Rozjezd
Schválně, jestli to umí důchodci na oslavě 80. narozenin taky tak rozjet! ;)
so nice blogger
před 13 lety
úterý, dubna 07, 2009
úterý, března 31, 2009
Bares, música.. ¡bailamos!
Dnes jsem si uvedomila, ze jsem v uplynulem tydnu nejak nezvykle kulturne zila, a krome peti navstev hospod jsem videla taky pet koncertu, vsechny celkem za pet euro. Aby to bylo efektnejsi, nebudu postupovat chronologicky, nybrz od nejhorsiho k nejlepsimu.
Zacalo se klasicky pondelnima "Nasty Mondays" s v Apolu, ktery jsou neco jako Indie Thursdays v Blind Eye. Az na to, ze Sala Apolo je takovej malej Razzmatazz, tzn. obsahuje jednu velkou halu, ktera ma ale narozdil od tovarniho Razzu look spis divadelni, dalo by se rict. Pak je tu jeste jedna sala, tak o velikosti Sidecaru a nejakych pet baru. Jak se tak divam na muj popis, tak si to asi nedovedou predstavit ani zasveceni (Stene?).. Dalsim rozdilem je fakt, ze indie je v Barce masova zalezitost a vzdycky je tam narvano. (A taky ten DJ set je trochu profesionalnejsi a nejde si rikat o pisnicky, takze je to vlastne uplne jiny.) Na NM se lze za dostat za 10e, anebo zadarmo s letackem do jedné ranní. I kdyz ale uspesne zorganizujete presunuti pripiteho davu z hospody do Apola pred 1.00, zcela jiste se zaseknete v enormni rade a ke vstupu dorazite v lepsim pripade v 1.05.. Nastesti existuje VIP lista se vstupem do 1.30, kterou jsem prozretelne zamluvila a tak se slo i presto zadarmo!
Tenhle koncert teda za moc nestal, ale od ted se to bude jenom lepsit. Do Big Bangu, ktery je co by kamenem dohodil od meho bydliste, jsme zamirili uz na jistotu. Po minulem ctvrtkovem jazzu prisel tentokrat na radu Johnny Cash v podani typka v kovbojskem klobouku a s vypilovanou anglictinou, ktery mi ale intonaci evokoval spis Elvise. Konecny dojem z koncertu byl ale pozitivni a navic nasledne zprijemnen dalsim setem hudby z padesatek. Na to uz si dnes venku moc nezatrsate! (Nepocitam plesy.)
Objevem tohoto tydne se stal bar Electric v Grácii, kde meli udajne po cely tyden hrat skupiny radove za 2 euro. Skoda jen, ze v sobotu byl za 5 a cerveza stala 3. No ale co, kdyz uz jsme tady.. Hrala skupina "Afrobeat", kterou bych prirovnala k Fela Kuti. Deviticlenna skupina s hudebnimi nastroji, jake si jen dovedet predstavit, na rozloze 2x3 metry. Pro publikum, ktere bylo o poznani pocetnejsi, bohuzel nezbylo o moc vic mista, a tak jsme se v tom utesnenym sale bez klimatizace dobrou puldruhou hodinu krasne vlnili a potili. Takovej trochu summer feeling.)
Nedelni vecer uz klasicky patri "Hot Jazz Jam Sessions" v Harlem Jazzu. Piti tam maji sice trochu drazsi, ale zato vam dve hodiny hrajou skvely, z casti improvizovany, jazz. Zakladni sestava tri typku ve stylovych obleccich - dve kytary, jedna basa - ktera si na dalsi pisne privolava dalsi kytaristy, zpevaky nebo klaviristy. Tempo se meni od naslaplych veci k pomalu ukolebavkam a atmosfera je uvolnena. No co vam budu povidat, mne to tam vzdycky spravi naladu!
Ted uz zbyva zminit jen pro me nejlepsi koncert za celkem dlouhou dobu, a sice "Ojos de Brujo" v L'Auditori. L'Auditori je koncertni sin, ktera je vyhlasena pro svou akustiku - je totiz cela ze dreva - a ve ktere mimo jine hraji orchestry vaznou hudbu. No a hodinu pred zacatkem koncertu takhle jeden kamarad mimochodem zmini, ze tam pracuje jeho kamarad, ktery by nas tam dostal zadarmo. Vzhledem k tomu, ze kapelu znam a docela se mi libi, a koncert stoji 28e, predpokladam dobrou kvalitu a dlouho se nerozmyslim.
Ojos de Brujo je kapela z Barcelony, ktera svuj hudebni styl oznacuje jako "hip hip s trochou flamenca". Tak ja bych to rekla presne naopak. Toho flamenca tam bylo dost, s tim ze to obcas to nakopli nejakym tim hip hopem nebo naopak rumbou. No proste zmet neuveritelna, ale ma to koule! Z desky to zdaleka tak nevyzni tak jak nazivo - podium s dvanacti lidma, ze kterych sala energie, a navic sem tam s tanecnicema flamenca byl prece jen docela zazitek. Ackoliv se v sale sedelo a udajne predstavovali hlavne veci z noveho alba, postupem casu se lidi zvedali a na poslednich pet pisnicek uz byla cela sin na nohou a lidi tancovali vsude mozne, coz bylo umocneno tim, ze jsme byli uplne nahore s vyhledem na cely sal. Osum z deseti.
Nezbyva nez doufat, ze nasledujici dny budou taky tak kulturne plodne.
Zacalo se klasicky pondelnima "Nasty Mondays" s v Apolu, ktery jsou neco jako Indie Thursdays v Blind Eye. Az na to, ze Sala Apolo je takovej malej Razzmatazz, tzn. obsahuje jednu velkou halu, ktera ma ale narozdil od tovarniho Razzu look spis divadelni, dalo by se rict. Pak je tu jeste jedna sala, tak o velikosti Sidecaru a nejakych pet baru. Jak se tak divam na muj popis, tak si to asi nedovedou predstavit ani zasveceni (Stene?).. Dalsim rozdilem je fakt, ze indie je v Barce masova zalezitost a vzdycky je tam narvano. (A taky ten DJ set je trochu profesionalnejsi a nejde si rikat o pisnicky, takze je to vlastne uplne jiny.) Na NM se lze za dostat za 10e, anebo zadarmo s letackem do jedné ranní. I kdyz ale uspesne zorganizujete presunuti pripiteho davu z hospody do Apola pred 1.00, zcela jiste se zaseknete v enormni rade a ke vstupu dorazite v lepsim pripade v 1.05.. Nastesti existuje VIP lista se vstupem do 1.30, kterou jsem prozretelne zamluvila a tak se slo i presto zadarmo!
Co jsme ale necekali byl onen koncert skupiny "The!Fuck" s zanrem uvedenym jako "country-homo-punk". Nechtejte po mne dalsi popis, moc si to nepamatuju a navic se mi to nelibilo, protoze my chteli svoje indie! Jediny, co mi uvizlo v hlavne byl frontman, ktery si (ne)zakryval prirozeni pouze svou kytarou. Po nejake dobe, ktera se zdala nekonecna, prece jen ke spokojenosti vsech zacal stary dobry DJ indie/electro set s jistotkou alespon jednech Justice za noc.
Tenhle koncert teda za moc nestal, ale od ted se to bude jenom lepsit. Do Big Bangu, ktery je co by kamenem dohodil od meho bydliste, jsme zamirili uz na jistotu. Po minulem ctvrtkovem jazzu prisel tentokrat na radu Johnny Cash v podani typka v kovbojskem klobouku a s vypilovanou anglictinou, ktery mi ale intonaci evokoval spis Elvise. Konecny dojem z koncertu byl ale pozitivni a navic nasledne zprijemnen dalsim setem hudby z padesatek. Na to uz si dnes venku moc nezatrsate! (Nepocitam plesy.)
Objevem tohoto tydne se stal bar Electric v Grácii, kde meli udajne po cely tyden hrat skupiny radove za 2 euro. Skoda jen, ze v sobotu byl za 5 a cerveza stala 3. No ale co, kdyz uz jsme tady.. Hrala skupina "Afrobeat", kterou bych prirovnala k Fela Kuti. Deviticlenna skupina s hudebnimi nastroji, jake si jen dovedet predstavit, na rozloze 2x3 metry. Pro publikum, ktere bylo o poznani pocetnejsi, bohuzel nezbylo o moc vic mista, a tak jsme se v tom utesnenym sale bez klimatizace dobrou puldruhou hodinu krasne vlnili a potili. Takovej trochu summer feeling.)
Nedelni vecer uz klasicky patri "Hot Jazz Jam Sessions" v Harlem Jazzu. Piti tam maji sice trochu drazsi, ale zato vam dve hodiny hrajou skvely, z casti improvizovany, jazz. Zakladni sestava tri typku ve stylovych obleccich - dve kytary, jedna basa - ktera si na dalsi pisne privolava dalsi kytaristy, zpevaky nebo klaviristy. Tempo se meni od naslaplych veci k pomalu ukolebavkam a atmosfera je uvolnena. No co vam budu povidat, mne to tam vzdycky spravi naladu!
Ted uz zbyva zminit jen pro me nejlepsi koncert za celkem dlouhou dobu, a sice "Ojos de Brujo" v L'Auditori. L'Auditori je koncertni sin, ktera je vyhlasena pro svou akustiku - je totiz cela ze dreva - a ve ktere mimo jine hraji orchestry vaznou hudbu. No a hodinu pred zacatkem koncertu takhle jeden kamarad mimochodem zmini, ze tam pracuje jeho kamarad, ktery by nas tam dostal zadarmo. Vzhledem k tomu, ze kapelu znam a docela se mi libi, a koncert stoji 28e, predpokladam dobrou kvalitu a dlouho se nerozmyslim.Ojos de Brujo je kapela z Barcelony, ktera svuj hudebni styl oznacuje jako "hip hip s trochou flamenca". Tak ja bych to rekla presne naopak. Toho flamenca tam bylo dost, s tim ze to obcas to nakopli nejakym tim hip hopem nebo naopak rumbou. No proste zmet neuveritelna, ale ma to koule! Z desky to zdaleka tak nevyzni tak jak nazivo - podium s dvanacti lidma, ze kterych sala energie, a navic sem tam s tanecnicema flamenca byl prece jen docela zazitek. Ackoliv se v sale sedelo a udajne predstavovali hlavne veci z noveho alba, postupem casu se lidi zvedali a na poslednich pet pisnicek uz byla cela sin na nohou a lidi tancovali vsude mozne, coz bylo umocneno tim, ze jsme byli uplne nahore s vyhledem na cely sal. Osum z deseti.
Nezbyva nez doufat, ze nasledujici dny budou taky tak kulturne plodne.
úterý, března 17, 2009
El Raval
Nachazime se v poslednim, ctvrtem patre poschodoveho domu na bulvaru Rambla del Raval, ve stare ctvrti Barcelony, par set metru od jeji nejcentrovatejsi tepny La Rambly. Ziju si tady s myma milyma spolubydlicima jak na bidylku, ale kdyz sejdu dolu, odehrava se tu uplne jiny zivot..
El Raval je ctvrt plna protikladu, a zalezi na vas, jak se na ni budete divat. Z drivejsich casu preziva povest Ravalu jako te nebezpecne casti města, kde po setmeni není radno toulat se v jejich uzkych ulickach, a ktera je plna kebabaren a "sexy" marokancu, jak by rekl Vojta (Mackuv). Pokazdy kdyz nekomu reknu kde bydlim, se z jejich reakce snazim vycist, jestli se jedna o zdeseni nebo nadseni.)
Tak abyste byli v obraze: Je to zmet všech narodnosti, ale v drtive vestine prevazuji pristehovalci z Afriky/Blizkeho Vychodu. Během dne je v ulicich totalni chaos. V kazdem z pakosskych "supermercados" (malych predrazenych obchudku s potravinami otevrenych snad 24h denne) stoji krome prodavace nejmene další dva kumpani a bud klabosi uvnitr nebo před kramem. A vubec. Mame tu jednu ulici, ktera je vzdycky plna lidi - z cehoz tri ctvrtiny tvori chlápci jen tak postavajici nebo opreni o zed. K tomu, aby clovek zjistil, proc tam jsou, neni nutno chodit daleko... Hned na prvnim rohu ulice, s priznacnym jmenem "Robador", dealuje skupinka cernochu s buhvicim, a o krok dal uz kontroluje esquadra (policie) další pripadné nelegalni ksefty.
Pokud se holka chce aspon castecne vyhnout komentarum typu "hola guapa!" / "guapa.." / "hola?" nebo prehnaneho civeni na vasi osobu, je třeba omezit ocni kontakt na minimum (bryle a sluchatka trochu pomahaji). Takze uz jsem se naucila prehlizet lidi a obcas se stane, ze ignoruju i nejaky to porvavani, nacez jsem narcena, ze jsem zas nekoho nepozdravila..
Ukazky z denniho koloritu teto ctvrte za poslednich par dni: 1/ nalitej chlapek prisatej ke stozarum vlajek na balkone prvniho patra nejakyho domu, kam vylezl buhvi jak. Po chvili prijizdi hasici a snazi se ho z tama sundat. Chlapek nepolevuje. Prijizdi policie. Po 5 minutach me to prestalo bavit, tak nevim, co s nim bylo, ale dnes uz tam nevisel. 2/ dva prosediveli slusne vypadajici turiste s fotakama nesou jeden za hlavu, druhej za nohy rvouci zlodejku. 3/ zatah v baru, kde se strhla bitka...
Tak a ted ta lepsi stranka Ravalu, at si nemyslite, kam ze jsem se to proboha prestehovala :) Do Ravalu jsem i predtim chodila dost casto, protoze jsou tam dobry bary, obchody a MACBA (placek pred galerii, kde se dobre zevluje). Tuhle ctvrt jsem mela projitou uz od zacatku, jelikoz kdyz jsem jeste pracovala, tak to bylo hlavne tady, kde jsem rozdavala letacky do obchodu s vintage hadrama. Ted pracuju hlavne na objevovani baru, i kdyz hezkou cast uz mam taky za sebou.)
Taky je to tady kulturni! Jednou me takhle v sobotu odpoledne probudila nejaka hlasita hudba. Tak si rikam, co se deje, ze by si chicos neco pousteli tak nahlas? No tak jsem aspon byla donucena vstat, vykouknu z okna a tam orchestr! Na ramble pres noc vyrostla mensi stage se zidlickama a hrali tam ctyri hodiny ruzny naslaply jazzovy veci!
Taky je uplne uzasny mit terasu a delat na ni barbecue (nebo se jen tak opalovat). Terasu ma tady skoro kazdej barak, ale ne na vsechny maji obyvatele domu pristup. - Treba my nemame:( Ale nastesti se vzdycky najde nekdo, kdo ho ma.. Az bude tepleji, to teprve budou fiesty mezi antenama!
El Raval je ctvrt plna protikladu, a zalezi na vas, jak se na ni budete divat. Z drivejsich casu preziva povest Ravalu jako te nebezpecne casti města, kde po setmeni není radno toulat se v jejich uzkych ulickach, a ktera je plna kebabaren a "sexy" marokancu, jak by rekl Vojta (Mackuv). Pokazdy kdyz nekomu reknu kde bydlim, se z jejich reakce snazim vycist, jestli se jedna o zdeseni nebo nadseni.)
Tak abyste byli v obraze: Je to zmet všech narodnosti, ale v drtive vestine prevazuji pristehovalci z Afriky/Blizkeho Vychodu. Během dne je v ulicich totalni chaos. V kazdem z pakosskych "supermercados" (malych predrazenych obchudku s potravinami otevrenych snad 24h denne) stoji krome prodavace nejmene další dva kumpani a bud klabosi uvnitr nebo před kramem. A vubec. Mame tu jednu ulici, ktera je vzdycky plna lidi - z cehoz tri ctvrtiny tvori chlápci jen tak postavajici nebo opreni o zed. K tomu, aby clovek zjistil, proc tam jsou, neni nutno chodit daleko... Hned na prvnim rohu ulice, s priznacnym jmenem "Robador", dealuje skupinka cernochu s buhvicim, a o krok dal uz kontroluje esquadra (policie) další pripadné nelegalni ksefty.Pokud se holka chce aspon castecne vyhnout komentarum typu "hola guapa!" / "guapa.." / "hola?" nebo prehnaneho civeni na vasi osobu, je třeba omezit ocni kontakt na minimum (bryle a sluchatka trochu pomahaji). Takze uz jsem se naucila prehlizet lidi a obcas se stane, ze ignoruju i nejaky to porvavani, nacez jsem narcena, ze jsem zas nekoho nepozdravila..
Ukazky z denniho koloritu teto ctvrte za poslednich par dni: 1/ nalitej chlapek prisatej ke stozarum vlajek na balkone prvniho patra nejakyho domu, kam vylezl buhvi jak. Po chvili prijizdi hasici a snazi se ho z tama sundat. Chlapek nepolevuje. Prijizdi policie. Po 5 minutach me to prestalo bavit, tak nevim, co s nim bylo, ale dnes uz tam nevisel. 2/ dva prosediveli slusne vypadajici turiste s fotakama nesou jeden za hlavu, druhej za nohy rvouci zlodejku. 3/ zatah v baru, kde se strhla bitka...
Tak a ted ta lepsi stranka Ravalu, at si nemyslite, kam ze jsem se to proboha prestehovala :) Do Ravalu jsem i predtim chodila dost casto, protoze jsou tam dobry bary, obchody a MACBA (placek pred galerii, kde se dobre zevluje). Tuhle ctvrt jsem mela projitou uz od zacatku, jelikoz kdyz jsem jeste pracovala, tak to bylo hlavne tady, kde jsem rozdavala letacky do obchodu s vintage hadrama. Ted pracuju hlavne na objevovani baru, i kdyz hezkou cast uz mam taky za sebou.)
Taky je to tady kulturni! Jednou me takhle v sobotu odpoledne probudila nejaka hlasita hudba. Tak si rikam, co se deje, ze by si chicos neco pousteli tak nahlas? No tak jsem aspon byla donucena vstat, vykouknu z okna a tam orchestr! Na ramble pres noc vyrostla mensi stage se zidlickama a hrali tam ctyri hodiny ruzny naslaply jazzovy veci!
Taky je uplne uzasny mit terasu a delat na ni barbecue (nebo se jen tak opalovat). Terasu ma tady skoro kazdej barak, ale ne na vsechny maji obyvatele domu pristup. - Treba my nemame:( Ale nastesti se vzdycky najde nekdo, kdo ho ma.. Az bude tepleji, to teprve budou fiesty mezi antenama!
neděle, února 15, 2009
Jak se hledá byt v Barceloně, část druhá
Mozna si ještě pamatujete na muj první prispevek z Barcelony, kde jsem licila hledani bytu a nasledne ubytovani se ve ctvrti Sants. Tehdy jsem tady ještě nebyla tak rozkoukana, nevedela, který ctvrte jsou dobry, na co se zeptat a co predvidat. Hledani to tehdy zas tak horky nebylo. - Vzala jsem treti byt, který jsem videla.
Sants ma bezesporu svoje vyhody, jako ze je to barak na fiesty, barbecue během leta, prespavani klidne i deseticlennych navstev najednou… Pak je to ale taky místo, kde musite hodne slevit ze svých standardu ohledne cistoty (po kuchyni se radsi rozhlizet jen s privrenyma ocima a dotykat se jen casti, které se jevi jako relativne ciste), dal ohledne svetla v pokoji (tady naopak mit oci na stopkach a jako první věc po probuzeni je rozsvitit vsechny ctyri lampicky a zjistit, která denní doba je), teploty v pokoji (v zime celych 13°C, s plynovym ohrivacem dokonce luxusnich 16°C!), ci dispozici koupelny (jediné spolecne se zachodem, v byte pro šest (a nekdy i vic) lidí). Ale tohle jsou jen povrchni věci, které by se daly prehlednout, kdyby vam vsichni spolubydlici sedli.. To se z me strany bohuzel nedalo rict o dvou companeros z Argentiny (Fede, César), s jejichz prizvukem jsem valcila od zacatku do konce, a to se pak nevedou moc sahodlouhe konverzace.. César taky dost trpel tim, ze jsem nerozumela jeho vtipum.) Taky ti dva mají takovou vlastnost, ze kdykoliv s vami mluvi, tak to zni, jako kdyby se s vama hadali, nebo na vas byli nasrani. Takze i když jsem se snazila, ono to proste neslo si je oblibit.. Další věc je, ze nebylo mozne se jim vyhnout, protože oni byli doma PORAD. Tezko porozumet nekomu (César), komu je tricet, nemá dostudovano, zivi se cas od casu prodavanim koláčků na plazi (a pak hlavne prodavanim marihuany) a zije se svou 25-ti letou manzelkou (která mmch studuje a pracuje zaroven!) v cimre o rozmerech 3x2 metry, za cely den skoro nevytahne paty z domu - cumi do kompu anebo do televize a, jako bonus, po sobe ani neuklidi.. Ja jsem tolerantni clovek, a at si každý dela co chce, pokud to nijak neotravuje me (viz. neuklizeni nebo schopnost hrat jednu videohru každý den po dobu jednoho mesice a pokazde u toho řvát jako poprve.. A to s dalsima peti chicos).
Mno. Mohla bych pokracovat, ale zbytecne bych se rozcilila.) Zkratka a dobre - potom, co jsem se po vanocich vratila z pohodli domova zpet do tohohle, a potom, co mi dva oblibeni companeros (David s Rosio) rekli, ze se stehuji pryc - bylo rozhodnuto, ze tohle dalšího pul roku NE! (Tot vysvetleni pro ty, kteri me navstivili a ptaji se proc..:)
To rozhodnuti pustit se do toho znova a predstava stehovani všech věci na desetkrat v krosne bylo asi to nejhorsi. Pak uz to slo raz na raz. Takze jak ze se hleda byt v Bcn? Rozhodne je lepsi nic nepodcenit a projit vic bytu. Vse je taky o dost jednodussi, kdyz jste schopni se domluvit spanelsky po telefonu a nasledne se zeptat na věci, ktere vam na predchozim miste - jemne receno - vadily. Ja osobne jsem si vytipovala dve tri ctvrte a za jeden den jsem prosla asi devět bytu. S cenovou hladinou bylo nutno jit trochu nahoru (350-400), protože centrum a protože tentokrat chceme slusnej pokoj s normalnim oknem. Ale vzdycky je v tom nejakej hacek.. Pokoj je vetsinou dost malej, a když mate to stesti, ze (je tam nabytek a ze) se tam krome postele vleze ještě neco, tak je to bud stul, anebo skrin. Oboji rozhodne ne.) A o tom, co vsechno jsou lidi schopni nazvat "oknem" radsi ani nemluve..
Taakze na konci tohoto zoufaleho dne, s vyhlidkou toho nasledujiciho s dalsima peti schuzkama v diari, jsem se utvrdila v tom, ze ten byt v Ravalu, který jsem na zacatku odmitla kvuli Sants, byl bezkonkurencne nejlepsi z hlediska ceny, polohy i vybaveni. Nasla jsem cislo Angely a doufala, ze budu mit stesti.. No a mela ho.)! A proto vam ted muzu psat tohle z tepla svého krasneho pokoje s vyhlidkou a s 21 stupni. Pokracovani priste.. .)
Sants ma bezesporu svoje vyhody, jako ze je to barak na fiesty, barbecue během leta, prespavani klidne i deseticlennych navstev najednou… Pak je to ale taky místo, kde musite hodne slevit ze svých standardu ohledne cistoty (po kuchyni se radsi rozhlizet jen s privrenyma ocima a dotykat se jen casti, které se jevi jako relativne ciste), dal ohledne svetla v pokoji (tady naopak mit oci na stopkach a jako první věc po probuzeni je rozsvitit vsechny ctyri lampicky a zjistit, která denní doba je), teploty v pokoji (v zime celych 13°C, s plynovym ohrivacem dokonce luxusnich 16°C!), ci dispozici koupelny (jediné spolecne se zachodem, v byte pro šest (a nekdy i vic) lidí). Ale tohle jsou jen povrchni věci, které by se daly prehlednout, kdyby vam vsichni spolubydlici sedli.. To se z me strany bohuzel nedalo rict o dvou companeros z Argentiny (Fede, César), s jejichz prizvukem jsem valcila od zacatku do konce, a to se pak nevedou moc sahodlouhe konverzace.. César taky dost trpel tim, ze jsem nerozumela jeho vtipum.) Taky ti dva mají takovou vlastnost, ze kdykoliv s vami mluvi, tak to zni, jako kdyby se s vama hadali, nebo na vas byli nasrani. Takze i když jsem se snazila, ono to proste neslo si je oblibit.. Další věc je, ze nebylo mozne se jim vyhnout, protože oni byli doma PORAD. Tezko porozumet nekomu (César), komu je tricet, nemá dostudovano, zivi se cas od casu prodavanim koláčků na plazi (a pak hlavne prodavanim marihuany) a zije se svou 25-ti letou manzelkou (která mmch studuje a pracuje zaroven!) v cimre o rozmerech 3x2 metry, za cely den skoro nevytahne paty z domu - cumi do kompu anebo do televize a, jako bonus, po sobe ani neuklidi.. Ja jsem tolerantni clovek, a at si každý dela co chce, pokud to nijak neotravuje me (viz. neuklizeni nebo schopnost hrat jednu videohru každý den po dobu jednoho mesice a pokazde u toho řvát jako poprve.. A to s dalsima peti chicos).
Mno. Mohla bych pokracovat, ale zbytecne bych se rozcilila.) Zkratka a dobre - potom, co jsem se po vanocich vratila z pohodli domova zpet do tohohle, a potom, co mi dva oblibeni companeros (David s Rosio) rekli, ze se stehuji pryc - bylo rozhodnuto, ze tohle dalšího pul roku NE! (Tot vysvetleni pro ty, kteri me navstivili a ptaji se proc..:)
To rozhodnuti pustit se do toho znova a predstava stehovani všech věci na desetkrat v krosne bylo asi to nejhorsi. Pak uz to slo raz na raz. Takze jak ze se hleda byt v Bcn? Rozhodne je lepsi nic nepodcenit a projit vic bytu. Vse je taky o dost jednodussi, kdyz jste schopni se domluvit spanelsky po telefonu a nasledne se zeptat na věci, ktere vam na predchozim miste - jemne receno - vadily. Ja osobne jsem si vytipovala dve tri ctvrte a za jeden den jsem prosla asi devět bytu. S cenovou hladinou bylo nutno jit trochu nahoru (350-400), protože centrum a protože tentokrat chceme slusnej pokoj s normalnim oknem. Ale vzdycky je v tom nejakej hacek.. Pokoj je vetsinou dost malej, a když mate to stesti, ze (je tam nabytek a ze) se tam krome postele vleze ještě neco, tak je to bud stul, anebo skrin. Oboji rozhodne ne.) A o tom, co vsechno jsou lidi schopni nazvat "oknem" radsi ani nemluve..
Taakze na konci tohoto zoufaleho dne, s vyhlidkou toho nasledujiciho s dalsima peti schuzkama v diari, jsem se utvrdila v tom, ze ten byt v Ravalu, který jsem na zacatku odmitla kvuli Sants, byl bezkonkurencne nejlepsi z hlediska ceny, polohy i vybaveni. Nasla jsem cislo Angely a doufala, ze budu mit stesti.. No a mela ho.)! A proto vam ted muzu psat tohle z tepla svého krasneho pokoje s vyhlidkou a s 21 stupni. Pokracovani priste.. .)
čtvrtek, ledna 15, 2009
Vítej v Praze!
Vážený pane Hába,
tímto bych Vám velmi chtěl poděkovat za Váš příspěvek k rozvoji žižkovské komunity a přilehlých oblastí. Samozřejmě jakožto slušný kriminálník Vám zasílám seznam věcí, které jste se nedobrovolně rozhodl darovat ze svého zaparkovaného vozu. Přirozeně Vám chceme ušetřit čas, protože znovunalezení těchto věcí je zhruba stejně pravděpodobné jako Jirka Paroubek v tričku s modrým ptákem. Tedy v úplnosti jste daroval:
Přirozeně Vám čestně slibuji, že vše prodáme do nezapadlejších bazarů a pokud by náhodou nějaká položka nešla zpeněžit, samozřejmě ji zničíme. Dále mohu zaručit, že veškeré získané finanční prostředky budou využity na dobročinné účely jako hraní automatů, nákup lehkých žen, obstarání návykových látek a nesmím zapomenout na pořízení zbraní.
Na závěr tohoto dopisu bych Vás jen požádal, abyste propříště Váš automobil raději vůbec nezamykal. Při současné ekonomické krizi musejí naši hoši pracovat na plný výkon a věřte mi, že otevřít takovou spoustu aut dá opravdu nějaké úsilí. Též nám naši obživu komplikují mrazivé teploty a přece nechcete, aby se nějaký mladý perspektivní džentlmen zranil šroubovákem když zkřehlými prsty páčil zámek.
Ještě jednou děkuji a přeji příjemné dny na policii, která nic nevyřeší, a pojišťovně, která nic neproplatí.
S úctou.
Anonym
tímto bych Vám velmi chtěl poděkovat za Váš příspěvek k rozvoji žižkovské komunity a přilehlých oblastí. Samozřejmě jakožto slušný kriminálník Vám zasílám seznam věcí, které jste se nedobrovolně rozhodl darovat ze svého zaparkovaného vozu. Přirozeně Vám chceme ušetřit čas, protože znovunalezení těchto věcí je zhruba stejně pravděpodobné jako Jirka Paroubek v tričku s modrým ptákem. Tedy v úplnosti jste daroval:
- 1x notebook
- 1x externí disk
- 2x digitální fotoaparát
- 1x pánský oblek
- 1x zimní kabát
- 1x zimní bunda
- 4x společenská košile
- 1x společenské kalhoty
- 1x sportovní taška
- 1x batoh snowboard
- 1x sálové tenisky
- 1x pytlík s magneziem
- 4x ručník
- 8x pánské trenýrky
Přirozeně Vám čestně slibuji, že vše prodáme do nezapadlejších bazarů a pokud by náhodou nějaká položka nešla zpeněžit, samozřejmě ji zničíme. Dále mohu zaručit, že veškeré získané finanční prostředky budou využity na dobročinné účely jako hraní automatů, nákup lehkých žen, obstarání návykových látek a nesmím zapomenout na pořízení zbraní.
Na závěr tohoto dopisu bych Vás jen požádal, abyste propříště Váš automobil raději vůbec nezamykal. Při současné ekonomické krizi musejí naši hoši pracovat na plný výkon a věřte mi, že otevřít takovou spoustu aut dá opravdu nějaké úsilí. Též nám naši obživu komplikují mrazivé teploty a přece nechcete, aby se nějaký mladý perspektivní džentlmen zranil šroubovákem když zkřehlými prsty páčil zámek.
Ještě jednou děkuji a přeji příjemné dny na policii, která nic nevyřeší, a pojišťovně, která nic neproplatí.
S úctou.
Anonym
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
