu dal poslouchat. Zvláště pak naprosto skvělá basa shoegaze-ového Toma a Honzovi (podle mcslady.cz Honza Koňařík) přesný (možná trochu jednotvárný) bubny. Zádrapovu kytaru jsem bohužel neslyšel, asi vinou nazvučení jistým p. Gregorem, který svou skromnou aparaturu s nálepkami ZUŠ KM schovával na baru mezi panákama, zvuku nepomohl ani support zvukař zákeřně se schovávající v polozemljance za pódiem, mám dokonce podezření, že to byl on který pouštěl nechutné projekce Always Coca-Cola a nasvěcoval reklamu na matonku. Další v pořadí byla Area 51. Polovinu koncertu jsem nestihl díky shánění druhého piva, ale po 3/4hod a třech vyzkoušených barech jsem se dočkal a mazal na už vyzrálejší snad (nu)-metalovou partičku z KM.
Asi o půlnoci konečně přišla hvězda večera, Nšoči, moje pogovací učitelka z koncertů na pionýrce. Hospodský rock jako z učebnice, doma bych měl cdčko asi hodně zaprášený. Bylo úplně jedno, že jsem je 5 let neslyšel, svoje klasický hity jenom doplnili několika nevýraznýma odrhovačkami. Kvalita, nekvalita, pogovala a pařila velká spousta lidí ať už umaštění motorkáři celí v kůži, růžová tričenka nakalených patnáctek nebo maminy slavící den volna + já. Tato směska si vynutila několik přídavků, dokonce někdo pustil skvělou projekci na gogo tyč, kde ale v tu chvíli nikdo nebyl, nebo střídaním log RHCP a Ozzy Osbourne Live at Budokan. Psychicky spokojen, fyzicky vyčerpán jsem ale už neměl sílu vyjít do schodů a protože v přízemí na „osmimetrovém Longer Baru“ došlo pivo, tak jsem se vyschle vytratil do ulic, ale s příjemným pocitem, že i u nás na vesnici se sem tam rozhýbají hnijící vody diskoték.
A došel jsem na maracanu (Word automaticky opravuje na karavanu) a <>

Že mi to tu sluší ? :)



Kdyby se náhodou někdy někomu z vás po mě udělalo smutno, mrkněte se na můj profil a já svýma opile přimhouřenýma očkama mrknu na vás ;)
Ještě se chci omluvit Kubovi, kterému jsem nechtěně smazal jeho vymazlené komentáře...sorry, Jimmy! Naprosto s tebou souhlasím. Filipovy lejtka by té bustě padly skvěle :)

pondělí, března 28, 2005

Lejtka!


A v hospodě je už nikdy neukážu, za ty problémy to nestojí. ;-)

neděle, března 27, 2005

velikonocni pondeli

letos sem jako kazdej rok, co si pamatujete, zas pekla velikonocni zajice. jako kazdorocne sou poradne tvrdi a hnusni a slouzi spis jako takova upominka. jeste nejsou nazdobeni a jelikoz sem po odpoledni vodkove seanci s evou trochu nakalena (nakalena jak sysel, by rekl seva), tak asi ani nebudou. vypada to dost dekadentne. doufam, ze jich zas nebude plna popelnice pred barakem. na vajicka taky seru

sobota, března 26, 2005

Heb a heba

protoze si dost potrpim na autenticnost, preposilam na blog celou hebovu smsku, kterou nas pravdepodobne zve na velikonocni snb pojezdeni

Heb
Hoj nejela by vase crew v pondeli na sb? Heb
(777141890, icq: 110087056)

Tak se mu prosim ozvete. Zadky vas budu bolet tak nebo tak. Ja bohuzel nemuzu, jedu do Oujezda. Jinak bych s timto vymazlenym sympatakem rozhodne rad vyrazil. A nakonec jeste vzkaz pro heba: hebe, vcera jsem na maracane potkal asi tvojeho bratra, hebu, a nevim proc, ale furt mi nejak neprirozene tocil s rukou az to bolelo. proc?

Otazka na telo, zpytujte

a nekamaradite se mnou nahodou kvuli penezum?

pac to by me mrzelo...

Jimmy: industrialist, private eye, friend

rozhovor s evou:

E: potkala sem jednu 17ti letou holku a uplne me pripominala nas v tomhle veku
M:...byla ozrala?
E (odmlka):...uplne

to je jedna z mala veci o ktere muzu s jistotou rict, ze se vcera stala a nebyla nejakej halucinacni vyplod jako treba hospoda plna polonahych lidi a jednoho koryse. timto zneuzivam, ze ze zucastnenych sem nejspis nejdriv vzhuru. na monstr party (konecne kubi) sme s evou dorazily uz v podrousenym stavu, po predehre u moravy. v kratkym sledu sem se stihla znemoznit, snaha zaclenit se do spolecnosti a dostat misto u vip stolu vysla nalicho, tak sem se odkazala do temnych vod komunikacnich barier. megan a katsha (mela nejaky divny jmeno) se ale ukazaly jako zbytecna citova investice, protoze uz je mozna nikdy neuvidim...kazdopadne respekt vsem, co se ucastnili pokracovani na sladech.

pátek, března 25, 2005

Aprýl

že prý 23-3-05 slavila Ďuďu a já dvacetiny, zemřel šedivák, že prý když už je mi dvacet, tak můžu tykat hebovi, že prý byl sten po deváté od ledna nemocný, že prý jsme zas chlastali zelenou, že prý karel bere koks, že prý terka masňák byla v klubu "divoká", že prý jsem tančil na helenku a nemám to říkat radimovi, že prý terka nevěděla, že jsou v okně vajíčka, když se jej už asi po třetí snažila strašnou ranou zavřít a prý ani ráno nevěděla, jak z pokoje trefit na chodbu, že prý je praha krásná a malá a že není problém potkat se s terkou a mojasem v metru a se simchou na peróně, prý že teleport z prahy nefunguje a prý že mě jeden granát probere, taky že prý aqua rocks a ACDC doesn´t rock anymore, že prý se pak stavím ještě na jedno na piano, že prý nemám jest tu kačenu, co je až na sobotu až se vrátím z hospody. Prý jsem se v noci upsal na nějaký skládání letáčků do obálek?! Že prý dneska v pátek 25-3-05 se slaví zase a zvaní jsou všichni, start prý v 20:00 na maracaně a prý mi ještě máte dát co nejdřív vědět, kdo přijde, ať to neskončí blokovacím fiaskem jako posledně. A jsem ostříhanej, prý

omluvte prosím horizontální polohu obrázku a lenost moji s tím něco udělat

čtvrtek, března 24, 2005

Už nikdy nebudu hrát fotbal....

Píšu trochu se zpožděním (a s kocovinou, která se samozřejmě projeví v následujících odstavcích), protože jsem měl v poslední době celkem nabitý program: Kuba měl narozeniny, Jimbo měl narozeniny, Šedivák měl pohřeb (Filipe, tu minutu ticha jsme drželi. Akorát všichni, krom mě a Kuby, který zrovna telefonoval s Danem, ji odmítli držet vstoje), no a konečně: Standby měl narozeniny, takže je mi ted trochu zle!

Úterý večer.
Opět jsem se rozhodl jít podpořit bandu Kroměřížských výpitků, snažících se hrát cosi, čemu se oni odvažují říkat "fotbal". Z tohoto představení, plného promarněných šancí, výhružek, sprostých nadávek a špatných hereckých výkonů, jsem odcházel poněkud zklamaný...
To, co tam ti kluci předváděli, bylo opravdu mizerné.
Možná by se dal jejich neúspěch (6:4) připsat absenci klíčových hráčů (Jimbo, Kuba a Standby měl narozeninovou party se svými spolužáky, Simcha prý někde chlastal), dále Vlastíkovi (jemuž bolest v rameni - podle některých způsobená tím, že když se s někým rve a dává mu "dělo", napína při tom paži, takže klouby nemohou tlumit náraz - znesnadňovala jakoukoliv činnost, včetně následného pití piva) nebo mizerně malému počtu fanoušků a fanynek.
Proto vás tedy, jako majitel týmu (jmenovaný bezprostředně po tom, co ten bývalý nutil jenoho hráče k típnutí cigarety), vyzývám, abyste se příští týden v úterý 29. 3. 2005 ve 21:00 (devět hodin) vecer připojili k fanouškovskému kotli, v jehož čele se ocitne momentálně indisponovaný Vlastík. Tento zápas bude jedním z tech nejdůležitějších, protože v něm půjde o potupnou porážku jeho bývaleho spolubydlicího, známého též jako Ču***, Pi**, atd...
Čekáme Vás :)

No, a proč už nikdy nebudu hrát fotbal?
To samé úterý, než jsem se probudil, jsem měl sen... Jdu si tak Vodní ulicí. Je večer. Tma. Jsem opilý. Vrávorám. Když najednou spatřím nějaké neznámé postavy, jak si hrají s míčem. Je to kopací míč. Já, ač ty míče vidím dva, si usmyslím, že se do něj (nich) strefím. Že si kopnu...
...najednou mě probudí zaúpění (moje) a strašná bolest.
Kopli jste někdy ve spaní vší silou do zdi?

středa, března 23, 2005

Šedivák (* 6.11.2000 , † 23.3.2005)

Tak můj Šedivák to dneska zabalil a odešel tam, kam všichni jednou musíme, do kočičího nebe. Našel jsem ho kdysi u stadionu a odnesl v krabici od bůhvíčeho až domů. Mnozí si to neuvědomují, ale ten chlapík s emaracanou prožil spoustu akcí, namátkou: čínský komponovaný večer, mexická párty, robotí tanec, Stanovo a Pecovo tour de zahrada na skládačce, apod. Asi nezvládl vidinu řeckého tanečního večera s islandskou hudbou, snad se lekl kuře párty. Každopádně dnes tiše zesnul a byl zakopán za zahradním domkem, kam chodí zvracet jen ta největší hovada! Každý, kdo někdy přišel o kamaráda, ví, jak se asi cítím. Čest jeho památce.

(Toto samozřejmě není autenticka fotografie, skutečné záběry by byly asi příliš drsné i pro TV Nova. Ale takhle nějak skutečně vypadal, ten ospinkaný miláček. Fňuk.)

úterý, března 22, 2005

Doufám....


...že jsem vyhověl všem vašim malicherným přáním :)

Filipe???

pondělí, března 21, 2005

Tak už je to jasné...

Je to neuvěřitelné, ale Filipova malá anketka rozhodla téměř jednohlasně pro datum 22. 4. 2005!
A co víc! Už dnes je rozhodnuto, kde se bude party konat, kdo tam bude, kudy povede průvod, jak budou vypadat vlajky a kdo je ponese... :)

Sugar,baby!

Jako obvykle vse zacalo nevin(n)e…kafe,tentokrát.zadnej kulečník.sten.ano,Stan.nebudu protahovat začátky.proste sme se rozhodli,ze si dame tequillu.teda se Stanem.ten uz tam ovšem nebyl.ale prisel zpatky.Tak nam donesli tequillu.zkusene jsme si posolili zapesti.Prvni liznuti zanechalo dlouhe vzpominky.Byl to cukr.wow.cisnice si omylem spletla sklenicky se soli a cukrem.nevadi.stihli sme to rozpoznat vcas,tak nam donesla sul.Ovsem tenhle zážitek vyvolal dlouhou noc.Stan uz tam teda opet nebyl.Ale ja s Filipem jsme zacali experimentovat.takze: Stribrna tequilla s cukrem a pomerancem,zlata T s citronem a curry,dále stribrna s pomerancem a majoránkou(oregano nebylo,bohužel) a nakonec konec.zlata,pomeranč….CHILLY!!!!!!!!!!!!!!! bohužel na Steaku dosel sekt,tak jsme dostali páreček Tequill zdarma.jak kdyby jich bylo malo.cestu domu si samozrejme nepamatuji,ale probudil sem se u filipa v domku. Mé levé zápěsti bylo,a stále je totálně zlute,asi curry.za chvili jdu do práce.nevim.prvni den.jo super.nejspis filip taky něco pisne,ale to je fuk.vic hlav,vic vi.ovsem pravidlem to neni.

Vlajka?


No, jako designer mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale snad se vám bude zamlouvat zástava v brazilském stylu s naprosto výmluvným sloganem :)
Případné připomínky samozřejmě beru.

neděle, března 20, 2005

lepsi sound / tvrdsi jatra/ je mi 20

pro ty co videli v patek kolem 6 v parku na karlaku klucinu posedavajiciho na lavicce a divne se krouticiho, tak to jsem byl ja. a kroutil jsem se blahem. par minut predtim jsem si totiz zakoupil sluchatka koss porta pro a tim se presunul do druhe, lepsi etapy sveho zivota. s kossama na hlave. mozna se ptate, kde na ne jimbo vzal?
timto se dostavame k druhe, smutnejsi casti prispevku. je to muj narozeninovej darek, ve stredu mi totiz bude dvacet. konec ztraceni listku na festaky, skakani z balkonu kvuli r&r, vytirani asfaltu ksichtem v kollarce (ne, to byl vlastne sten), piti zelene v nafukovacim bazenku a celkove toho nezodpovedneho chovani. od stredy ziju slusny, sporadany a zodpovedny zivot.

rozlouceni s 19ti letym jimbem se bude konat ve stredu 23/3 na Hvezde (te prazske!). Na programu bude rozbrusleni v hospode, kde to ma terka rada, a po par litrech zelene se spolecensky znemoznime v mistnim teens-clubu. kdo riskuje nocleh, at mi da vedet predem. zvani jsou vsichni z jizaku, strahova, hvezdy, e-maracany, simchy, kromerize, brna a heb. tak nas bude snad 5 :)
jo a napiste, at vim s kolika lidma mam pocitat. tak se ukazte! :)

4UM

Vsichni se dostavte k diskuzi tykajici se srazu. Neprodlene. Kdo tak jeste neucinil, necht klikne !!!!!!!!!SEM!!!!!!!!!!

sobota, března 19, 2005

Demokracie v akci

Experiment s anketou pokračuje, tentokrát ve smysluplnější podobě.

Kroměřížští bloggeři jsou prý príma frajeři...!

Jistě všichni víte o co jde...
Pro ty, kteří patří do té druhé skupiny:
"Simcha" je Kroměřížský blog - členové: Ondra, Dan, Švanča atd....
"Kotrmelce" je weblog, jak z KM, tak i odjinud - členové:...Patawa, Heb, Zdenda atd....
"E-maracana" je náš blog, malá útulná virtuální hospůdka. Nevím sice, jestli to mám říkat, jestli na to mám vůbec právo, ale dovolil bych si podotknout, že je...tak nějak...mno...vymazlená?
Sice si nedokážu představit, kolik z těch osmnácti výpitků (včetně našeho milovaného táty Reného) to vůbec čte, ale stejně bych vás chtěl všechny vyzvat.
Zkuste se zapřemýšlet nad tím, kdy naposled (a jestli vůbec) jsme se potkali všichni!

No, uskutečnit něco takového samozřejmě není jen tak a jistě vám všem dojde, že ta myšlenka nepochází z mojí hlavy, protože já prostě nepiju! (Od vcerejška od rána! Kua, doufám, že mi to nevydrží moc dlouho...
Včera mě oslovil jeden kamarád (Mac, Terez: je to zajímavý a úchylný, že?), jestli nemám nějaký nápad, kde by se mohla uskutečnit akce, na níž by se potkali členové, čtenáři a příznivci výše zmíněných kroměřížských blogů.
Na výběr je hned několik možností:

STARÝ PIVOVAR
Sice jsem tam párkrát byl, ale nikoho tam neznám a nevím, jak to tam chodí.

CLUB HVĚZDA (Ve Vážanech, ue!)
Nevim. To nás napadlo (už nevím koho), jako druhá alternativa.
Majitel: David Humpa a. s., (náš dědeček), místo tak pro 100 sedících.
Jenže je tu problém: Každý víkend se tam něco děje. Diskotéky...atd., atd., takže bychom se museli trefit do volného termínu, případně to zamluvit hodně dopředu.
Navíc není jisté, že bychom ty prostory zaplnili a ožrali se tak, aby byl Pumpa dostatečně spokojený...

Po dlouhééééémm přemýšlení mě napadlo:
(e-)MARACANA??!
Misto je tam tak pro 50 lidi indoór (ideální kapacita, řekl bych) , zahrádka pro ty, co budou potřebovat na vzduch, bar, fotbálek, krásná obsluha s nablýskanou halvinkou, hudbu nám tam 100% pustí a když se tam dost zboříme, tak nás bude milovat ještě víc, než teď :)

Tak! A je to na vás. Pište, kam chcete, když vás napadne něco jiného, tak se nestyďte, nikdo vám nic neudělá (když to nebude naprostá blbost).

A ještě PS týkající se hudby: každý má hodinu, tak si vyberte, co chcete tu hoďku poslouchat a kontaktujte Honzu Hebnara z Kotrmelců (777141890, icq: 110087056) s hotovým playlistem, či s CDem.

čtvrtek, března 17, 2005

Spartaaaa, spartaaaaa &^#$@ partaaaaaa.

Je to sice uz stara udalost, ale vypocetni technika VSE se postavila proti moji aktualizaci emaracany, takze s tichou dusickou bloguju az ted.
Jak asi vite, minulou sobotu jsme s sevou konecne navstivili prazskou sportovni akci, tedy pate ctvrtfinale Sparta - Vitkovice. Puvodne to mel byt jen vylet do Holesovic, v sehnani listku jsem opravdu nedoufali. Nicmene ale 20min pred zacatkem nam hodna babicka u pokladny prodala jedny z poslednich lupenu na stani. Vstupenky jsme sice meli, ale marne jsme obchazeli celou halu sem tam, obcas dokola, a hledali spravny vstup. Nastesti po nekolika odmitnutich, dotazech a kilometrech nas ochmatala ochranka, a my se vynorili po dalsim bloudeni (samo ze jsem vedl ja) uprostred zaplavy modre, modre a modre- Vitkovivkeho kotle. Puvodni zamer fandit sparticce byl rychle zavrhnut, vytahli jsme modre saly, nacvicili retardovany ostravsky prizvuk na druhe slabyyyyce a dali sbohem pragofilii. Uz v pulce prvni tretiny nase hlasy patrili k nejsilnejsim, vlastne doted si obcas v koupelne zarvu maaarek pinc, viiitkovice nebo lener, lener *&%#@§ trener. Radim dokonce v jedne chvili zacal dost vasnive sam pokrikovat :"Drzi ho, drziiiiiii, ty vole, drziiiiiiiii, ty pudes".
Nekteri vitkovice-fans se snazili bojovat s Prahou na vsech frontach, treba jim chteli zakerne vypit vsechno pivo, to se ale nepovedlo, a uz v pulce zapasu z viteznych choralu obcas zustaly vykriky ne nepodobne Pajovu slavnemu ue.
Ke konci trosku zacala tuhnout astmosfera a pribyvat tezkoodencu, gesta na sousednich tribunach zacinala byt vic nez jasna, do toho jsem se se shevem neminili zapojit, proc taky, kdyz nasi frajeri rozdrtili prazsky chudaky 6:4. A kdyz hoste po nekolikate hodili dekovnou rybicku a radim rozrotoval kotel, jsme se s pocitem utechy po dlouholetem vernem fandeni Vitkovicim vydali zpet domu, do Prahy.

nudaa

tohle je muj prvni prispevek, kterej je po nejakym mym prispevku. postrehy z dnesniho dne: naproti me v tramvaji (tramvaj, jako misto deje je dulezita, uvedomte si, jak je tezky tam udrzet rovnovahu, dokonce i kdyz sedite) je holka a chce se zrejme efektivne vylepsit leskem na rty, ale nakonec to vypada, jak kdyby nejaky maly decko (nebo ja anebo jeste tak sten) jedlo zmrzlinu. dalsi holka vedle me si cte knihu Rolnik a zem. pani na zachodech v metru me vyka a pobizi, at si vezmu jeste vic toaletniho papiru, z cehoz sem uplne odvarena a dochazim k zaveru, ze mnoha pani ze zachodu je slusnejsi nez treba cisnici v hospodach. protoze tam me tykaji a povetsinou se me zda, ze sou to curaci. tak. nevim, nakolik to dostalo vas, ale ja sem mela hezkej den.

úterý, března 15, 2005

Volejbal pro začátečníky

Hned na první pohled se mně něco nezdálo. oproti minulýmu semestru, kdy sme všichni chodili ve vytahaných teplácích, tu naprostá většina (tzn. všichni kromě mě) měla aspoň nějakou solidní část volejbalovýho vybavení ( nákolenky, slušivá čelenka, nebo ortéza). po rozcvičce, při níž sme trénovali smeče (!) a bloky (!) - ok, já vím, že tohle do volejbalu patří - následovalo rozdělení do družstev, což byla skutečně traumatizující situace. ale někdo se mnou hrát musel a tak i já sem se stala hrdou členkou jednoho týmu. Myslím, že mě ti dvoumetroví kluci měli docela rádi ( zřejmě sem v nich evokovala vzpomínku na nějaký domácí zvířátko, který si v dětství oblíbili). ovšem jenom do té doby, než sem pocítila potřebu zapojit se do hry a být oporou svému mužstvu. "nechte ji hrát, ať se to naučí" zaznělo jenom jednou. nutno přiznat, že všichni ke mně byli taktní a šetřili mě. až na jednu blondýnu, které sem asi nepřipomínala nic, nebo něco škaredýho, nebo sem jí byla úplně ukradená, ale to je nepravděpodobný. už šéfovo "běž na příjem" znělo trochu posměšně. poté co mě ta kráva poslala pátým esem k zemi (je to vůbec eso, když vás míč strefí nejprve do ramene, pak do hlavy, omylem do ruky a tak?) sem se smířila s tím, že si mezi volejbalistama zase žádnýho kamaráda nenajdu. náš tým prohrál všechny zápasy. po hodině si mě vyučující zavolala a říká: "tohle je volejbal pro pokročilý, ale o půl čtvrté je další hodina a tam byste se myslím cítila líp." poprvé sem ocenila, že mě někdo degradoval. do diskmana sem si dala Jet a zas si připadala jak drsňák...

Time Bandits

Obrázek “http://www.eskimo.com/~noir/ftitles/bigclock/bigcloc2.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

jsou kruti, nevyzpytatelni a utoci zakerne, vetsinou v noci. dnes nad ranem si vybrali me, svou dalsi nevinnou obet. presne takhle to bylo

praha se probouzi a jimbo s ni. hodiny na mobilu ukazuji 8:20, budik nastaveny na 8 zvoni a pada ze stolu. pac trpim stenovym syndromem z postele se mi nechce, ale musim, po 9 mam na chodove pohovor. frames do usi a botasky uz klouzou namrzlym snehem smerem k tram 38. zdalky na me gestikuluje simcha, priblizuje se: co tu delas v 7 rano? /jak sedm? dyt je 9!/ mysaku (tak se se simchou oslovujem. pro ty co neznaji banatsky slang, neni to nic lichotiveho) co blbnes? du z prace a tam koncim v pul 7! jimbo znejisti (posledni dobou se mu stavaji vskutku podivne veci). chvilku se hadame, pak zastavuju chlapka, ten zmaten priznava spravny cas a dava za pravdu simchovi. dostali me.

time bandits v praze, bacha. dnes obohatili muj zivot bezmala o dve hodiny (ale vzapeti mi je vzala prazska hromadna), ale kdo vi, co udelaji priste?
zahadni time bandits, bacha

pondělí, března 14, 2005

Miloš Zeman Strikes Back


Vím, žže tahle hospoda je zatím apolitická, ale tohle mě fakt dostalo. Bývalý premiér Milošš Zeman napsal memoáry. ŽŽe to bude docela hnusné čtení bylo jasné kažždému, ale žže si důchodce z Vysočiny hrábne takhle hluboko čekal málokdo. Knihu jsem sice nečetl a asi ani nebudu, ale vššeříkající a mimořádně hustá recenze tvoří hlavní komentář dneššního Respektu. Pokud tohle neskončí žalobou na ochranu osobnosti, tak už asi nic. Čtěte a děkujte bohu, žže teď máme za premiéra vcelku nešškodného žželezničáře a ne tu děsivou prehistorickou obludu.

Fotbálek



Fotbálek Posted by Hello
...tak asi takhle budu já (a doufám, že i mnozí z vás) ohýbat svůj mrzácký hřbet nad jedním krásným stolem v jedné krásné putice tam kdesi na Mílu...
Ano! Uhodli jste...teda pokud na vás nezanechal poslední víkend takové následky jak na mě...no prostě můj starý dobrý kamarád, Míša, pořádá klasický turnájek u nás doma (Svatopluka Čecha to NENÍ!!!)
Místo konání je jasné, je se 26. 3. 2005, což je sobota (v 1800 ZULU).
Pro ty, co to ještě nehráli: Hraje se VE DVOJICÍCH, ale pokud by někdo z vás mermomocí chtěl, tak může vytvořit i více či méně členný tým, což tedy opravdu nedoporučuju...
Jde tady totiž především o to, si zahrát.
A ještě jedna důležitá věc: STARTOVNÉ bude 100Kč za tým (50,-/osoba), což je vše, co budete do hraní investovat...a vyhrát můžete...CHLAST! NIC VÍC!
Tak doufám, že vás tam uvidí co nejvíc. Čím víc lidí, tím víc her, baněk a podobnýho svinstva...

neděle, března 13, 2005

STANE!!!!!!!!!!!!!!!!

stene ty vole...mas muj obdiv a zaroven te fakt nechapu. prave sem se ttotiz vratil z V. Karlovic.Jako chata bozi.Jeli sme tam s filipem v sobotu vecer(asi v 8,fejlovym farkem)no a slusne se opili,klasika,ale o tom psat nechci,treba si toho bude filip pamatovaat vic. Ja se chci venovat konci,dojezdu.Jelikoz se filip nejak na rizeni necitil,nebo nevim,tak sem zpatky ridil ja.Cesta byla v pohode,ale jenom do frystaku.Puvodni plan byl stavit se v hospode v ratiboricich a zavzpominat na letni jablunku.jenze hosp byla zavrena,smula.tak se teda dojeli do frystaku(vyse zmineny),tam ze teda zajdem na pivko(Eva T.,Rosta,Kuba,Filip,ja ridic).puvodne na jedno.haha.Ty hovada se tam tak zridili ze sem to nevidel.Ja jakozto poctivy ridic ucucaval nealko (kava,kofola,fanta a neco pofiderne cervenyho co vonelo po rybizu). tot pointa zacatku textu,stene. Ty jo to byla hruza. oni skoncili asi na sedmi pivech kazdej,plus spousta zelenych.a ja si povidal ze servirkou (pani,50 let,litovala me:-)).Vtipny taky bylo,jak se ta hospoda jmenovala.Kdyz sme se blizili k Frystaku,rosta prohodil ze je tam jedna fakt hruba hospoda.Kdyz sme vylezli z auta,padli sme smichy k zemi...ta hospoda se jmenovala: Hruba hospoda.nejkecam. No a cesta domu byla silena.Radio na plny psi kulky a filip na srot na sedacce spolujezdce.Tancil,zpival a delal jeste buhvico.Co se delo vzadu radsi nechci vedet.Nicmene sem s obrovskym brichobolem z nealka a hluchej z radia v aute uspesne doklouzal domu. jeste konecny rozlouceni s tezce stojicim filipem(on snad proste nemohl chvilu postat-furt dva kroky sem a dva kroky tam,a sem a tam a sem a tam) a peso domu,tesic se do postele.Dobra akce.

středa, března 09, 2005

UE!!!

Emarakana vita naseho pavlika skoro doktora.....vitej Pajo!! vzdejme mu vsichni hold,neco jako hobla. trikarat UE!! UE , UE, UE. mmch.pavlik uz i neco napsal...tu... (jen tak dal brnaku :-))

úterý, března 08, 2005

million dollar baby

na uvod, vitejte v hollywoodu. tim myslim, marne byste mohli doufat, ze tentokrat se nejedna o dalsi zpracovani americkyho snu, i kdyz mozna zasazenyho do drsnyho prostredi boxu, ale to uz tady nakonec taky bylo. takze, magie (nevm, jak se to pise, ale konecne aspon vim, ze dollar se pise se dvema l) je houzevnata tvrda holka, ktera v zivote nema nic, krome lasky k boxu. frankie je zahorkly starnouci trener, kterej holky nebere. ale magie se neda a s pomoci chlapka (hraje ho morgan freeman) se nakonec stava frankieho stajovej kun (klisna). trenuje ve dne v noci a jeji kariera strme stoupa, znate to, londyn, amsterodam,...ale pak prijde zlom...dal uz se musite podivat sami.film obsahuje nekolik momentu a postav, ktery aspon podle me jenom dokreslujou klasickej scenar. napr. postava toho chlapka, co ho hraje freeman, (ja sem zapomela, jak se jmenuje), vetsinou sedi nebo stoji v koute a rika takovy ty moudry veci; frankie ma dceru, ktera s nim nemluvi; frankie chodi 23 let kazdej den do kostela; magie ma matku, ktere jde jenom o penize (mimochodem, s matkou se odehrala podle me uplne nejtrapnejsi scena, ale nemuzu rict jaka a kde); no a pak takovy ty srdnaty glosy o boxu, to me fakt sralo. samozrejme million dollar baby nejde zredukovat jenom na tohle. pribeh je napul akcne a napul dojemne zpracovanej (takze sem pulku filmu probrecela, ale nenechte se tim odradit), hilary swank navic vypada jak boxerka a ne jak modelka, coz je sympaticky, takze, uzijte si to
jenom jeste, byly sme na tim v palace cinema na novym smichove a fakt me dostaval ten zvuk, ze ste meli pocit, ze vsichni v sale fandi a vy mozna taky. ale to neni asi zadna novinka, ze

pondělí, března 07, 2005

Here + Nierika

Palác Akropolis, Thursday, 730pm, 100CZK (predprodej)

Rada me na koncert upozornil a zajistuje i listky, ja si vzal na starost !agitku!
Recenze psat nebudu, protoze tomu nerozumim (zdravim simchu).
Dam jsem alespon hezkej obrazek a nejaky odkazy...

Here
Nierika
Palác Akropolis

neděle, března 06, 2005

"Yeah" (variace v Radimově stylu)

Stručně: den po plese chodí kyliet jen ti největší výpitci. Sešlo se nás překvapivě hodně. Rozbruslení u Renoše, rychlý přesun ve Stanově rakvi (ta vzpomínka nám bude chybět), trocha akrobacie (smích - au - 4F s odřeninami na 10% těla) a nakonec osvědčený Hrb. Nová terminologie: "vymazlená máma" a "přísný táta" (Jimmyho freudovská noční můra). Nika zpívá: "I feel good", "yeah", "what's going on", "shout shout na kolena"; Dan do ní nejdřív háže pětikoruny aby zpívala a potom desetikoruny aby přestala. Hrb už našel svou superstar, kašlete na melodii rytmus a texty. To vše při neuvěřitelném hlasovém rozsahu dva tóny. Dresy hymna team: dresy si hráči vyměňují ještě PŘED začátkem utkání, hymnou se stává Dusty Springfield a její "Son of a Preacher Man". Nové přezdívky: už ne "sviňa" (Jim), "idiot" (Nika), "debil" (Peca) a "magor" (4F), ale souboj představitelů národního obrození. Jiráskovci (Jimmy "Proti všem" a Peca "Temno") vs. Erbenovci (Nika "Mateřídouška" a Fejla "Polednice"). Team vítězí, i když prohrává. Na všech frontách. Nejprve Jimbo s Pecou vyhrávají 8:2 a potupně podlézají fotbálek. Potom Dan s Hankou podlézají a PŘELÉZAJÍ fotbálek. Všechno je to v psychologii. Odchod na sportovce nerealizován. Omlouvám se za sníženou srozumitelnost pro nezúčastněné. Já tam byl a nechápu to taky.

čtvrtek, března 03, 2005

NME 100 Rock Moments ('Print It Then Read It' Remix by 4F)

Sice už jsem o tom psal jinde, ale nedá mi to a musím ještě jednou. Na New Musical Express je jeden z nejzajímavějších a nejvtipnějších článků, které jsem kdy četl: přehled sta nejdůležitějších momentů historie rocku. Je to ale nešťastně vyřešený a každý moment je na zvláštní webové stránce (navíc pitomě skrolující), tak jsem to vše stáhl a zkompiloval do tisknutelné podoby: verzi pro Word stáhnete tady. Je to opravdu mimořádné, nenechte si ujít. (Radima z toho na plese přezkouším a není to zkouška zadarmo!) :-)

A ještě jedna zajímavá: na britské hudební stanici VH2 dělali mega anketu o nejlepší indie písničku ever, žebříček 1-250 tady, 251-500 tady. Jako návnada Top 10:

1. The Smiths - There Is A Light That Never Goes Out
2. Stone Roses - I Wanna Be Adored
3. The Pixies - Monkey's Gone To Heaven
4. Joy Division - Love Will Tear Us Apart
5. The Cure - Inbetween Days
6. Radiohead - Just
7. The Strokes - Last Night
8. Morrissey - Suedehead
9. Primal Scream - Loaded
10. Oasis - Cigarettes and Alcohol

Znáte je všechny? BTW: Franz Ferdinand nejvýš na #14, The Libertines #41, White Stripes #11, Nirvana #19, etc.

středa, března 02, 2005

A to jako proč?

Nevim co me to napadlo, ale po rumunském deliriu jsem se jednoho rána ve 2 odpoledne rozhoupal k tomu, že dokážu těm úlisným vědeckým abstinentům podlost jejich tvrzení ohledně alkoholismu naší sebranky (zdravim všechny co znám, kromě Martina Loučky). Na dva týdny prostě bude to nejtvrdší, co do sebe naleju, půllitr Birellu. První dva dny pohoda, hlavně díky únavě a cestování. Třetí den přišlo pozvání na ples a naprosto automaticky jsem si řekl, že na plese si přece musím dát od limonád time-out. Chyba lávky, ale zkusil jsem ji napravit navštěvou nation2nation party s VŠE klukama. U baru jsem čekal 10minut, až se okolí vylidní nebo vykalí,a objednal si ko-ko-kolu. Že mě kámoš Shewa za mou odvahu na uvítanou kopl do koulí, Peca se se mnou pro jistotu vubec nezahazoval a ostatni se obraceli "A to jako proč?", nemusím asi dlouho vysvětlovat. A tak trapnou rovnou chůzi, znuděnost po 2minutach pokecu s jednou mexicankou nebo nutkáni do sebe nalít okenu se sidolem, jsem už dlouho nezažil. S pocitem, že se na mě všichni dívají, jsem radši po anglicku vypadl. Po anglicku vlastně asi ne, cestou jsem viděl jak vrchní pár anglánů dost rychle vyhazoval přes zahrádku.
To je smutný, co? Raději asi podobných exeperimentíků nechám, pravda je příliš krutá. No a co ty? Taky bys v pohodě přestal a nezměnil život, jenom kdybys chtěl? Ale na druhou stranu proč taky...

Byval jsem mladickym intelektualem...



Vzdejte se, nebo to ten Heidegger koupi!