Six Feet Under

Tento příspěvek původně neměl být vůbec napsán, některé věci lze sdělit jen stěží. Takže ze široka. Radek John kdysi v nějakém nedělním rozhovoru tvrdil, že nemá rád seriály. Studoval totiž scénáristiku a ví, že vše se dá odvyprávět za devadesát minut. Je to pitomec. Mám pocit, že už hodně dlouho nebyl natočen film, který by mě opravdu nadchl. Baví mě seriály a je jich moc. Prison Break a Lost je jen špička ledovce a navíc ne moc dobrá, mám rád The L Word, Desperate Housewives, Sex and the City, Twin Peaks, Friends, Big Love, Weeds, X-Files, Deadwood, Arrested Development, 24, Dead Like Me, Wonderfalls, Alias, Carnivale, Riget, Cracker. Nejlepší seriály točí HBO, pořád dokola se můžu dívat na The Sopranos a Rome. A teď i na Six Feet Under, jehož čtvrtou řadu můžete chytit v úterý v deset večer na ČT2 pod názvem Odpočívej v pokoji.

Nepamatuji si, že by mě něco tak vzalo, už hodně dlouho ne. Seriál toho ve svých šedesáti třech epizodách řeší hodně: homosexualitu, rasově smíšené vztahy, duševní nemoci, konzum, násilí, závislosti, incest, promiskuitu, obsese, destruktivní lásku, ale hlavně smrt, ta je všude kolem. Rodina Fischerů vlastní pohřební ústav a bere smrt jako každodenní rutinu, dokud neumře někdo koho znáte. Každý díl začíná úmrtím, smrt může být pěkně nesnesitelná záležitost, ale taky groteska k zasmání. Při sledování vás napadne, kolika různými způsoby vlastně lze umřít a jak se to podaří vám. Zběsile zneklidňující, místy strašně smutné. Skvělý soundtrack, Arcade Fire, Interpol, Death Cab for a Cutie, Imogen Heap, no prostě na umření. :-) Posledních osm minut posledního dílu poslední série je nesrovnatelných s čímkoli, co jsem kdy viděl, navíc k tomu hraje donekonečna natahované "Breathe Me" od Sii. Paradoxní je, že jsem se na seriál dodíval minulý čtvrtek, na Dušičky, no dějí se to ale milé absurdity. Není lehké sehnat někoho, kdo s vámi stráví nějakých pětapadesát hodin před televizí v maniodepresivních návalech, mně se to podařilo, tak tedy děkuji.

listopadova poezie

Listopad nam zjevne dosvedcuje,
kazdy tvor ze k hrobu pokracuje.
Rychle schne a pada vsem list,
ze i tobe uschne, budiz si jist.

Teply rijen - studeny listopad,
kazdy jeste v listopadu hrmiva,
urodny rok to byva.
Kdyz krtek v listopadu ryje,
budou na Vanoce letat komari.
Kdyz listi dlouho nepada,
tuha zima se prikrada...

Jen pro pobaveni...

Krakow

Naše výprava do Krakowa proběhla minulý víkend. Začala ve středu v Praze, kdy přijeli kluci z Belgie (Tom a Jeroen), tak jsme to šli hned zapít. No a takhle vypadala naše sestava:

Na druhý den se sice většina osazenstva necítila úplně fit, ale v takovým autíčku se to jede skoro samo:
Pak nás ho se ségrou nechal Tom řídit! Myslím, že jsme to zvládly obě úplně v pohodě.. (Je to automat.)
V Krakowě jsme bydleli v parádním apartmánu; a tady nás Poláci příjemně překvapili, protože vypadal úplně jako na fotkách na netu (navíc byl fakt levnej). Kluci se nám pak starali jak o snídani...
...tak o večeři :)
V pátek jsme teda konečně pořádně vyrazili do štrýtu

a poznávali krásy Krakowa.
Nejvíc se mi líbily balkónky

a židovská čtvrť

která, jak jsme se s T. shodly, občas nebyla nepodobná Žižkovu ;) Ale hlavně se tam taky dobře kalilo!


No byla to dlouhá noc... Na druhý den jsme se teda nějak zdrchali (i když to stálo velké usilí), abysme taky něco viděli z hradu a tak..

..ale nedokázali bysme to bez jedné osoby, která výjimečně neměla kocovinu a překvapila svou hyperaktivitou v podobě hlavního vedócího (kluci zvolili příznačnější označení - Führer)

Ale ještě že tak. Jinak bysme neviděli polský tramvaje, který nezvoní

anebo stánky s rohlíkama a la Ukrajina.

Celkově musíme ohodnotit výlet jako super. A Krakow samotnej je místy okázalej - stejně jako Praha nebo Brno
i když někdy až příliš turistickej

A někdy špinavej (jako Brno nebo Praha). Ale v té špinavé části je zas ta židovská čvrť, která nás dostala svou atmosférou (byli jsme i v židovském muzeu). Jestli jste viděli Šindlerův seznam, tak se tam prý velká část natáčela..
No a na závěr malá hádanka: co myslíte, že znamená "Koniec"? Terez tipovala, že asi něco jako "Pozor, jelen" ;)

Brno vol.2

Po nevydarenem vyletu do Rakouska jsem se na posledni chvili rozhodl "opet" navstivit Brno, a pokusit se tim o vylepseni me reputace po posledni navsteve. Cil byl jasny: Fleda, minifestak Rio De Riviera


Program zahajili brnensti Cankisou. Ja, jelikoz jsem je videl poprve a naposled tak pred 4 rokama v Buchlovicich, jsem byl velmi zvedavy co predvedou tentokrat. Nezklamali. Obrovsky zpevak narostl za ty ctyri roky jeste mnohem vic a hlas mel o trosku vypitejsi...Jinak hudba stejna.

Po Cankisou nasledovala "mala" pauza na naladeni, jenze se jednalo o Sunshine, takze z male pauzy se stala velka a my byli donuceni parit na gramce...


No ja osobne sem lupl par pivek a utikal na Sunshine. Musim rict, ze i kdyz byli Sunshine spatne ozvuceni, byl to pro me jejich nejlepsi koncert. Videl sem je 4x ale v klubu se mi libili nejvic.

Asi v polovine koncertu pro me prisla Nika, ze je Kubovi zle a ze pujdem asi domu. Jen podotykam, ze to nejlepsi melo teprve prijit... No nic.Sel sem se na nej mrknout...
Opravdu nevypadal dobre :-) Sel jsem mu teda pro kafe,ale nez sem ho stihl donyst tak Kuba usnul...takze supr,kali se dal..."Nechali" sme Kubu tedy spat a sli na dlouho ocekavane, duvod meho vyletu, SKYLINE. Pro me kazdopadne nejlepsi koncert letosniho roku... (Skye nebo Pixies jim nesahali ani po kotniky ;-)) Hrali teda prevazne veci z noveho alba, ale bohate to stacilo. Jitka predvedla opet svoje dokonale tanecni kreace a me nezbylo nic jineho nez si ji opet zamilovat. Asi v polovine se zazracne probudil i Kuba, takze i on aspon neco stihl.

Na druhy den, v sobotu, jsme prisli na to, ze na kocovinu je opravdu nejlepsi prace...



Dilko se kupodivu povedlo.A po praci, jak vsichni zajiste vite, je nejlepsi odpocinek.


No a jelikoz se Nika musela ucit (buh vi na co ;-)) tak nas sproste vykopala z privatu. Asi tri hodky jsme bloudili (ale ne jak ja posledne,porad jsme vedeli kde jsme) a hledali najakou prijatelnou hospodu.Pak jsme to vzdali a sli do Vankovky, ze si Kuba vybere nejakou bundu. Teda reknu vam, nakupovat s nicinym brachou je horsi jak nakupovat s kteroukoli zenskou. Ten vul prolezl snad kazdej kram ve Vankovce (a neni jich tam malo).

No proste sem ho odtamtud musel odtahnout nasilim a zaparkovali sme konecne v hospode. Byl to teda nejakej brnenskej zaplivanej nonstop,ale pivo dobry,takze no problem.



Domu sme jeli busem, a jako pokazde kdyz pred cestou neco popijete, byla to opet krusna cesta s prekrizenyma nohama...


Parking na pianu a strace. Pak supajda domu a spat.