úterý, listopadu 29, 2005
středa, listopadu 23, 2005
Žaponci útočí!
Vstupné stejně-jako-v-chropyni-na-mňágu-lidových 190kč, pondělí 28.11., 20:00, Archa (blízko náměstí republiky), akce v rámci festivalu Alternativa. Více čtěte v Respektu.
A ještě jedna akce. V ten samý den, v podnělí 28.11., se bude v Arše v 17:00 besedovat o alternativě k tradičnímu a podle mnohých zastaralému "copyrightu" (c) - Creative Commons ( Aneb jak rozpoutat revoluci v autorském právu i u nás). Před asi čtvrt rokem vyšel v respektu na toto téma skvělý článek, krátké resumé zde. Pokud vím, měl by se mimo jiné účastnit i J. Muchow. Mno, možná by byla větší sranda s Krajčem, ale ten teď určitě místo besedování přemýšlí jak valit klíny do holek (možná i Elišky!) v Ostravě...Snad to taky stihnu (tu besedu). Doufám, že Žaponce podpoří i někdo jiný než já, ehm?
odkazy:
Satanicpornocultshop (official web site)
Satanicpornocultshop
Satanicpornocultshop (recenze, english)
Satanicpornocultshop (festival Alternativa, cz)
Archa
Žaponci! Žaponci!!! a sličná zpěvačka uprostřed koláže (obrázek pro ty, které nezhypnotizoval mončičák nahoře)
úterý, listopadu 22, 2005
Klikání
Dneska v opul pate sem tedy zasedla k PC, stejne jak asi dalsich 499 lidi v nasem rocniku a bez prestani klikala a klikala, akle nejen ja, ale i bratr na pocitaci v podkrovi, mamca na pocitaci v obyvaku a tatik na noutbuku v obyvaku u televize. 4 JSME NA TO BYLI!! a nic,nic,nic... v 5 se to spustila a nejakxych 30 pitomych lidi bylo rychlejsich nez my 4. neslo to, tim padem jsem desne znerovznela a zapisovala termin pres termin, a vychazi to desive, dva dny mezi dvema zkouskanma,great.doufam ze mate stejne problemy i vy a nejsem jedinej neeschopnej zoufalec, jenja.:)
Klikání
Dneska v opul pate sem tedy zasedla k PC, stejne jak asi dalsich 499 lidi v nasem rocniku a bez prestani klikala a klikala, akle nejen ja, ale i bratr na pocitaci v podkrovi, mamca na pocitaci v obyvaku a tatik na noutbuku v obyvaku u televize. 4 JSME NA TO BYLI!! a nic,nic,nic... v 5 se to spustila a nejakxych 30 pitomych lidi bylo rychlejsich nez my 4. neslo to, tim padem jsem desne znerovznela a zapisovala termin pres termin, a vychazi to desive, dva dny mezi dvema zkouskanma,great.doufam ze mate stejne problemy i vy a nejsem jedinej neeschopnej zoufalec, jenja.:)
sobota, listopadu 19, 2005
caring is creepy
pátek, listopadu 18, 2005
Vlastní hadry s sebou!
program:
- zábava s alkoholem
- zábava na běžkách, lyžích, bobech, sáních, prknech (podmíněno sněhem, nebo nadměrnou konzumací)
- filmový festival (aka "já mám filmy, kdo má noutbook?")
- tradiční převlíkací "wardrobe" party, tentokráte vlastní hadry s sebou! (hlasujte v komentářích, já su pro futuramu, ale je mi to celkem jedno)
Jinak mě teď nic moc nenapadá, rozjeďte diskusi v komentářích a pomalu potvrzujte účast.
bez komentáře.
úterý, listopadu 15, 2005
Kokobusem na Kokořín?
a takhle se na Kokořínsku baví mládež, najdete na stránkách v rubrice sport. jenom nevim, jak rychle jim to jede...
pondělí, listopadu 14, 2005
Skandální odhalení
- Johann Wolfgang Goethe, Utrpení mladého Werthera (Praha: Aurora 1999). Klasické řešení, které neomrzí.
- Craig Thompson, Pod dekou. Grafický román (Praha: BB Art 2005). Řeště rozchod krizí víry a rozejděte se i se svou církví!
- Michael Gondry, Věčný svit neposkvrněné mysli (2004). Nechte si odstranit vzpomínky na neúspěšný vztah profesionálně! Dosti těch amatérských, pokoutných pokusů prováděných ve špěluňkách nevalné pověsti!
- Richard Dawkins, Sobecký gen (Praha : Mladá fronta, 1998). Jste nešťastně zamilovaní? Ještě štěstí, že láska neexistuje!
- Arthur Schopenhauer, Metafyzika lásky (Olomouc: Přátelé duchovních nauk 1992). To samé, ale napsané mnohem nesrozumitelněji. Přečte si to a teprve poznáte, jak umí trpět Němci!
- Kámasútra (libovolné ilustrované vydání). Nezapoměňte, že některé věci nejsou jako jezdit na kole a můžete je zapomenout.
Litenčice-mohlo být i hůř
pátek, listopadu 11, 2005
Work(alc)oholic
Začal jsem pracovat. Zadarmo. Je mi jasný, že už si někteří klepete na čelo, ale já jsem prostě chtěl něco dělat, a dřepět někde za pultem se mi nechtělo. Boj o chytrého hezouna vyhrál AIESEC, který zprostředkovává stáže v zahraničí a naopak. Práce je celkem rozmanitá, chodí se jednat na firmy, jestli si vezmou "trainíky", ty větší se většinou ozvou samy, protože ví, že my jim najdeme odborníky za směšnou cenu. Taky se organizují akce jak pro stážisty, aby se u nás nenudili, tak pro nás AIESECáře samotné. Poslední víkend jsem si užíval na "konferenci" v Koutech nad Desnou někde u Šumperka. Přes den se řešily hlavně záležitosti ohledně práce: jak jedna s personálním ředitelem, jak vybírat studenty pro intership a co dělat, když se něco pokazí. Celkem skvělý na AIESECu mě přijde, že se stará o rozvoj svých členů, takže po pár trenincích už vím, co znamená account management, jak se chovat při pohovoru nebo u assesment center,a nebudu připos**nej z prezentace před 50 posluchači.
Tak jo, bez party by to nebylo ono - ty končí ráno, pivo teče zadarmo (thx Krušovice) a holky rozhodně ujdou. Dávnou tradici AIESECu jsou Topalky- souboj 32 pivních štafet podle pavouka, což u finalistů (hádejte kdo :-) jde dost poznat. Několikanásobné členství taky není zákázáno, tak jsem měl druhý den dost podstatný problém s účastí na Global Village. Představte si 25 stánků prezentujících svůj kraj nebo svou zemi, samo že s notnou dávkou chlastu. Namátkou si vzpomínám na maďarskou tequilu (paprika, nějaký dryják a cibule), pražské podzimní listí (zelená s rumem, šup do sebe naráz), popradský trychtíř Demänovky, tureckou tak 100% pálenku se sušenkama nebo košické stakany metylalkoholu se šumákem... Většina, včetně mě, se zmohla jen na první kolo, pak už přemíra internacionalismu udělala své. Ve spánku na mém pokoji mě zabránila moje maďarská spolubydlící se svou národní afterparty. Jak už z Bulharska znáte, asimilace se skupinou cizinců mi nedělá žádný problém. Rozhovory mohly být trochu bohatější, kdybych neznal z maďarštiny jenom jednu sprostou písničku, veverku, pondělí a uhr. Ale podle mě jsem dokázal mluvit o čemkoliv.
Ráno mě hodní Indové v 8 vzbudili na další den, a hurá na další simulace a přednášky. V AIESECu platí totiž zásada: večer šohaj, ráno šohaj.
čtvrtek, listopadu 10, 2005
Psyliium
Jedna kávová lžička se smícha s trochou vody a vytvoří takovou divnou, nechutnou (jako bez chuti) hmotu, která se vypije. Totiž psyliiium absorcí s vodou zvětšuje až 25 násobně svůj objem, snižuje hutnost zbytku potravy a urychluje travení a ku podivu to plati i s alkoholem! Ta vláknina na sebe v žaludku vše nabáli (včetně alkoholu) a od vede pryč z těla a bez vedlejších nežadoucích účinků. Takže Vám ráno fakt není špatně. Prý to fakt pomáha.
Made in Ostrava.
Agatha Christie : Neočekávaný Host
Před vchodem jsem chvíli mrzla a čekala na Vojtu B. a Ondru P. a jejich sličný doprovod, naštěstí to netrvalo moc dlouho.Po usazení v hledišti jsme sOndrou svorně kostatovali, že si před nás jako vždy sedl chlápek s nejvěší hlavou v Olomouci (a tentokrát to nebyl Vojta).Zaátek se rozjížděl poněkud vlažně, divák mohl jen spekulovat, zdali mrtvola sedící celé první dějství v kolečkovém křesle je figurína nebo jen nějaký ubohý nováček.Po přestávce se ovšem děj dramaticky zašmodrchává jak to umí jen Agáta a není nouze o dějové zvraty. Autorka vás až do poslední vteřiny nechává na pochybách a uvádí obecenstvo v šum při každém novém zjištění.Vzhledem k tomu, že je to detektivka tak bych nechtěla příliš rozpitvávat zápletku,pro ty, co by to chtěli vidět,prozradím jen toliko, že vrahem je McGregor.
Hru jsme zhodnotili vcelku pozitivně, jen Vojta stále připomínal svůj životní výkon ve Strašidlu Canterwillském a tím vrhl poněkud tmavý stít na výkon herců, neb o jeho hereckém umu mluví všichni dodnes
Napoprvéjsem byla s divadlem fakt spokojená, myslím že ho budu navštěvovat docela často, ony totiž ceny studenských vstupných ( od 50 Kč) mluví samy za sebe.
.
středa, listopadu 09, 2005
Lost in music / Lost in movies
____________lost in music___lost in movies___
Já nevím, jestli to je těma kossama či co, ale něco mě pořád nutí kupovat lístky na nějaký koncerty. Minulý týden se mi v peněžence objevily dva lístky na The Frames a trvalý maniakální úsměv na ksichtu. Nojo, až za pár dní sem ale zjistil, že mám na 19. směnu v hotelu, ale v pravou chvíli se objevil na scéně bájný zaraman a ze zakletí (jimmy+lístky=vždycky fiasko) mě vysvobodil. Pěkná saka prostě dělají pěkné charaktery.
Střih. Včera. Sem unesen z náměstí republiky (niko, to je něco jako česká, jenom v praze) neznámou řidičkou a svým spolubydlícím mirou. Do pusy mi je strčena cigareta, abych se pořád nevyptával, kam že to jedem. Za půl hodiny se už naše auto prokousává znepokojující mlhou na Barandovskou skálu, scéna jako ze Sunset Blvd. Všude samé prvorepublikové vily a drahý bouráky jejichž značky ani neznám. Zastavujem před třípatrovou vilou, kde se má konat ta párty (cigareta mě neumlčela). Dojdu po schodech do druhýho patra, kde je obývák (výtahem sem se bál, byl fakt starej) a vidím holky, spoustu holek... a dva kluky (to aby se z toho sten s pecou nezbláznili). Střih. Je noc, všichni opilí, v bazénu sem nebyl snad už jen já. Scéna jako z Eyes Wide Shut. Střih. Probouzím se v noční tramvaji spolu s jednou sousedkou, která mě směřuje na hvězdu. Střih. Mira mě ráno budí, prý sem mu včera říkal, že nutně potřebuju vzbudit do školy. Střih. Škola, blbě. Střih. Odpoledne, řízek v kantýně na rektorátu (prýže takovýmu sociálovi podporu na bydlení rádi dají). V peněžence nalezen další lístek, tentokráte na Stereo MC´s! Střih. Jedu v tramvaji, zapředám do rozhovoru s neznámým týpkem o filmech, je to Klasa, radí mi, jak na můj referát o americkém filmu příští týden. Střih. Probouzím se v 6 večer na svém pokoji, u mojeho stolu dvě holky, jedna diktuje nějaký smlouvy a druhá zapisuje do noutbuku (?!!! This is really happenin´ ?!?!?). Scéna jako z byrokratického Brazilu. Střih. Dávám si kyselou okurku a píšu tento příspěvek. Scéna jako z Homolkovic.
Tak, nechcete jít někdo na ty koncerty?:)
The Frames 19.11. v Arše, Stereo MC´s 25.11. na Výstavišti. God protect my wallet!
taky byste se báli...
úterý, listopadu 08, 2005
Wallace&Gromit
pondělí, listopadu 07, 2005
Změn si svého kadeřníka nebo-li do podzimní deprese s novým sestřihem
…no a mě. Původně jsem fotky svého neopunkového asymetrického účesu nechtěla zveřejňovat, ale už neodpovídá této podobě, tak proč ne...
„Máte nějaký tvrdý alkohol?...“
V pátek se odehrála další pánská jízda. Vlasťa (nejlepší hráč na vozembouch) a Fejla (mé tři lahvová piva) si vyrazili na procházku do rurálních Záhlnic. A já jelikož jsme měl svátek, jsem s mohli jit s nimi....
Cesta tam byla poetická, plná zkratek, bukvic, duběnek, západů slunce. V Záhlinicích jsme „zabředli“ do hospody U Čápa, ani nevím jestli je tam víc. Poseděli, popili, každý podle sebe, pak přišla Hospodářská situace, politika, sežrání lístku, balení servírky a rychlí úprk, pod hrozbou seznámení s místním gangem. Nevím, kde se stala chyba, ale to co jsme šli hodinu a půl, jsme nastavili další hodinou a půl, celkově jsme měli ujít asi kolem 9km. Békali jsem až jsme vyplašili ryby, co 50m pauza na něco, každý kdo nemohl si prostě jen lehl na zem, pozoroval hvězdy a počkal až pro něj někdo ze zbývající členů výpravy přijde a zvedne ho. Několikrát jsme dokonce ztratili Vlasťu, ale vyzvánění mobilu ho vždy prozradilo, ten lišák se nám schoval v listí a tvořil si kokon! Chtěl tak přezimovat, nenechali jsme ho tam. Tak a tohle je to kamarádství!
PŘED:
PO: Vlasťův kokon
Pěkná procházka, až na to že se mi ucaprtali nožičky.
Jen taková blbost
Litenčice
v pátek (pokud nebude pršet, trakaře padat můžou) pojedeme na chaloupku do Litenčic. Ideálně po obědě ať stihnem zatopit a neumrznem. Snažila jsem se vymyslet nějaký pěkný program např. výrobu opravdového draka, který by opravdu lítal, podzimní procházky, hry ( venkovní, stolní atd.), ale Peca mě oznámil marnost mého snažení. " Anet stejně se zase ožerem jak vždycky. Normální chlastačka to bude"
Akce má jedno ozvláštnění. Macíček malý velký ninja bude mít narozeniny. Tak se na to náležitě připravte.
Maci, Kubi jeden z vás vemte kytaru prosím.
Hlavně vy cajzli z Práglu dojeďte a potvrzujte případnou účast.
Vzít si teplý spacák, teplé spodní prádlo, něco z čeho jde udělat teplé jídlo, ingredience na teplé nápoje jako svařák, grog, mošt s rumem, čaj s rumem (hlavně rum) atd. Však tam nepojedem poprvé a doufejme, že ne naposled.
V rámci předejítí případným nedorozuměním. Eva spí v teple v kuchyni. Mojma si rezervoval letište( nazval to muchlárnou, což jak všichni víme není pravda. Jen by mě zajímalo, kdy v tom pokoji budu spát já?).
neděle, listopadu 06, 2005
Česká politika je svinstvo a dělá z lidí blbce...
Lidstvo se musí podvolit a nabízí se tři varianty:
1. dobrovolná, všelidová skromnost
2. Vyjímečná stav - konec svobody
3. Vyvolaná uměla pandemie (mocenskou elitou) vybraným jedincům budou poskytnuty protilátky..
No tak ta třetí možnost je super nemyslíte...
Kdybyste tomuto pánovi chtěli zatelefonovat či napsat, dejtemi vědět mám vše:)
pátek, listopadu 04, 2005
jak jsme nakupovali v sexshopu
Pred tydnem se me nika zeptala,co by tak mela dat fretkovi k dvouletemu vyroci..pote,co jsem ji rekla,at uvari,ze darky davaji kluci,mi sdelila,ze ona vari porad a ze to ne.tak jsme premyslely a jelikoz se nam uz od zari vali po pokojich srpnova cisla Yellow s prilohou o erotickych pomuckach,zacaly jsme vybirat.Nejvic nas zaujala pouta s ruzovou kozesinkou,no,neni to zas az tak pravda,ale skrtici krouzek by asi u fretky neuspel;)
Tak nakonec,ze teda navstivime sexshop a neco vyberem..prizvaly jsme vanet,taky koho jinyho,posilnily se mandlovou a oriskovou cokoladou,jeste pribrali Vlastu a vyrazili,kam jinam,nez na Zvonarku.
Kazdopadne,bylo to moje poprve..pred vstupem jsem si predstavovala tmavou mistnost,spoustu uchylne vyhlizejicich upocenych chlapku..nekecam,to je pravda..Ale prijemne prekvapeni, obrovska osvetlena mistnost,dve prodavacky a par tech typku tam teda bylo.
Zacaly jsme s Van u pradla,nektery kousky moc pekny..jenom spousta der,ani nevim na co..pote panske pradlo,zezacatku klasise tanga,ktery se pak zvrhly v samou kuzi a retezy(vic tech retezu)..nasledovaly boty,docela pekny,pokud si libujete v lakyrkach az po stehna s asi 20cm stoklem za 24tisic.Tim skoncilo odivani..
V dalsi vitrine to pokracovalo vibratorama,na ktery jsem se tesila nejvic..jenze mi pripadaly nejaky maly,tak jsem se s tim sverila Anet,ktera me musela upozornit nato,ze jsou analni..pote uz jsem se moc neprojevovala..teda az do chvile kdy jsem uzrela velikosti jako 0,5metru na dylku,7cm v prumeru..no,trosku jsem se lekla.
Jinak vsude kolem stojanky s gay-pornem..docela dost dobry,hlavne titul Teenageri me zaujal a pak asi 6 opalenych,urostlych namorniku:)
No a pak uz jsme sli..Nika vybrala darek k vyroci,kterej jsme hned vyzkouseli u pivka..hmm,moc fajn. .
čtvrtek, listopadu 03, 2005
♂
že to dopadne až TAK špatně snad neočekávaly ani feministky z belle époque
Knihy, které zahřejí a pobaví
Je nyní zjištěno, že hmota – ona důvěrně známá poctivá matérie, kterou lze vzít do dlaní a z niž je vystavěno naše tělo, z větší části sestává jen z prázdného prostoru. Prázdného prostoru a světelných bodů. Co nám to napovídá o realitě světa?
Toto je něco jako předmluva u knihy Jeannette Wintersonové - Jak neštěpit třešeň.
Nakladatelství Argo vydává knihy této britské autorky v chronologickém sledu, i když se značným zpožděním. Takže na našem literárním trhu se objevily tři knihy, zakoupené i kroměřížskou knihovnou (!).
Všechny tři pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let, kdy Jeanette Wintersonová nepřestávala udivovat svými skvělými nápady, dětskou fantazií a úžasnou jazykovou invencí.
V překladech Lenky Urbanové tak vyšla nejprve autobiografická kniha Na světě nejsou jen pomeranče (Oranges Are Not The Only Fruit, 1985).U kritiky prošla bez povšimnutí, ale čtenáři ji přijali nadšeně, a vzápětí získala Whitbreadovu cenu za první román. V roce 1989 se jej rozhodla převzít produkce BBC a vznikl seriál, který se stejně jako kniha, setkal s obrovským úspěchem, a to přesto, že zpochybňuje ctnosti rodinného života, moc církve i takzvanou normalitu heterosexuality.
Poté Argo vydalo romanticko-mystickou Vášeň (Passion, 1987) situovaná do magických Benátek v době napoleonských válek a nyní Jak naštěpit třešeň (Sexing the Cherry) z roku 1989. Neuvěřitelná fantazie a úžasné použití jazyka. Sama autorka o sobě tvrdí: "Na poli anglického jazyka dnes nikdo jiný nepracuje se slovy s takovou fantazií, s takovou vášní a oddaností jako já."
(Jeanette Wintersonová, odpověď Sunday Times na otázku, kdo je její nejoblíbenější anglicky píšící spisovatel.)
Ve Štěpení třešně se ve vyprávění v prví osobě střídají Psí žena, její nevlastní syn, nalezenec a budoucí mořeplavec Jordan, a jedna z dvanácti princezen, tanečnice Fortunata lehčí než vzduch. Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, především v Londýně kolem let 1665 a 1666, tj. v období moru a velkého požáru, kde ještě rozrušují samostatné úvahy o světle, tíze a hmotě, o mnohosti světů, o štěpech, které v nás zanechávají jiní a které my zanecháváme v nich, a druha rovina je právě teď ta mě tak nepobavila, týká se totiž nějaké ekologické aktivistky.
Pokud chcete chvíli snít, zajímat se o jiné lidi, světy a města, ve kterých se přes noc přemístí všechny domy, takže už nikdy nemusíte najit ten svůj, o dvanáct princezen, o neštěstí a náhodě...tak čtěte.
úterý, listopadu 01, 2005
Zlomené květiny
|
Ale proč to vlastně píšu? Všichni z vás, co chodí na Karlovku a nebo mají kamaráda na Karlovce, co filmy ee, můžou za kilčo na semestr (nebo možná na oba, už sem zapomněl) do FK UK taky (ať nemusím chodit furt sám). Stačí zajít na Fildu (Celetná) za panem Kolocem s ISICem. Stránky s programem, mrkni. Já určitě nebudu chodit na všechno, takže jestli někdo bude chtít jít někdy na mě, tak není problém dopředu napsat a já mu tam pak jenom pudu pípnout, ptž kousek vodtamtaď (zdravím hele-oj-ty-kokot-stena!) mám do 19:50 jazykovku...