Sperm Fest byl hlavní a kromě Tomatsua v Rudolfinu jediný důvod proč jet do Prahy, nezbývá proto než chválit a chválit. Ale zatímco Ševa přísahá na Clarka (kterého jsem neslyšel) a Ele se nejvíc líbili Mouse on Mars (které předtím neslyšela), já byl nadšen hned zkraje z anglické jazztronikové formace Vert.
Vert přesně zapadají do hudby, kterou se v poslední době snažím poslouchat. Objevuji klasický jazz, zbožňuji Ninu Simone a Ellu Fitzgerald, občas si dokonce dávám bossanovu nebo sambu, snažím se naučit rozlišovat mezi post-bopem a fusion a taky prokousat se celým kolínským koncertem Keithe Jarretta. Narozdíl od toho je s Vert sranda, Adam Butler občas zpívá jako Rob B. ze Stereo MC's, má vtipné texty, dobře se baví a pracuje s publikem. Většinou hráli věci z poslední desky
Some Beans & an Octopus, která má podobně šílený zvuk jako název. Za všeho nejvíc mi připomínali Guillemots, což je hudebně úplně absurdní, ale taky používají živý kontrabas a jsou v pohodě. Ve složení zpěv-basa-bicí se člověk až musel divit, na jakou kouzelnou samohrajku Butler hraje, když mu stačí zmáčknout jednu klávesu a pak se o hudbu už nestarat. Jejich docela vtipné stránky najdete
zde, zatímco zmíněné album stahujte
tady.
Mouse on Mars to rozjeli, bavili hrozně moc, tohle IDM je vážně vysilující sport. Škoda jen toho pákistánského (?) basáka, co s nimi kdysi hrál, mohlo být ještě veseleji. No a Deadelus nás už jenom zchilloutovat do hajan, ani stát už se nedalo, natož tancovat. Ale je pravda, že ta jeho mánie samplovat první vinyly z 30. a 40. let vytváří sound, který asi nikde jinde neuslyšíte. Sečteno podtrženo super, Abaton mile překvapil i s vizáží opuštěných jatek, za rok snad zase.
Vert přesně zapadají do hudby, kterou se v poslední době snažím poslouchat. Objevuji klasický jazz, zbožňuji Ninu Simone a Ellu Fitzgerald, občas si dokonce dávám bossanovu nebo sambu, snažím se naučit rozlišovat mezi post-bopem a fusion a taky prokousat se celým kolínským koncertem Keithe Jarretta. Narozdíl od toho je s Vert sranda, Adam Butler občas zpívá jako Rob B. ze Stereo MC's, má vtipné texty, dobře se baví a pracuje s publikem. Většinou hráli věci z poslední desky Some Beans & an Octopus, která má podobně šílený zvuk jako název. Za všeho nejvíc mi připomínali Guillemots, což je hudebně úplně absurdní, ale taky používají živý kontrabas a jsou v pohodě. Ve složení zpěv-basa-bicí se člověk až musel divit, na jakou kouzelnou samohrajku Butler hraje, když mu stačí zmáčknout jednu klávesu a pak se o hudbu už nestarat. Jejich docela vtipné stránky najdete zde, zatímco zmíněné album stahujte tady.
Mouse on Mars to rozjeli, bavili hrozně moc, tohle IDM je vážně vysilující sport. Škoda jen toho pákistánského (?) basáka, co s nimi kdysi hrál, mohlo být ještě veseleji. No a Deadelus nás už jenom zchilloutovat do hajan, ani stát už se nedalo, natož tancovat. Ale je pravda, že ta jeho mánie samplovat první vinyly z 30. a 40. let vytváří sound, který asi nikde jinde neuslyšíte. Sečteno podtrženo super, Abaton mile překvapil i s vizáží opuštěných jatek, za rok snad zase.
