středa, listopadu 29, 2006

Oh Iran!

Nakladatelství BB Art vydává v těchto dnech první díl výborného comicsu Persepolis. Napsala a nakreslila jej íránská autorka Marjane Satrapi a popisuje v něm své dětské vnímání velkých politických událostí jako byla islámská revoluce roku 1979, přechod od království k Chomejního republice, osmiletá válka s Irákem. Pro autorku jsou ale mnohem důležitější její malé dějiny popisující problémy dospívání ve společnosti s fundamentálně interpretovanou šarí'ou, která vám zakazuje stýkat se s osobami opačného pohlaví, konzumovat alkohol, nosit sukně nad kolena nebo ukazovat na veřejnosti vlasy. Satrapi používá, jak je v nezávislých comicsech běžné, jen černou a bílou, navíc kreslí většinou hodně primitivisticky a její obrázky ze všeho nejvíc připomínají ilustrace k dětské knížce. O to víc překvapí chvíle expresionistického šílenství v pasážích o násilí páchaném v rámci revoluce nebo naopak až secesní ornamentálnost snových scén. Každého pitomce hned napadne, že už něco podobného viděl v Spiegelmannově Maus, a říkám to i já. Určitá míra vykrádání se ale přece očekává a nic to nemění na tom, jak moc na mě kniha zapůsobila.
ObálkaUkázka

Dvěstě devadesát vočí je mimořádně příznivá cena, znáte to, podporujte autory, Vánoce se blíží, no tak si to fakt kupte. Kdo spoří, rád krade nebo je prostě jen svině, stahuje první díl zde, druhý díl tady a potřebný software tu.

úterý, listopadu 28, 2006

Oh Kazakhstan!

Jéžiš, jak já se těšil. Boratovi jsem fandil už při předávání cen MTV a hlavně v Da Ali G Show na HBO, kde poznává krásy Velké Británie, takže jsem se nemohl dočkat, až to natře i těm pitomý Texasanům a jiné americké verbeži. Výchozí nápad zněl lákavě: Borat Sagdiyev sponzorovaný ministerstvem informatiky vyjíždí do Améru v doprovodu nejlepšího kazašského producenta Azamata Bagatova a medvěda Oxany (na obranu proti Židům), aby natočil instruktážní film o životě v USA. Recenze vypadaly skvěle: na Metacriticu má dnes Borat skóre 89/100 a je nejoceňovanějeím filmem současnosti (před The Deaprted a Casino Royale), minulý Respekt filmu dokonce věnoval jeden z hlavních komentářů "Potřebný šašek Borat" na straně 3 ("Je to víc než film a víc než legrace, je to vlastně výzva divákům, co unesou.") Zaujal i soundtrack s kazašskou hymnou ("Kazakhstan greatest country in the world / All other countries are run by little girls Kazakhstan number one exporter of potassium / Other countries have inferior potassium.") nebo údernou agitkou o židovském nebezpečí ("Throw the Jew down the well / So my country can be free / You must grab him by his horns / Then we have a big party.") Film mě ale nakonec zklamal, škoda přeškoda.
Neříkám, že jsem se nesmál, vlastně jsem se řezal od začátku do konce. Nejvíc jsem se bavil na úkor Židů, dostala mě diskuse s feministkami o velikosti ženského mozku, hrozně se mi líbily ty stereotypní představy o postsovětských republikách, smál jsem se při popisu Boratova retardovaného bratra Bila i při setkání s americkým retardem. Vrcholem je scéna, kde Borat zpívá kazašskou hymnu na rodeu a doprovodí to svérázným přáním úspěchu amerických vojsk v Iráku. Občas mi docela běhal mráz po zádech: maximálně samozřejmě při Boratově setkání s fundamentálními křesťany anebo s těmi vypitými macho studenty, kteří mluví víc šovinisticky než Borat a navíc to myslí vážně. Film ale obsahuje i spoustu vyloženě trapných míst. Nevadí mi, že si Borat utahuje ze všech, nevadí mi ani očividné zneužívání nešťastných rumunských vesničanů, kteří během natáčení asi vůbec nevěděli, která bije, a kteří se zřejmě právem cítí zneužiti. Vadí mi spíš fůry fekálního humoru na úrovni toho nejhoršího z české porevoluční komedie, hlavně celá ta zbytečná naháčská rvačka s Azamatem. Obecně musím říct, že mě moc nebavilo Ali G Indahouse a moc mě nebavil ani Borat. Zatímco na Ali G, Aiii se můžu dívat donekonečna a závěrečné "Help the Muthafuckin' Aged" s Jarvisem Cockerem mě vždy dostane spolehlivě do kolen, z Borata jsem spíš rozpačitý.

neděle, listopadu 26, 2006

Tak už se to stalo

Konečně emaracana předběhla simchu.

silvestr

vcera jsme se domlouvali s deckama co na silvestra a padlo to na nasi chalupu..takze kdo chce jet vlakem 300km do vlastce,pak kilometr hlubokym snehem k nam na chatu,at da vedet..zatim macna,vanet,peca,kuba a ja..
a jak jsem se tam ted naucila soupnout ty fotky,tak tu mate drobnou pripominku z 2003..;)

sobota, listopadu 25, 2006

bertold

bert v lodne od jablek a s kachnickou po terce..pekne se o neho staraji:)

toto jsem si zcela uzila..psicek vi..

stastna majitelka;)




a zbytek par klasise fotek..jak se vam libi?