Silvestr 2009

Fotky z Újezda naleznete zde

75_Silvestr_2009_Ujezd.zip

Jak jsme vyhrály turnaj Litenčice 2009

Hory 2010

Kamarádi, přátelé;
nadešel čas posbírat nehendikepované hanáky, odstranit tyčky od rajčat, odmontovat prkno ze žehlící polohy, přešít spacák zpátky na péřovku, říci mamince ať zavaří guláš, tatínkovi ať přelije slivovici, popřemýšlet že ty prdlé brýle už by chtěly vyměnit (alespoň u mě), rozbít prasátko a v březnu se dokvedlat do nejbližšího velkoměsta.

Jinak vzato, máme tu již tradiční expedici směr Alpy. Po velmi vydařeném minulém ročníku, který se nesl ve znamení 8 celých dnů intenzivního ježdění prokládaných alkoholem, rvačkou, společenskými hrami, ječící Marcelou, alkoholem, ječící Marcelou, zlomeným prknem, zlomenými srdci pidisnowboardistů a spoustou dalších rodinných radovánek, doporučuju nevynechat.

Letos volbá padá na nechvalně známou pseudocestovku Pux Travel vlastněnou nadčlověkem Kameníkem. Místo konaní bude Chamrousse, dějiště sjezdu mužů na olympiádě 68, což nabízí úžasnou možnost rozbít si držku na černé jako Jean Claude Killy. Jinak je připraveno dalších 92 km sjezdovek a jeden snowpark (pro ty kterým se náhodou nepovede následovat příklad Killyho na sjezdovce a potřebují nějaké to zábradlí). Ubytování v klasické komunální formě - tedy prefabrikovaný apartmán pro 4 až 6 lidí, kde se zhmotní 3 ložnice, kuchyně, koupelna, záchod, kalící kabina a společenská místnost do 3 místností. Pro fajnšmekry je v ceně i sauna, fitcentrum a bazén. Plus velmi blízko sjezdovky. Termín 6.3.-13.3 a cena 7600 za 7 dní ubytko, 7 dní skipas a dopravu.

Ještě někdo pochybuje? Tak pište, volejte, textujte.

Silvestr v Újezdě

Už tradičně poslední kalba v kraji loupežníků, tajemných skříní a malé zelené U Maliňáků za cenu pražského rohlíku. Příjezdy si naplánujte po vlastní ose mezi 30.12.2009 - 2./3.1.2010, s Anče bysme tam měli být plus minus v tuto dobu. Bratránek by nejspíš některé z vás mohl vyzvednout ve Zlíně a blíže Újezdu za rozumnej peníz, jestli bude zájem, dejte mi vědět předem, ať to zkusím domluvit. S sebou hlavně chlast, klobiny, čipsy, spacáky (peřiny nějaké sou, ale může se stát, že vám je někdo ukradne, nebo poblije), běžky (ano, ta možnostu tu teoreticky existuje.., apeluju hlavně na Ondřeje a jeho nové samochodky, obleva neobleva), cédéčka, noty a texty vašich oblíbených hitů (ať neskončíme jen u twist and shout a je nás pár jak máme posledních pár let ve zvyku) a nealkoholické dohušťováky.

A cokoliv jiného, co vás napadne, pište do komentářů, stejně jako oficiální potvrzení vaší úšasti! Hoj zítra na srazu.

Macna v Paříži

Mám chvilku čas, jelikož jsem zdrhla z předmětu, který bych nezvládla ani omylem, tudíž konečně něco napíšu. Tudíž hezky popořádku. Můj příjezd se uskutečnil 1.10. podle plánu, ověšená báglama dorazím na adresu svýho budoucího bydliště (6 Rue de l´Aude, 750 14 Paris, France), seznamuji se s pronajímatelem a Francoise, známou Vojtovy mamky, která to celý domluvila. Stoupáme do podkrovního bytečku, či jak to nazvat, spíš místnost nebo kamrlík, to je asi nejpřiléhavější. Pronajímatel prohlašuje, že Kroměříž je petite Versailles a taky říká „voda“ když ukazuje na bojler a „dobrý den!“ když se loučíme. A já zůstávám stát ve svým novým útočišti a přemýšlím, kam si budu dávat boty, toaletní potřeby atd. Možností moc není, kamrlík má 12m čtverečních a je v podkroví, takže v dobré půlce se nemůže vzrostlý jedinec narovnat. Vybavení zahrnuje záchod, dřez, sprchový kout (slovo kout sedí v tomto případě víc než obvykle), stůl, židli, postel, podivnou skříňovitou konstrukci nad postelí s varováním 10 kilo maximum, jež mi občas nedá usnout, no a další drobnosti. Zatím mi tu trochu chybí lednička a první víkend jsem si ani neuvařila čaj, jelikož jsem myslela, že nefunguje plotýnka, ale pronajímatel opáčil, že jsem pouze vyhodila pojistky, což se posléze potvrdilo, naštěstí.
O Paříži jako městu toho zatím nemůžu nic moc říct, jen se na první pohled zdá příliš renesanční. Jako čtenářce Urbanových románů jeví se mi Paříž zatím jako ženská kolem 80 po spoustě plastických operacích ( ženská říkám proto, protože Paříž má ženskou povahu a ne že bych si myslela, že 80ti letej chlap s plastikami by byl jinej než 80 letá ženská, rozumíme si doufám). Ale kdo ví, třeba ještě překvapí. Nicméně si tady aspoň uvědomuju, jaký má Praha pořád jěště kouzlo…
Škola je mazec. Tento týden začaly přednášky a já tam sedím, zapisuju si slova, o kterých doma pomocí slovníku zjišťuju, že vůbec neexistujou, popřípadě je musím vzhledem k jejich významu vyloučit, jelikož například Adam Smith a polévka prostě nejdou dohromady. Dneska jsem ale navštívila kurz Sociologie médíí. Doufala, jsem, že to bude ulívárna, ale madame nám hned na začátku rozdala seznam knih, který musíme přečíst. Nějak jsem se necítila, že bych do přespříštího týdne zvládla Kanta a jeho Réponse a la question: qu´est-ce que sont les Lumieres. Šla jsem teda ještě s podobně vyděšenou maďarkou za madame učitelkou a ta nás hrozně zpražila, že takhle to ve Francii chodí a že proč bysme to jako neměly zvládnout. No, tak jsme si o přestávce sbalily saky paky a nepozorovaně vyklouzlyze školy. Doufám, že mi další předměty podobný překvapení nechystají. Tento zážitek mě ponoukl navštívit tu poprvé mekáč, jelikož tam máte zaručeno, že na vás budou vždycky milí. Jinak na to, že jste Erasmák (ve škole) nebo cizinec (v ostatních institucích) všichni kašlou. Ach jo, ráda bych si půjčila úryvek z Houellebecqovy Platformy, ale nevím bohužel, jak zní přesně, nemajíc knihu po ruce. Nicméně zní zhruba takhle: nevím, kdo přišel na to, že Francie je romantická země plná milovníků,…Francie je ve skutečnosti strašlivá administrativní země. Konec.