Kdovíodkud z lesů a skal

Uf. Dalo to práci, ale jsem čistý. Už jsem si připadal jako prase a ted je můj krunýř opět nablejskaný jedna radost!
Právě jsem totiž vylezl ze sprchy, kam jsem se vydal úplně náhodou, po strastiplné cestě do Prahy.
V pondělí jsme se s Macinkou vydali navštívit naše přátele a příbuzné do rekreačního střediska Pařez, plného malých dětí, ztracených psů, kroměřížských gympláků a jejich přísných vedoucích (4F, Mara Sedlák a zdravotník Ben = I, I, I - o vysvětlení těchto tří písmen požádejte je samotné, neboť můj vypitý mozek nebyl schopný tolik informací vstřebat, natož udržet).
Cesta tam - bus, hnus za 9 pjetek i s krosnama, v nichž jsme si vezli spoustu knih a špinavého prádla pro naše maminky (neučili jsme se a zrovna teď asi oba sedíme každý ve svém malém kolejním pokojíčku - promiň, mami).
Zpocení a špinaví se ocitáme v Jičíně, kde točí tu bezkonkurenčně nejlepší zmrzku. Macek doporučuje! Dal si míchanou - jahoda a budwar.
...no a z Jičína (opět busem, který má krásnější, něžnější, zodpovědnější, chytřejší, schopnější, samostatnější, praktičtější a vůbec nejlepší polovička nenašla) odjíždíme na Blata. Desetiminutová procházka a vítá nás napruzený dav Mekových spolužaček (a to POUZE spolužaček!!!), Filip s Marou a opilý Ben, jimž místní zaměstnanci odmítali poskytnout ubytování.
Následuje koupel (v bazénu), pokec s ženskýma, parádni sekaná k večeri a pivko...
...pilo se, zpívalo, hrálo na kytaru (i já jsem hrál - prý dobře, ale vzhledem k tomu, že jsem se nástroje chopil až v pokročilém stadiu večera, kdy už byla většina lidí opilá a zbytek našrot, je to celkem zpochybnitelná skutečnost)! Pak se už nehrálo, nezpívalo, ba dokonce ani nepilo. Odebrali jsme se do chatek a ulehli ke krátkému, mě naprosto nevyhovujícímu spánku.
Po snídani loučení s osádkou kempu, již jsme později opět šťastně potkali, děkovačka všem, kteří se na nás nevysrali a nenechali nás spát venku a vycházka skrz Prachovské skály k Jičínu.
Parádní skulinky* a šutry tyčící se nad údolíčkem, kde kdysi bylo moře ve mě vyvolávaly kamzičí (ne kozmičí!!) pudy, v Mackovi depresi a strach o mě a Jitku, která si nemohla vzít kolo, takže byla odsouzena k pěší pouti a společnosti své sestry, dvou svých spolužaček a slimejše (to jsem měl být jako já)...zkuste si hopsat po kamenech, když na vás váš partner nepříčetně křičí, že jste úplně blbí, lehkovážní, že spadnete a podobné výhružky. Naštěstí jsme potkali zbytek Jitčiny třídy, takže si mě Marcelka přestala tak intenzivně všímat. Prostě nádherná procházka :)
Jičín až zas tak hezký nebyl. Alespoň ne tak krásný, když jsme přijeli...sluníčko už nepralo, zmrzlina už taky nebyla a ani jsme se nešli podívat do muzea mého oblíbeného hrdiny - místního gaunera, loupežníka Rumcajse:(. Jen jsme si dali něco k jídlu, Mac toptopic a čaj, já pivko a se vztyčenými palci si stoupli na okraj vozovky.
Teď sedím na pokoji, už nesmrdím, nemám hlad, nemám tabák...
...zbyly jen startky a leporelo.

*Ten chlápek na fotce nejsem já!!!

Thx to Filip, Jitka, Suzan a Javaanse Jongens

Spešl thx to Mac za krásný výlet a za to, že nebyla vůbec protivná:)

Zoid a zelena

pro me asi fotka* tydne (bez matrace). zoid a zelena. jesteze dnes odjel kdovikam do lesu a skal...a proto deti nevolte ani komunisty, ani Zeleny a uz vubec ne zelenou


* fotka bez dovoleni odcizena z blogu matrace.popluje.cz

Pár blábolů na dobrou noc

Milé děti, napíšu vám krásnou bajku, kterou mi vykládal můj drahý spolubylící. Malá zrzavá lištička potřebuje vykopat jámu u svého domečku a nemá rýč. Tak ji napadne, že půjde za hodným ježečkem a ten jí rýč půjčí. A jak tak jde lesem, tak se jí hlavou začínají honit ošklivé myšlenky." Co když třeba ježek nebude doma, a co když bude doma a nebude jí chtít ten rýč půjčit. Jo ježek bývá takovej náladovej on mi ho dneska určitě nepůjčí. Bude kvůli něčemu strašně nasranej a ještě mě seřve že ho otravuju. je to hajzl ten ježek, že mi ten rýč nechce půjčit." A tak si lištička ve své zrzavé hlavince postupně vykonstruovává šílené myšlenky a až dojde k ježečkovi, který ji slušně pozdraví, tak jediný co mu řekne " tak si ten strč klidně doprdele ty kreténe lakomá!" Já jsem podle Vlasti taková malá lištička. Bohužel nejsem sama. Znám dvě takový malý zvířatka, která se měla hodně ráda. Kvůli své ješitnosti, zatrpklosti a povrchnosti se nejsou schopni bavit.To jedno se docela snaží, ale bojí se říkat pravdu. To druhý se otočilo nasraně zády a nechce nic slyšet. Třetí zvířatko je má oba strašně rádo a nemůže jim pomoc. Možná tuší jak, ale je v pasti, do které se tak náhodou chytlo. Ví věci, který by radši nevědělo a má strašný strach, že ho to semele. To je druhá pěkná bajka milé děti. Ponaučení: přátelství je nekrásnější věc na světě, stálejší než láska. Tak si to uvědomte milá zvířátka

Update your bookmarks!

Od té doby, co čtu internetové hudební časopisy, se zvýšila kvalita mého života a poslouchám tu nejlepší hudbu. Někdy totiž osvědčený All Music Guide nestačí. Doporučil bych vám především dva: Pitchfork a Stylus. Díky nim jsem objevil skupiny, o kterých jsem nikdy neslyšel a který mě teď šíleně baví: namátkou The Arcade Fire, Architecture in Helsinki, Daedelus, The Fiery Furnaces, The Go! Team, LCD Soundsystem, M.I.A., The Magnetic Fields, The Postal Service, Prefuse 73, Vitalic. A těch žebříčků: Top 100 Albums of 2000-04, Top 100 Singles of 2000-04, The 50 Best Albums of 2004, The 50 Best Singles of 2004, The 50 Best Reissues of 2004, My Mom's Top 10 Songs, Top Ten Solos, Top Ten Songs To Play When You Want To Keep Your Neighbours Awake, Top Ten Reasons Why Jay-Z Sucks, a tak.

Deska Thunder Lightning Strike (2004) od The Go! Team mě odrovnala. Třicet pět minut koncentrované zábavy nahrané někde ve sklepě. Doteď nechápu, na jaké nástroje hrají a proč vlastně. Shánějte, kupujte, stahujte. Tuhle desku musí slyšet každý.

Jablůnka 2005

Zatímco Radim plánuje akce, na které nikdo nejede (Glastonbury 2011 ;-), já vyžaduji účast všech. Letos jsem se zase upsal ďáblu a jedu na dva týdny na Jablůnku. Ta se otvírá už 24. června a prvních pět dní tam budou otročit nějaké děti v rámci školního výletu. Od 28. června ale bude prázdná a někdo tam musí zůstat a hlídat ji. Jakmile jsem se to dozvěděl, obětavě jsem nabídl sebe a náš gang. Dosti keců a rovnou k věci:

28.-29. června 2005 se na táboře Jablůnka koná sraz loňské 8A a jejích přátel, především ze spřátelených blogů. V případě pěkného počasí je na programu bečka a opíkačka selete, v případě horšího počasi návštěva restauračního zařízení v Pržně. Jinak volejbal, baseball, branná hra, stazka odvahy, houpačka, frisbee, houbaření a koupačka ve Slezákově vaně. S sebou je třeba vzít si spacák, jídlo, banjo nebo jiný hudební nástroj a tvrdý alkohol dle vlastní volby. Doprava je po vlastní poloose, doporučuji vlak nebo pro odvážlivce kolo. Cyklobus vás vyveze až na Troják, odkud se v pohodě do údolí skutálí i ti největší výpitci. Své přihlášky pište do komentářů.

Saturday Night Fever

Díky dnešnímu večeru jsem potkal minimálně tři lidi, kteří mi udělali radost: Vanet (protože umí držet jazyk za zuby), slečna Dostalíková (protože dokáže rozpoznat SKUTEČNÝ talent), Ondra H. (protože balí ty nejlepší cigára na světě). A za čtvrté Elishe (protože je chytrá jak čert a krásná jak anděl). (PS: Radimovi se určitě nebude líbit, že příspěvkuji ve čtvrt na čtyři ráno; uznávám, že jen málokdo to dokáže a já to rozhodně nejsem.)

Výzva #2!*

Radim ve svém poslední příspěvku opoměl ještě jednu bytost, kterou můžeme Ondrovi a jeho nejbližším závidět. A Terezka to není!
Všichni jistě uznáte že mít svého Šimáka není vůbec naškodu. My jednoho máme, ale mezi Danem a Kubou je pár rozdílů, na něž je nutno poukázat:

1) Dan je teď v Praze:) a Kuba je doma :(
2) Dan měl, narozdíl od Jakuba, včera narozeniny:)
3) Kuba (ne tak Daniel) s náma zítra asi nekalí:(

Uznávám sice, že těch rozdílů (důvodů k závidění) není až zas tak moc. No řekněte sami! Nemají oba skvělou mámu? Nemají oba krásné vlasy?? Jasně! Mají!
A nemyslete si, že Kubou nějak opovrhuju a upřednostňuju Dana, nebo něco podobného. Naopak. (Jimmy, mám tě rád!:P) Berte to pouze jako výzvu se zířejší akce na Strahově (?) ZŮČASTNIT!!!

*platí pouze pro ty, co jsou o víkendu v Praze

Výzva!!

Vyzívám všechny výpitky, kteří se nachází v kroměříži, aby se dostavily v půl deváté na hromadnou poradu na domovské základně (ČR, Země)...Můžem taky připít HorseFuck...erovi k jeho svátku ;)

Ano! Presne tak! Konec legrace...

...navrat do stereotypu:)

Konec legrace, pánové

Nevím, jestli někdo něco dělá pro záchranu blogu, ale měl by. Pokud se někdo ze tří Renošů vrtal v nastavení, měl by to dát rychle do pucu anebo přiznat pochybení. Na bloggeru.com není ani zmínka o nějakých technických problémech a navíc se zdá, že ostatní blogy fungují normálně dál (srov. např. zde). Pokud to dotyčný nezvládne sám, měl by se kouknout na help nebo se obrátit na technickou podporu. Chci jen připomenout, že nejdřív padla možnost anonymních komentářů a pak i možnost komentovat vůbec. A taky zmizela možnost přímo editovat svoje příspěvky. Příliš mnoho náhod najednou. Že by sabotáž?

Ve vsem spatnym je neco dobre.

Nemyslite, ze se nam zvetsil pocet prispevku? a nepise uz jen Fejla :)

oh my god, we are so good

podle agentury Rojtrs sme se dnes stali nejcasteji uploadovanou americkou strankou. to znamena, ze sme na miliontem miste, hned za vsema porno strankama

pauza na cigo

a ja chtel zrovna nekomu napsat peknej komentar, jenze komu? kua to je kadence...

Pivo,vino,zelena...

Strucne receno....vyckavat.

kde se stala chyba?

Renosova maminka ma ruzovou babetu.... tak to vrat nebo povim jeste neco
(sorry...jen jsem se chtela videt na titulni strane....wow)

Ty vole, ty vole, ty vole!!!

Ja se spis tesim na ten prechod z vina na pivo:)))

Jak by řekl Marcel:

ses p****l ty v**e. To by se ještě někdo mohl přiznat, že byl ve vinným sklípku.

No a co???

...sak takovej prechod z piva na vino nam jenom prospeje :-)

Nikdy by mě nenapadlo,

že mi Renoš nabídne dvojku archivního bílého a něco lehčího ke čtení. Virtuální vinárna? Děkuji nechci. Však vás Humpa srovná do latě.

Archiv, archiv...na vino ti seru!!! Tomu rikas "HOSPODA"?!

No jo...

...neni to prdel...ze to vede do archivu sem si taky vsiml...ale nejspis v tom prsty nemam...jinak bych to dal do poradku...

Poslední výzva:

pokud to, Renošu, nedáš zase do pořádku, budeme hlasovat o novém šéfovi hospody a klidně se může stát, že opět vyslovíme důvěru Davidovi a Luďovi. Sice budou zasviněný popelníky, facky za nepoužívání tácku a občas nějaká bitka s invalidou, ale lepší než tahle anarchie. Ordnung muss sein!

To je nechutný! Horší než ten Bernard včera, že Kubo. Renošu, ty hovado, takový kozy ti v hospodě trpět nebudem!!!!

Renošu ...

Nehrál si někdo přehnaně aktivní s HTML kódem? Místo do komentářů vede link do archivu měsíce.

HUSTONE,mame problem....

Proč :( ?!

Ach jo. Nejsem tak zdatný v práci s PC, jako některé naše kolegyňky, takže skutečnost, proč se nedostanu ani k čtení komentářů, natož jejich psaní je pro mě nerozluštitelnou záhadou. Kdyby se někomu z vás podařilo tuto prapodivnou hádanku vyřešit, napište mi, prosím, co mám dělat.
!!!NE ABY VÁS NAPADLO TO NAPSAT JAKO KOMENTÁŘ!!!
...Terezko, prosim te, uedelej s tim neco:(...

Tanka

Tanka je krátká báseň založená na slabičném principu. Vznikla v Japonsku a je do češtiny nepřeložitelná; překlady nedávají smysl. Přesto může člověk používat zcela jinou estetiku a tvářit se, že píše tanka. Pět slabik, sedm slabik, pět slabik, sedm slabik, sedm slabik.

Jedna

ospalé prsty
bloudily po tvém těle
jezery očí
zátokami tváří, rtů
a přes temnoty srdce

Dva

chtěla odpustit
být tichem v křiku ptáků
dávnou ztracenou
proto klopýtala pryč
jak slíbila bez pláče

Tři

místo smíchu strach
ve vlnách hledáš stránky
knih cos nenapsal
kéž bys měl příležitost
spravit chyby minula

Čtyři

rosou nepřišla
její dopis nenašel
myslí na zradu
snaží se zapomenout
pod měsíčnou oblohou

Pět

zvuky se v noci
zdají být zřetelnější
než v denním světle
však plačící dívky si
nikdo stejně nevšiml

Šest

chlapcova loďka
se proplétá rákosem
cesta zbytečná
jako všechny dny co jsme
kdysi strávili spolu

Sedm

dívka nevstává
napořád chtěla by spát
skrytá před světem
ach, ptáci se probouzí
noc končí, den začíná

Osm

socha v altánku
zná šeptané návrhy
smluvených schůzek
a s ostychem skrývá žal
že jí nikdo nepozval

Devět

víčka políbíš
i na tváře dýchneš snad
nenechávej sny
dozdát se o samotě
neopouštěj nad ránem

Deset

pět slabik lásky
sedm proti zapomnění
noční zahrada
je svědek mé bolesti
když ti v ní recituji

Dobrou noc ... vám přeje nejsentimentálnější blog na světě.

Filipe!!....

filipe, nevim jak jinak ti to rict, mob nemas, pod dneska ven a kdo tu ste v km podte vsichni:)

Postmoderno* znovu vysvětlované dětem**

* Oba filosofické směry, o kterých dál píšu, nemám moc rád; případají mi hloupé a užvaněné. Následující text může proto obsahovat faktické chyby, doufám jen, že jich nebude mnoho.

** Věnováno Jimmymu.

strukturalismus - Jeden ze tří akademicky důležitých filosofických směrů 20. století (společně s analytickou filosofií a fenomenologií). Strukturalismus založil švýcarský lingvista Ferdinand de Saussure kolem roku 1900 jako jazykovědnou teorii, rozlišující mezi jazykem (langue) a promluvou (parole). Jazyk je abstraktní systém (struktura) konvenčních pravidel, která respektuje určité jazykové společenství a která mají veřejný charakter; promluva je konkrétní sdělení vyslovené jednotlivcem v rámci pravidel langue a má individuální charakter. Strukturalistická metoda spočívá v odhlédnutí od obsahu promluv a v zabývání se formálními vztahy mezi jejími částmi. Strukturalistická metodologie se po druhé světové válce rozšířila do všech společneských disciplín, nejprve díky Lévi-Straussovi do kulturní antropologie a později především do sociologie a filosofie. Tomuto strukturalismus se často říká poststrukturalismus a je především frankofonní záležitostí. Poststrukturalismus se zabývá především politickou a sociální filosofií, nejvýznamnějšími představiteli jsou Michel Foucault, Gilles Deleuze, Félix Guattari, Jean Baudrillard, Jacques Derrida. Zajímavé je, že v podstatě všichni francouzští poststrukturalisté jsou zároveň považováni za postmodernisty.

postmodernismus - Široký filosofický proud druhé poloviny 20. století, pokoušející se různými způsoby překonat údajný neúspěch modernity. Pojem "postmodernismus" se v různých významech objevoval už od 19. století a to především v teorii umění. Existuje tzv. "postmoderní literatura" (za jejíž představitele bývají nejčastěji považováni Kundera, Eco a Rushdie) nebo "postmoderní film" (nejčastěji Lynch a Tarantino); hlavním rysem postmoderny v umění má být relativizace pravdy, znejistění osoby vypravěče, tendence přepisovat dějiny (tzv. "palimpsest"), odkazy na popkulturu a podobně. Za zakladatele postmoderní filosofie je považován Jean-François Lyotard a jeho teorie metanarací (dále).

diskurz - Souhrn chování a vědeckých tvrzení popisujících daný obor (např. "sociologický diskurz", "diskurz přírodních věd", apod.).

epistéma - Způsob chápání světa v určité době. Autorem je Michel Foucault a termín je do určité míry obdobný Kuhnovu pojmu "paradigma". Foucault mluví o třech velkých epistémách: tradiční (do 17. století), klasická (17.-19. století) a moderní (od 19. století). Epistéma je prostorové a časové vymezení určitého diskursu.

metanarace - Klíčový pojem postmodernismu, jeho autorem je Lyotard. Podle Lyotarda byl ráz kultury v dějinách zajišťován tzv. "velkými vyprávěními" (metanaracemi), která vždy potřebovala metafyzické myšlení pro udržení víry v absolutní spolehlivost určitého řešení. Příkladem je například křesťanství jako dějiny spásy, marxismus jako dějiny třídního boje nebo Hegelova metafyzika jako dějiny seberozvíjení ducha. V současnosti (po moderně) ztrácejí metanarace důvěryhodnost, protože se ukazuje jejich vratkost.

metajazyk - Pojem, který podle mě do strukturalismu a postmoderny moc nepatří. Spíš se objevuje v analytické filosofii jako označení jazyka, kterým mluvíme o samotném jazyku. Představ si česky psanou učebnici anglické mluvnice: v tom případě je angličtina jazykem a čeština metajazykem.

dekonstrukce - Velmi populární poststrukturalistický termín pocházející od Jacquese Derridy; Derridova filosofie bývá někdy nazývána "dekonstruktivismus". Těžko vysvětlit co znamená: jak už to bývá, ani samotní strukturalisté se na definici nedohodnou. Dekonstrukce je kařdopádně metoda, kterou musejí být reinterpretovány všechny texty filosofické tradice. Všechny texty totiž obsahují nezjevný význam, který je dekonstrukce schopna nahlédnout. (Posun od manifestního k latentnímu významu textu.)

diference (někdy jako "differänce") - Další temný Derridův pojem, kterým označuje podle něj hlavní vlastnost znaků. Každý znak se totiž skládá z přítomného a nepřítomného: přítomným je například dopravní značka skládající se z červeně ohraničeného bílého kruhu, nepřítomným je příkaz "Zákaz vjezdu". Diference je právě rozdíl mezi přítomným a nepřítomným. Na druhou stranu se může pojem vztahovat i na rozdíl mezi psaným a mluveným projevem; Derrida tvrdí, že tradiční lingvistika příliš akcentovala zvukovou stránku jazyka a navrhuje vytvoření nové vědy ("gramatologie"), která by se zabývala vztahem mezi jazykem, mluvou a písmem.

logocentrismus - Podle strukturalistů jsou dějiny dějinami vytlačování člověka ze středu světa. Antika a středověk žily v představě, že člověk je centrem univerza ("antropocentrismus"). Od renesance ale dochází k vytlačování člověka na periferii: Koperník překonává geocentrismus (přesvědčení, že Země je středem vesmíru), Darwin supernaturalismus (přesvědčení, že lidé mají vyšší status než ostatní živočichové) a Freud logocentrismus (přesvědčení, že hlavním znakem člověka je rozum). Freud zavádí pojem nevědomí a tím omezuje intelektuální schopnosti člověka. Logocentrismus je ale také pojem, kterým Derrida označuje neoprávněné zvýhodňování mluveného projevu před projevem psaným.

simulace - Pojem "simulace" používají strukturalisté a postmodernisté (např. Gilles Deleuze, Wolfgang Welsch, Jean Baudrillard, Paul Virilio) pro označení jevu, kdy je realita zakrývána médii vytvořenou hyperrealitou. Například podle Baudrillarda má hyperrealita schopnost anestezovat primární zkušenost a zakrýt realitu svými výtvory, tzv. simulakry. Představ si to tak, že díky médiím člověk už nepříchází do styku se samotným světem, ale jen s jeho slabým a značně pokřiveným odrazem.

Soulmates Never Die

Tak trochu jsem to u ní tušil už od začátku. Ohrnutý ret směrem k bradě, jako když natahuje, akorát bez toho natahování. V jedné Ničiné knížce psychologie jsem četl, že je tohle pozůstatek po opicích, který tímto dávají najevo samcům ukončené plodné období. Nicméně jsem nepropadl paranoie a vesele dál konverzoval. Potom už se rozhovor začal nepříjemně stáčet, a mé levé noze (považuji ji za velmi inteligentní) to došlo z předstihem a z šoku se celkem hodně začala klepat. Pak přišel začátek osudné věty o konci vztahu, nacož okamžitě reagovala jedna citlivá a bolestivá část mužského těla stáhnutím a vysláním pověstného mrazení až ke krku. Vždyť to, kluci, znáte. Pro ostatní: připomíná to pohlazení drátěným kartáčem.
Pak už mi vypověděla službu hlava a já rezignovaně blábolil něco ve smyslu: "no,jó", "jasně" nebo "já taky", i když upřímně jsem se cítil, jako by mě přejel autobus.
A aby toho nebylo málo, tak jsem následně v hospodě zažil noc tragických zpráv. No hlavně, že se nikomu nic nestalo. Když si teda pokusím odmyslet jednoho mrtvýho. Stejně ale musím poděkovat P&T&F za psychické podržení. Té horší části včerejších událostí ale musím vzkázat: Memoriae, lambe mihi nates. (Vzpomínky, polibte mi prdel)

"Jsem zamilovaný"

může z mých úst u nekoho vyvolat smích, u jiných pláč, jiní mi více či méně šetrně sdělí, že jsem blbec. Můžu snad za to? Nee! Prostě to na jednoho přinde ať chce, nebo ne. Nevím jak hluboce (a jestli vůbec) to souvisí s tím ročním obdobím, které nutí zvířátka a kyticky (které tím mnoha lidem znepříjemňují život) k reprodukci, ale vím že mám strašný štěstí...
...a Macek, doufám, taky!

Oldskool & Retro #2: Nintendo

Už na začátku 14. století napsal ctihodný Adso z Melku: "Muži bývali kdysi krásní a velcí (dnes jsou to děti a trpaslíci), což je jen jedna z mnoha skutečností, jež svědčí o neblahém osudu stárnoucího světa. Mládež se nechce ničemu učit, věda je v úpadku, celý svět vzhůru nohama, slepci vedou jiné slepce a shazují je do propastí, ptáci padají k zemi, ještě než vzlétnou, osel brnká na lyru, voli tančí." A je to pravda pořád. Tato rubrika má vychvalovat minulost a hanět současnost. Dnes si vezmu na mušku videohry, protože jestli jste to nevěděli, děti, videohry už dávno nejsou tím, čím bývaly. V současnosti se většina výrobců her zaměřuje na co nejdokonalejší technické zpracování: víc pixelů, víc shaderů, víc polygonů, vícekanálový zvuk. I když uznávám, že jsem u Doom3 u******l blahem, tím nejdůležitějším na hrách je gameplay a ta se někam vytrácí.

Nejzábavnější hry všech dob vyvíjí japonská firma Nintendo. Je to dost silné tvrzení, ale je to taky neoddiskutovatelná pravda. Nintendo vzniklo už roku 1889 (!) a přibližně první století se zabývalo výrobou karetních a stolních her, jejich nejsilnější zbraní byly ručně dělané karty pro populární japonskou hru hanafuda. Na začátku 80. let 20. století se Nintendo rozhodlo angažovat se v oblasti videoher, což bylo docela překvapivé rozhodnutí díky faktu, že v té době byl trh s videohrami v krizi; chybělo jen málo a žádné videohry by neexistovaly. Roku 1983 vypustili na trh první osmibitovou herní konzoli Nintendo Entertainment System (NES), roku 1990 pak šestnáctibitový Super Nintendo Entertainment System (SNES), roku 1996 čtyřiašedesáti bitový systém Nintendo 64 a nakonec roku 2001 konzoli Nintendo GameCube. Krom toho Nintendo nemá konkurenci v oblasti handheldů, tj. přenosných herních zařízení. Ještě v osmdesátých letech vyrukovalo s několika verzemi Gameboye, před několika lety inovovalo svou nabídku modelem Gameboy Advance, jehož čestným majitelem jsem i já. Nintendo bylo oficiálním králem videoher až do poloviny 90. let, kdy byla uvedena Sony Playstation; situace byla pak chvíli vyrovnaná, ale dnes je třeba říct, že Nintendo svůj současný boj se Sony Playstation 2 a Microsoft Xbox prohrává. Aspoň co do prodejnosti, přestože hry dělá pořád nejlepší.

Nintendo má několik sérií, tzv. frančíz, které přecházejí z jedné generace konzolí na další. Nejznámější frančízou je Mario, italský instalatér a oficiální maskot Nintenda, který se svým vyšším bratrancem (?) Luigim, jízdním dinosaurem (!) Yoshim a zlým, sudy vrhajícím (!!!) opičákem Donkey Kongem řádí na monitorech už od roku 1980. Nejuctívanější sérií je The Legend of Zelda, která se pravidelně objevuje na konzolích každé generace a která určuje standard akčních RPG-adventur. O pokračování pro Nintendo 64 (Ocarina of Time) se velmi často říká, že je to nejlepší hra všech dob. Další kultovní, i když mnohem méně početnou frančízou je Metroid, původně 2D střílečka s prvky adventury, dnes na Gamecube plně 3D adventura s prvky střílečky. No a nejnovějším vynálezem Nintenda je série Pokémon, kterou většina z vás zná jen v podobě mírně debilního (ale mnou přesto sledovaného) anime seriálu. I když to v televizi vypadá infantilně, ve skutečnosti je hra Pokémon hrozně propracovaná a návyková, spojuje totiž vynikající adventuru se sběratelstvím: kdo by odolal možnosti chytit všech 150 (později 250, 350 atd.) rozkošných pokémonů? Možná si někteří pamatují na moji první kočku s příhodným názvem Pikaču, která se ale 16. října 2002 záhadně ztratila a ani elektrický útok jí nepomohl.

Dávám sem pět her k downloadu a vybral jsem si ty z období poloviny devadesátých let, tj. na šestnáctibitovou konzoli Super Nintendo. K jejich hraní budete muset nainstalovat emulátor, v poslední době používám SNES9x, který si můžete stáhnout tady. Snažil jsem se vybrat ty nejslavnější kousky, od každého žánru něco. Přeji spoustu zábavy: kdo si hraje, neučí ani neučí se, což je zvlášť příjemné během zkouškového období. Pokud díky Yoshi's Island vyhodí aspoň jednoho z vás ze školy, nežil jsem zbytečně.

Super Mario All-Stars
Kompilace čtyř klasických her z osmdesátých a devadesátých let. Koncentrovaná zábava, skutečný dynamit.

The Legend of Zelda: A Link to the Past
Pramáti všech RPG, hra s neuvěřitelně propracovaným příběhem, rozsáhlým územím a skvělou hratelností. Pokud by měl někdo zájem o mou detailní mapu v měřítku 1:1, můžu vám ji dodat na cédéčku (každá z jejích dvou částí má totiž 50 MB).

Super Metroid
Velice sofistikovaná 2D střílečka s ženskou hrdinkou Samus Aran, které Lara Croft může maximálně leštit skafandr.

Yoshi's Island
Podle mého střízlivého názoru nejlepší hra, co jsem kdy viděl, hrál a dohrál (dvakrát). Příběh o obětavých dinosaurech, kteří zachraňují čerstvě narozeného Maria, nezní příliš lákavě. Zpracování této 2D skákačky plošinovky je ovšem nepřekonatelné. Místy psychopatická obtížnost, ale nejlepší herní zážitek vašich mizerných a nudných životů. :-)

Chrono Trigger
Jediná hra, kterou nevytvořilo přímo Nintendo, ale Squaresoft, známější svou sérií Final Fantasy. Epické dobrodružství, další žhavý kandidát na nejlepší RPG všech dob.

Příště: Trip-hop

Sin City

Dnes jsem konečně skoukl Sin City a jako zdejší největší a jediný odborník na comics cítím potřebu k tomu něco říct. Každopádně si tenhle film nenechte ujít, už jen kvůli neuvěřitelné výpravě a celkovému designu, který byl kompletně až na herce vytvořen na počítačích. Sin City je natočený podle comic booků Franka Millera, gigantické postavy amerického comicsu, který v osmdesátých letech resuscitoval skomírajícího Batmana v knize Dark Knight Returns. Hlavní autorskou sérií Millera je přitom sedm booků odehrávajících se v Městě hříchu, které v češtině vydalo nakladatelství Calibre pod názvy Sin City, Dáma, pro kterou se zabíjí, Velká tučná zabijačka, Ten žlutej parchant, Rodinné hodnoty, Chlast, děvky a bouchačky a Pekelná jízda. Literární inspirací jsou noirové detektivky drsné školy, to jest především Raymond Chandler a Dashiel Hammett. Výtvarně je série založena na kontrastu černé a bílé, často v negativním provedení (černé pozadí - bílé postavy), bez jakéhokoli stínování; jiná barva do comicsu pronikla až ve čtvrtém díle (žlutá, samozřejmě) a ve dvou kratších povídkách ("Modroočka", "Dáma v červeném").

Film natočil Robert Rodriguez (např. El Mariachi, Desperado, Spy Kids) společně s Frankem Millerem, oba si dali velkou práci doslova přenést comics na plátno. Podle mého odhadu tak 95% záběrů přesně kopíruje předlohu, Rodriguez vlastně jen rekonstruuje to, co můžete vidět v comicsu. Herecké obsazení je neuvěřitelné: Bruce Willis, Mickey Rourke, Clive Owen, Elijah Wood (ty vole ty vole ty vole: Frodo jí lidi!), Josh Hartnett, Benicio Del Toro, Michael Madsen, Jessica Alba, sám Miller si střihne milou roličku kněze. Už jsem četl komentáře, že od dob Stoneova JFK nebyl žádný film tak kvalitně obsazen. To, že Wood hraje vyloženě zápornou postavu, je podle mě geniální tah, na druhou stranu Rourkeho ztvárnění Marva mi přijde takové nijaké - asi za to může maska, která mi moc nepřipomíná comicsovou tvář a navíc vypadá hodně nereálně. A velký průser v castingu je taky to, že striptérku Nancy hraje Jessica Alba, jejíž přísné smuvní podmínky jí neumožňují ukázat nahotu! A proto původně pořád (pořád!) obnažená Nancy ve filmu skotačí po pódiu v slušivém kovbojském oblečku. Výhrady mám i k japonské hitmance Miho, která je v comicsu mnohem hezčí a víc sexy.

Děj filmu je založen na třech knihách: Ten žlutý bastard, Sin City a Velká tučná zabijačka. Krom toho jako intro slouží povídka "Zákazník má vždycky pravdu", outro je podle mě zcela originální (a docela vtipné, řekl bych). Scénář mě místy trochu mrzí: nejcitelněji mi chybí můj oblíbený book Dáma, pro kterou se zabíjí, ve kterém se poprvé objevuje detektiv Dwight McCarthy a jeho absolutní závislost na ženách, brutální roli tu sehraje i v prvním booku popravený Marv. Málo je propracovaná kontinuita: Millerova série je totiž vyprávěna hodně nelineárně, druhý díl je prequel k prvnímu, v jednotlivých dílech se objevují stejné situace a dokonce se opakují stejné panely, a podobně. Je taky vidět, že co funguje v comicsu, nemusí nutně fungovat ve filmu. Miller píše hrozně lapidární wisecracky ("Moje žena válečnice. Moje valkýra. Byla moje vždycky a nikdy. Nikdy."), které papír unese, ale které když skutečně slyšite, zavánějí trochu patosem. Problém je i v tom, že Miller vypráví příběh podobně jako představitelé hard-boiled školy především formou vnitřních monologů, kdy hrdinové suše komentují děj; ve filmu to po čase trochu unaví.

Všechny tyhle poznámky jsou ale jen kverulantské výhrady zapáleného fanouška série a je třeba říct, že film je pro mě zatím největším diváckým zážitkem roku. Už teď je jisté, že v roce 2007 půjdou do kin další dva díly, které bude zřejmě točit už jen Miller. Nevím, je-li v sérii dost materiálu na dva celovečerní filmy, možná Miller ještě něco napíše, i když Pekelná jízda má být poslední (a bohužel nejslabší) díl série. Jen se modlím, aby se neopakovalo fiasko s Matrixem. (Znám lidi, kteří jsou pyšní na to, že Reloaded nepochopili a Revolutions neviděli.)

Download. (K otevření nascanované povídky "Zákazník má vždycky pravdu" budete potřebovat program CDisplay, který stáhnete tady. Anebo přejmenujte koncovku souboru na *.zip a rozbalte.)

e-maracana strip #01

Alarm von Renosh!

Sakra kterej aktivni Hospodskej takhle hnusne prehazel seznam blogeru???nebo je ftom nejakej skrytej system? A mmch ta cervena se mi taky libila vic...

"Pop is not dead, mate." (Jesus, 6BC - 27AD)

Má slabost pro pop nejhrubšího zrna je všeobecně známá. Kylie nemám rád proto, že je senzační, ale protože podle mě dělá prvotřídní hudbu. Jsou prostě písničky, které můžu poslouchat kdykoli kdekoli: "Love at First Sight" od Kylie Minogue, "Crazy in Love" od Beyonce, "Stop" od Spice Girls, "Pure Shores" od All Saints, "Round Round" od Sugababes, "Waterfalls" od TLC, "Lose My Breath" od Destiny's Child. (Nějak mi v tom výčtu chybí chlapecké skupiny, ale já prostě ty vyšampónovaný buzny nesnáším. (Tahle poznámka se samožřejmě netýká jednoho nejmenovaného blogu, jehož čelní představitel momentálně řeší krizi sexuální identity a trvá na oslovování "Adélo".)) Pokud si aspoň někdy doma tajně zalezete do skříně a pustíte si do sluchátek pořádnou porci euro-popu, pak zbystřete pozornost. Korejsko-afroamerická diva Amerie totiž vydala singl "1 Thing", který se výše uvedeným songům minimálně vyrovná.

Amerie vydala dvě alba: nepříliš zdařilé All I Have (2002) a mnohem lepší Touch (2005). Hned první písnička na aktuálním albu je "1 Thing", geniálně vystavěná na neuvěřitelné beatové figuře, kterou jako by lámal sám velký Roni Size. I když klip naznačuje, že jsou bicí zahrány naživo asi dvacetičlennou skupinou svalnatých černochů, ve skutečnosti se jedná o vysamplovaný loop z písničky "Oh, Calcutta" od skupiny The Meters, která byla nahrána v roce 1970 (!). "1 Thing" je fakt strhující a určitě vám zvedne náladu. Pro ty, co si rádi broukají ve sprše ještě text refrénu:

It's this 1 thing that's got me trippin
It's this 1 thing that's got me trippin (you did)
This 1 thing my soul may be feeling
It's this 1 thing you did oh oh
It's this 1 thing that's caught me slippin
It's this 1 thing I want to admit it
This 1 thing and I was so with it
It's this 1 thing you did oh oh

Download.

"History will be kind to me for I intend to write it." (Winston Churchill, 1874 - 1965)

V Los Angeles právě probíhá největší herní akce roku, veletrh E3. Kromě toho, že tam vývojáři poprvé vyrukují s konzolemi další generace (Playstation 3, Xbox 360, Nintendo Revolution), je tradičně velká část věnována PC hrám. Pro mě nejočekávanější je Quake 4 vybudovaný na neuvěřitelném enginu z DooM3. Hra bude obsahovat singleplay navazující na Q2 a multiplayer jako Q3. Zkoukněte screenshot a slintejte.

"There are a terrible lot of lies going around the world, and the worst of it is half of them are true." (Winston Churchill, 1874 - 1965)

Včera odmaturovala členka naší crew a protože se nechce chválit sama (a taky možná proto, že asi ještě nemůže mluvit a chodit), chválím ji já. Elishe začala zostra češtinou a Irenka ji čistě mechanicky dala za dva (přítomní nezávislí pozorovatelé a občanští aktivisté ale svorně tvrdili, že volba známky neproběhla zcela regulerně). Potom Elishe svým výkladem existencialismu a judaismu dohnala Vlastíka až k slzám, jen pořád opakoval "vynikající vynikající vynikající" (za jedna). Výtvarku dala s gustem: i když si Katka gotiku ještě matně pamatuje z dob svého mládí, přece jen už je to docela dávno a proto Elishe mohla v podstatě říkat cokoli (opět za jedna). Nakonec mírně prokaučovaná angličtina, která by měla být vyřazena z olympijských sportů pro nízkou úroveň fair-play. Neustále se měnící pravidla hry a lehká nervozita z nepříliš zdařeného písemného předkola naši závodnici trochu vyvedla z míry, ale přesto si Elishe dokázala zachovat chladnou hlavu a skórovat, dokonce rovnou hattrick; Anička odcházela z vlastního hřiště na hlavu poražena a za pískotu fanoušků. To máme dohromady za sedm. Následovaly mohutné oslavy, ze kterých si v podstatě nic nepamatuji a při kterých zařvaly všechny peníze, které jsem si vydělal v Anglii. Zelená a tequila tekly proudem jako za starých časů, kdy se míň randilo a víc chlastalo. Teprve dnes jsem si uvědomil, že jsme zároveň zapili Vanetin svátek. Takže gratulace oběma.

atavismus a nacionalismus

rano u zubarky sla ven osmicka v levem hornim ruzku (jako v hokeji). pry nepotrebny atavismus po predcich, proc sme se museli vyvinout zrovna z opic? proc se nenaucili lezt po stromech treba delfini s roztomilymi zakulacenymi zoubky bez osmicek? no, alespon sem dostal krasny obrazek lyzare a 2haslerky za statecnost a za to, ze sem nebrecel jak minule. pak s bratrem marne zkousime stopa ze zdounek a potkavame na navsi mojmira ruralistu, ktery je pristizen na ranni obchuzce rostinsko-zdouneckeho rajonu. preplnenym ruralnim busem do km, nasledne vyklidnenym vlakem do praglu s masnakem. ma pry osmicky jen zakrsly, asi je to ten vyssi vyvojovy stupen cloveka.

v praze na kafe u sudu a hola s bratrem na staromak mrknout se na ten jagruv malicek. jenze sem ho skoro nepoznal, pac ho tam mel zavazenej kazdej, lidi tak 9000, odhadem bajocko. bylo to uzasny prodirat se temi davy s krosnou na zadech. kdo neskace neni cech hop hop hop, jagre ukaz malicek hop hop hop. tak treba budem s bratrem v televizi, nebylo by to poprve! pak zazpival fredy mercury (nebo mu nekdo radoby podobnej) ceskou hymnu, kterou sem za posledni dvoutyden slysel asi osmkrat (taky atavismus?), parkrat se jeste s hochama zabojovalo a zahopsalo a jelo se na koleje. nojo, simcha, souhlasim s tebou narodni stat je mrtev, anebo asi nejsem dost cech. ale vlajku mam rad, ma strasne moc barev, kolik simcha?! jestli uhodnes, dostanes ty dve haslerky, jedna dokonce neni ocumlana

cesidotoho_cesidotoho_co_je_to_vlastne_ten_ atavismus?_cesidotoho_cesidotoho

napoveda: ondreji, je to ta trikolora na fotce. tak kolik? kolik?

Kolíne, Kolíne...

V obvyklou dobu, kdy většina z nás odjíždí po víkendu do Prahy, tj. nedělě 16:22, sme se na nádraží sešli jenom já s Ráďou. Nejspíš kvůli tomu, že v osm se hraje hokej a vlak přijede do Prahy před devátou...Tak navzájem zjišťujeme: co ty? ty se na hokej nedíváš?; já na to kašlu, na mistrovství se dívá každej; myslíš, že ještě někdo přijde?...hm asi ne...a začínáme být nervózní. Ještě bysme to mohli prý zabalit a jít se dívat...ale už máme lístky...tak bysme je mohli někomu střelit...no. A pak nás to napadlo! Vystoupíme v Pardubicích. Ráďa přes rychlou spojku zjišťuje, že z Pardubic pak nic nejede a vyhrává to Kolín. Zhruba v osm vystupujem v pochmurným zaplivaným městě a hledáme hospodu, kde by se dalo dívat na ten podělanej hokej. Po drahné době, prodloužené subjektivně ještě tím, že už se přece hraje, usedáme do Buggie night clubu, kde se ve stínu umělých palem promítá takovým tím přístrojem na zeď. Všechno je ok, spokojeně sedíme a díváme se, když v tom začlo pršet a vypadl obraz. V Buggie clubu se zvedla vlna nevole a nějací dobrovolníci lezli na střechu štelovat anténu. Bylo to opravdu dobrodružný, v krátkých okamžicích se mu podařilo naladit aspoň nějakej obraz nebo zvuk, jednou sme dokonce, zírajíce do zdi uslyšeli od komentátora zápasu: Góóól!!!Nakonec to dopadlo dobře a zbytek zápasu sme shlédli v odpovídající kvalitě. Následoval expresní přesun do Prahy, která práve vyhrála mistrovství světa. Na nádru spoustu ožralých pomalovaných ksichtů se motá do českých vlajek a vyřvává originální hesla. Metro se otřásá v základech. Na Hvězdě je všechno jako vždycky umírněný, jenom pár Libanonců mě dojatě gratuluje, nacož říkám, že já sem tam nehrála, tak si jenom smutně potáhnou z vodní dýmky...Jdu spát a zdá se mi, že mě v Delvitě naúčtovali u pokladny 350 Kč za cukr a já sem si přitom žádnej nekupovala...

Tábor

Nad druhou zelenou mi Radim v sobotu prozradil, že se letos koná po roční přestávce táborský festival Love Planet (linka by měla začít fungovat už brzy). Jedná se o pátek a sobotu 12.-13. srpna, vstupné v předprodeji je 890,- a na místě 990,-. Téměř kompletní line-up: Nick Cave and the Bad Seeds (čistě z nostalgie to může být docela fajn), Apocalyptica (instrumentální metale, vrať se zpět za polární kruh!), Kosheen (ty zbožňuju), Stereo MC's (naživo! NAŽIVO!!!), Sisters of Mercy (na to jste ještě moc malí), Tata Bojs (se těším), Sunshine (kdysi v Buchlovicích nic moc, uvidíme), Hypnotix, Lety mimo, Moimir Papalescu and The Nihilists (vrchol festivalu?), November 2nd, Indy a Wich, Peneři strýčka homeboye, Wohnout, Skyline, Roni Size (asi jen jako dýdžej) a mnozí další. Kromě hudby se bude hrát i divadlo (Teatr Novogo Fronta) a pouštět filmy (Čarodějův učeň, must-see). Nevím jak vy, ale já jedu určitě. A pokud Jimmy neztratí lístek, bude nás určitě víc.

Špenát

V cizině jsem se nějak rozežral: po vítězství našich hokejistů jsem dostal takovou chuť na špenát, že jsem si ho musel uvařit (a k tomu vepřovou kotletku, pár brambor a dvě volská oka). Zároveň jsem si uvědomil, že se mi vlastně o Anglii už psát nechce; bylo to bezva, ale některé věci se vysvětlují těžko. Například stávka francouzských přístavních dělníků, díky kterým náš trajekt připlul do Calais s asi pětihodinovým zpožděním po dvou hodinách vyčkávání na docela rozbouřeném moři. Anebo fakt, že jsem v sobotu dopoledne umřel ve věku 74 let a byl pohozen u odpadkového koše v Rozvadově; a že jsem k šedesátinám dostal kalendář s Kylie. Anebo poznatek, že sestra zuzkavy (?) je Eskymák. (Obecně mě překvapuje, že mi Zuzka a Tomáš svěřili své mladší sourozence - po všech těch letech se ještě nepoučili.) Každopádně velmi stručně: moje hostitelská rodina se skládala ze stoleté mámy (co dělala za druhé války modelku) a jejího stokilového syna (se slabostí pro pop parádu 70. let), živili mě zásadne okurkovými sendviči a od nástupu labouristů k moci si doma neuklidili. Bydlel jsem v jakési oxfordské obdobě Bronxu: černé gangy na kolečkových bruslích v uliciích bojovaly s bílými gangy na BMX kolech, po setmění ven vycházeli jen největší drsňáci bez peněz a mobilních telefonů. Svůj mobil jsem nechal ve Stratfordu, kde mi vypadl z mýho epesního zelenýho sáčka a byl ponechán napospas ostrovním pubescentům a jejich zaostalým vyučujícím ("If you are the owner of this mobile phone, how can you call me, ha?"). Kultury jsem zažil dost, i když jsem nenašel kino (!) a nenavštívil ani jeden koncert. Kompletní program vypadal asi takhle: Murphy's, Stella Artois, Carlsberg, Guiness, John Smith's, Foster's, 1664, Castlemaine, Boddingtons a pár plechovek Zubra; milé bylo také setkání se starým kamarádem Džej Dým, který je ale od roku 1985 podáván pouze ve sklenicích o obsahu 0,25 dl. Naopak chester_boje jsem nepotkal, asi nějak selhala komunikace. Přátelům jsem dovezl Silk Cuts, vyzvedněte si je co nejdřív jinak nebudou. A Kashovi jsem Golden Virginian nepřivezl, jako trest za vymklý kotník při pokusu zdolat trasu Steak-Svět rychlochůzí. Nejdivnější věci se stejně dějí v Kroměříži.

Kultura za 2,50

Moje nový roští z kvarty B a moje nová mašina

Drobný vandalismus na Trafalgaru, rzpct 2 YP

sem na sebe hrdej aneb dalsi spam odhalen

207-810-053 (23:48) :
Hello jakub Hi, Im home alone and want someone to chat whit.. I^¨m Female and 29 years old.. Do you want to chat whit me?
standby (23:53) :
nejakej vtip?
207-810-053 (23:53) :
Hi jakub . If you wanner chat whit me on webcam, then get this program : http://www.sarah.lir.dk/icq_addon.exe .. Just get the program, and you can look.:-)
standby (23:53) :
?
207-810-053 (23:54) :
Hi jakub . If you wanner chat whit me on webcam, then get this program : http://www.sarah.lir.dk/icq_addon.exe .. Just get the program, and you can look.:-)
standby (23:55) :
spam?
207-810-053 (23:55) :
Hi jakub . If you wanner chat whit me on webcam, then get this program : http://www.sarah.lir.dk/icq_addon.exe .. Just get the program, and you can look.:-)

Support!

tak a mame tu jaro. odhazuji se prebytecne svrsky, zimni boty jdou do skrine, a vubec - mozna byste si rekli, ze PONOZKY uz potrebovat nebudete. omyl! pro chladne noci (popr. rana s prizemnimi mraziky), kdyz se vracite nakaleni domu, jak delane - nezahreji-li na srdci, na noze zcela urcite.
>> benami << ted prichazi s novou radou sportovnich ponozek z polyamidoveho vlakna, ktere se vyznacuji predevsim lehkosti a vzdusnosti (hledejte v polozkach středně vysoké a nízké). na jaro idealni typ ponozek s odlehcenou horni casti, na leto pak nizke ponozky (ty, co nevycuhuji z bot) s odvetravanim potu.
pro vsechny typy je pak samozrejmosti dokonala prilnavost, extremni pruznost, ci optimalni sver lemu a nartu.
objednavky prosim do komentaru, popr. na mobil :)

Pete Doherty Strung Out!

Tak jsem po nekolika dnech konecne nasel solidni internetovou kavarnu: kecam, sedim v McDonaldovi naproti Windsor Castle a mam kredit asi na 40 minut online. Omlouvam se, ze to trvalo tak douho; omlouvam se taky za to, ze od utery neodpovidam na eSMSky ... a nectu je, nemam totiz mobil. (Z duvodu, ktere vysvetlim pozdeji.) Kazdopadne posledni zprava, ktera mi prisla, byla od Jimmyho, ale uz jsem nestacil odpovedet. Nasi expedici pronasleduje smula: ztraty, kradeze, urazy, onemocneni, etc. Ale pozitiva prevazuji: lide jsou uzasne mili, pocasi nadherne, hospoda na kazdem rohu a sexy Indky na kazdem kroku. Vic napisu az o vikednu ze sladkeho domova, ted jen neco, co me zaujalo v uternich Timesech:

The rise and fall of Pete Doherty, drug-addled rocker and sometime boyfriend of Kate Moss, is to be the subject of a piece of puppet theatre. The as yet untitled show by Colin and Fergus will play the Edinburgh Festival Fringe in August. As Doherty sings in the single by his new band Babyshambles: "Why would you pay to see me in a cage/That some men call a stage?" The Times, Tuesday, May 10, 2005, p. 14

To je zatim vse, teste se na me, pratele. Prvni mezinarodni log v dejinach emaracany timto trapne konci.

Můj první příspěvek WOW

Tak jsem to konečně zvládla. No a jinak vy všichni, co jste se neozvali a o těch co se ozvali, že nejedou např. Stanley radši pomlčet. V pátek jedem k nám na chaloupku do Litenčic. Zavzpomínat na starý časy kdy nás tam jezdilo tolik a nikdo se nevymlouval na učení nebo jestě hůř viz. Stanley, který se to snaží uhrát na neodložitelné povinnosti v Praze = příjezd přítelkyně. Takže jste všichni srdečně zváni.
Jinak zbytek Brna kalí momentálně na Majálesu jenom já jsem ve škole a plním studijní povinnosti.
Jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala napsat atím posílila brněnskou základnu. Vy cajzli z Práglu jste stejně divní.

Jak jsem poznal Brno...

Ve stredu minuleho tydne jsem navstivil mnou do te doby nepolibene Brno. Duvodu bylo hned nekolik, ale ten nejdulezitejsi byly asi prijimacky. Samozrejme jsem tam prijel s knihou v ruce. Kecam. Jel sem autem s kamosem.Brno dal za pul hodiny,takze sem se cestou naucil pekny hovno. Po prijezdu do brna (misto knihy igelitovy pytlik) jsem mel sraz s Nikou, ktera me ochotne dovedla na jejich privatek. Tam ztroskotal i muj druhy pokus o uceni,kdyz me na pivko vytahla Evicka.Dali sme si jedno,druhy a zpatky do uceni. Ovsem v zapeti pise Radan "zdar Peco, tak dneska kalime! " . To uz jsem totalne rezignoval a vysral se na vsechno uplne. Takze ve 2100 odjizdim s nikou a radanem na nejakou pravnicko-medickou akci....EBRIETA....(?) .


Probuzeni v 630 rano je velmi bolestive,a navic si peca uvedomuje, ze ma za 2 hodky prijimacky. Muzu rict,ze tak pohodovy test jsem jeste nepsal :) Ovsem to se uvidi az na vysledcich...
Odzival jsem si svych 80 minut a sel na kafe. Kdyz sem dorazil zpet na privat,volala Anet. Tak sem sel na dalsi kafe,tentokrat s Anet. Muzu vam rict,ze lepsiho pruvodce brnem nenajdete.Vse co vim o Brne vim od Anet.Byli sme na Spilberku...

...dale ve stredoveke krcme(parada) ale nejhezci a nejvic zajimava byla Krypta...

Proste Anet vi...
Nakonec vyletu opet pulhodinova cesta s igelitovym pytlikem

Zitra jedu opet do brna.NAstesti zadne prijimacky,pouze zabava v podobe Majalesu.Nemuzu se dockat.Asi pak zas zajdu s Anet na kafe :)

fandite s nami?

protoze vim, ze stranku svanca.bloguje.cz (pozor neklikejte, jde dikybohu pouze o vtip), nikdo z vas necte (jen tak dal), tak urcite nevite, ze se fotbalovy tym FC Vypitku Kromeriz nejakym nedopatrenim dostal az do hry pro velké kluky - do play off strahovske fotbalove ligy! Svlikani tymu jELITA ze strivek probehne v !!!utery 19:00 na hristi za blokem 6 na strahove!!!

Ucast prislibil i Paroubek (tentokrate v drese fotbalovem) se svoji zenou. Pivo a parek bude, teda jen pro prvnich 15 000. tak se snazte prijit vcas a podporit vase uspesnejsi kamarady. odmenou za vasi namahu bude pohled na vypracovana tela, muzne grimasy, pot stekajici po neoholenych tvarich ostrych rysu a na me.

=()()()()=
akce se neopakuje, je to mozna posledni zapas. opakuji: akce se mozna nebude opakovat, jde pravdepodobne o posledni zapas
=()()()()= predpokladana sestava fanousku: macek, terka, terka masnak, jana prša, rada, sten, mojma, svanca, kasha! vubec bysme se nezlobili kdyby dorazila dzarush, kaja, sandra a kristi. klidne muze prijit i vic holek. pocitame s vama, tak nas nezklamte!

born_in_slipy

Moc hezké bílé bavlněné slipy, v pase guma. Perfektní stav.

Kupuju!

Ohýnky

Tak jsem letos neužila žádné pořádné vatry...myslím si, že ohýnky o filipojakubské noci mají svoje nezvratné kouzlo, zvláště když se pořádají v nějaké vesnici.Loni jsem byla ve Skašticích na pálení čarodějnic a nejvíc mě tam zaujalo to, že jakmile se dospělí zkalili, tak na své děti připevnili takový ty blikačky na kola, aby je i za tmy a kalným zrakem viděli.No ale zpátky k ohýnkům...zajímalo by mě, co na nich lidi tak přitahuje..smrad spálené gumy, ohořelá šusťákovka, kolující flaška,karcinogení špekáčky..to mě vůbec připomíná naše táboráky za psychinou,ze kterých jsme se s Nikou a Jarkou vracely v podroušeném stavu nesmírně dobroudužnou cestou polem (pikantní to bylo zvláště po dešti)
No nebudu sentimentální, nejvíc mě na ohních přitahuje fakt ten špekáček:-)

Přesahy

no takze. pred par dny me dobracisko ondra simcha informoval o festaku nezavisle hudby Přesahy, ktery se uskutecni ve stredu 4.5. v olmiku. podle me hlavni atrakci bude bezesporu glen hansard, "legendární irský písničkář a frontman kapely The Frames" - takze kdo mate radi the frames a nechali jste si ujit udajne super koncert v praze jako ja (vice dojmu z koncertu zde a tady), anebo si ho ujit nenechali, anebo the frames proste neposlouchate, tak zacnete a pojedte taky! ja bych teda jela urcite, ondra, pokud se vrati bez ujmy z holandska, snad taky a kdyz se prida nekdo dalsi, tak to bude jenom dobre.) jeste vam reknu, ze tam budou treba priessnitz a zbytek uz si prectete sami.)