a slečna vrchní se zasmála. Škoda je zadaná.
V pátek se odehrála další pánská jízda.
Vlasťa (nejlepší hráč na vozembouch) a
Fejla (mé tři lahvová piva) si vyrazili na procházku do rurálních Záhlnic. A já jelikož jsme měl svátek, jsem s mohli jit s nimi....
Cesta tam byla poetická, plná zkratek, bukvic, duběnek, západů slunce. V Záhlinicích jsme „zabředli“ do
hospody U Čápa, ani nevím jestli je tam víc. Poseděli, popili, každý podle sebe, pak přišla Hospodářská situace, politika, sežrání lístku, balení servírky a rychlí úprk, pod hrozbou seznámení s místním gangem. Nevím, kde se stala chyba, ale to co jsme šli hodinu a půl, jsme nastavili další hodinou a půl, celkově jsme měli ujít asi kolem 9km. Békali jsem až jsme vyplašili ryby, co 50m pauza na něco, každý kdo nemohl si prostě jen lehl na zem, pozoroval hvězdy a počkal až pro něj někdo ze zbývající členů výpravy přijde a zvedne ho. Několikrát jsme dokonce ztratili Vlasťu, ale vyzvánění mobilu ho vždy prozradilo, ten lišák se nám schoval v listí a tvořil si kokon! Chtěl tak přezimovat, nenechali jsme ho tam. Tak a tohle je to kamarádství!
PŘED:


PO: Vlasťův kokon

Pěkná procházka, až na to že se mi ucaprtali nožičky.