Bares, música.. ¡bailamos!

Dnes jsem si uvedomila, ze jsem v uplynulem tydnu nejak nezvykle kulturne zila, a krome peti navstev hospod jsem videla taky pet koncertu, vsechny celkem za pet euro. Aby to bylo efektnejsi, nebudu postupovat chronologicky, nybrz od nejhorsiho k nejlepsimu.

Zacalo se klasicky pondelnima "Nasty Mondays" s v Apolu, ktery jsou neco jako Indie Thursdays v Blind Eye. Az na to, ze Sala Apolo je takovej malej Razzmatazz, tzn. obsahuje jednu velkou halu, ktera ma ale narozdil od tovarniho Razzu look spis divadelni, dalo by se rict. Pak je tu jeste jedna sala, tak o velikosti Sidecaru a nejakych pet baru. Jak se tak divam na muj popis, tak si to asi nedovedou predstavit ani zasveceni (Stene?).. Dalsim rozdilem je fakt, ze indie je v Barce masova zalezitost a vzdycky je tam narvano. (A taky ten DJ set je trochu profesionalnejsi a nejde si rikat o pisnicky, takze je to vlastne uplne jiny.) Na NM se lze za dostat za 10e, anebo zadarmo s letackem do jedné ranní. I kdyz ale uspesne zorganizujete presunuti pripiteho davu z hospody do Apola pred 1.00, zcela jiste se zaseknete v enormni rade a ke vstupu dorazite v lepsim pripade v 1.05.. Nastesti existuje VIP lista se vstupem do 1.30, kterou jsem prozretelne zamluvila a tak se slo i presto zadarmo!

Co jsme ale necekali byl onen koncert skupiny "The!Fuck" s zanrem uvedenym jako "country-homo-punk". Nechtejte po mne dalsi popis, moc si to nepamatuju a navic se mi to nelibilo, protoze my chteli svoje indie! Jediny, co mi uvizlo v hlavne byl frontman, ktery si (ne)zakryval prirozeni pouze svou kytarou. Po nejake dobe, ktera se zdala nekonecna, prece jen ke spokojenosti vsech zacal stary dobry DJ indie/electro set s jistotkou alespon jednech Justice za noc.

Tenhle koncert teda za moc nestal, ale od ted se to bude jenom lepsit. Do Big Bangu, ktery je co by kamenem dohodil od meho bydliste, jsme zamirili uz na jistotu. Po minulem ctvrtkovem jazzu prisel tentokrat na radu Johnny Cash v podani typka v kovbojskem klobouku a s vypilovanou anglictinou, ktery mi ale intonaci evokoval spis Elvise. Konecny dojem z koncertu byl ale pozitivni a navic nasledne zprijemnen dalsim setem hudby z padesatek. Na to uz si dnes venku moc nezatrsate! (Nepocitam plesy.)

Objevem tohoto tydne se stal bar Electric v Grácii, kde meli udajne po cely tyden hrat skupiny radove za 2 euro. Skoda jen, ze v sobotu byl za 5 a cerveza stala 3. No ale co, kdyz uz jsme tady.. Hrala skupina "Afrobeat", kterou bych prirovnala k Fela Kuti. Deviticlenna skupina s hudebnimi nastroji, jake si jen dovedet predstavit, na rozloze 2x3 metry. Pro publikum, ktere bylo o poznani pocetnejsi, bohuzel nezbylo o moc vic mista, a tak jsme se v tom utesnenym sale bez klimatizace dobrou puldruhou hodinu krasne vlnili a potili. Takovej trochu summer feeling.)

Nedelni vecer uz klasicky patri "Hot Jazz Jam Sessions" v Harlem Jazzu. Piti tam maji sice trochu drazsi, ale zato vam dve hodiny hrajou skvely, z casti improvizovany, jazz. Zakladni sestava tri typku ve stylovych obleccich - dve kytary, jedna basa - ktera si na dalsi pisne privolava dalsi kytaristy, zpevaky nebo klaviristy. Tempo se meni od naslaplych veci k pomalu ukolebavkam a atmosfera je uvolnena. No co vam budu povidat, mne to tam vzdycky spravi naladu!
Ted uz zbyva zminit jen pro me nejlepsi koncert za celkem dlouhou dobu, a sice "Ojos de Brujo" v L'Auditori. L'Auditori je koncertni sin, ktera je vyhlasena pro svou akustiku - je totiz cela ze dreva - a ve ktere mimo jine hraji orchestry vaznou hudbu. No a hodinu pred zacatkem koncertu takhle jeden kamarad mimochodem zmini, ze tam pracuje jeho kamarad, ktery by nas tam dostal zadarmo. Vzhledem k tomu, ze kapelu znam a docela se mi libi, a koncert stoji 28e, predpokladam dobrou kvalitu a dlouho se nerozmyslim.
Ojos de Brujo je kapela z Barcelony, ktera svuj hudebni styl oznacuje jako "hip hip s trochou flamenca". Tak ja bych to rekla presne naopak. Toho flamenca tam bylo dost, s tim ze to obcas to nakopli nejakym tim hip hopem nebo naopak rumbou. No proste zmet neuveritelna, ale ma to koule! Z desky to zdaleka tak nevyzni tak jak nazivo - podium s dvanacti lidma, ze kterych sala energie, a navic sem tam s tanecnicema flamenca byl prece jen docela zazitek. Ackoliv se v sale sedelo a udajne predstavovali hlavne veci z noveho alba, postupem casu se lidi zvedali a na poslednich pet pisnicek uz byla cela sin na nohou a lidi tancovali vsude mozne, coz bylo umocneno tim, ze jsme byli uplne nahore s vyhledem na cely sal. Osum z deseti.
Nezbyva nez doufat, ze nasledujici dny budou taky tak kulturne plodne.

El Raval

Nachazime se v poslednim, ctvrtem patre poschodoveho domu na bulvaru Rambla del Raval, ve stare ctvrti Barcelony, par set metru od jeji nejcentrovatejsi tepny La Rambly. Ziju si tady s myma milyma spolubydlicima jak na bidylku, ale kdyz sejdu dolu, odehrava se tu uplne jiny zivot..
El Raval je ctvrt plna protikladu, a zalezi na vas, jak se na ni budete divat. Z drivejsich casu preziva povest Ravalu jako te nebezpecne casti města, kde po setmeni není radno toulat se v jejich uzkych ulickach, a ktera je plna kebabaren a "sexy" marokancu, jak by rekl Vojta (Mackuv). Pokazdy kdyz nekomu reknu kde bydlim, se z jejich reakce snazim vycist, jestli se jedna o zdeseni nebo nadseni.)

Tak abyste byli v obraze: Je to zmet všech narodnosti, ale v drtive vestine prevazuji pristehovalci z Afriky/Blizkeho Vychodu. Během dne je v ulicich totalni chaos. V kazdem z pakosskych "supermercados" (malych predrazenych obchudku s potravinami otevrenych snad 24h denne) stoji krome prodavace nejmene další dva kumpani a bud klabosi uvnitr nebo před kramem. A vubec. Mame tu jednu ulici, ktera je vzdycky plna lidi - z cehoz tri ctvrtiny tvori chlápci jen tak postavajici nebo opreni o zed. K tomu, aby clovek zjistil, proc tam jsou, neni nutno chodit daleko... Hned na prvnim rohu ulice, s priznacnym jmenem "Robador", dealuje skupinka cernochu s buhvicim, a o krok dal uz kontroluje esquadra (policie) další pripadné nelegalni ksefty.

Pokud se holka chce aspon castecne vyhnout komentarum typu "hola guapa!" / "guapa.." / "hola?" nebo prehnaneho civeni na vasi osobu, je třeba omezit ocni kontakt na minimum (bryle a sluchatka trochu pomahaji). Takze uz jsem se naucila prehlizet lidi a obcas se stane, ze ignoruju i nejaky to porvavani, nacez jsem narcena, ze jsem zas nekoho nepozdravila..

Ukazky z denniho koloritu teto ctvrte za poslednich par dni: 1/ nalitej chlapek prisatej ke stozarum vlajek na balkone prvniho patra nejakyho domu, kam vylezl buhvi jak. Po chvili prijizdi hasici a snazi se ho z tama sundat. Chlapek nepolevuje. Prijizdi policie. Po 5 minutach me to prestalo bavit, tak nevim, co s nim bylo, ale dnes uz tam nevisel. 2/ dva prosediveli slusne vypadajici turiste s fotakama nesou jeden za hlavu, druhej za nohy rvouci zlodejku. 3/ zatah v baru, kde se strhla bitka...

Tak a ted ta lepsi stranka Ravalu, at si nemyslite, kam ze jsem se to proboha prestehovala :) Do Ravalu jsem i predtim chodila dost casto, protoze jsou tam dobry bary, obchody a MACBA (placek pred galerii, kde se dobre zevluje). Tuhle ctvrt jsem mela projitou uz od zacatku, jelikoz kdyz jsem jeste pracovala, tak to bylo hlavne tady, kde jsem rozdavala letacky do obchodu s vintage hadrama. Ted pracuju hlavne na objevovani baru, i kdyz hezkou cast uz mam taky za sebou.)


Taky je to tady kulturni! Jednou me takhle v sobotu odpoledne probudila nejaka hlasita hudba. Tak si rikam, co se deje, ze by si chicos neco pousteli tak nahlas? No tak jsem aspon byla donucena vstat, vykouknu z okna a tam orchestr! Na ramble pres noc vyrostla mensi stage se zidlickama a hrali tam ctyri hodiny ruzny naslaply jazzovy veci!


Taky je uplne uzasny mit terasu a delat na ni barbecue (nebo se jen tak opalovat). Terasu ma tady skoro kazdej barak, ale ne na vsechny maji obyvatele domu pristup. - Treba my nemame:( Ale nastesti se vzdycky najde nekdo, kdo ho ma.. Az bude tepleji, to teprve budou fiesty mezi antenama!