neděle, ledna 28, 2007

Je cas na zmenu?




Po zkoušce se kalí..


V životě každého člověka se něco změní, když si uvědomí jisté skutečnosti - třeba, že každý jeho příspěvek na e-maracanu následuje po nějaké drsné kalbě. :-) Tahle kalba ovšem nebyla bez příčiny - předcházela jí skutečně drsná zkouška z kvantové mechaniky (kdysi jsem se zařekl, že žádná zkouška na matfyzu určitě nebude tak těžká, jako maturita z češtiny - tak tohle byl první kandidát - on Formánek není v jádru zlý, ale umí také ukázat zuby..).

K (téměř všemu) došlo v idylickém klubu Cross, který je jinak specifický (kromě předražené tequily se zelenou - na její tetra variantu jsem se radši neptal, protože panáky i pivo točí do plastových kelímků, takže bych ji dostal snad v půllitru) tím, že jej postavil nějaký technický nadšenec v podstatě jenom z rozbitých autobusů (jejichž sedačky tvoří téměř veškerý posez), zejména pak různých dílů motoru, ze kterých dotyčný poskládal pohyblivé strojky, které vrní a otáčí se nad každým stolem v baru. Dále by šlo jmenovat třeba kádě s bublající vodou, které mění barvu a podobné vymoženosti - jednu dobu snad byl u baru i stolek se skleněným vrškem - uvnitř pěstovali šváby a vy jste je mohli pozorovat přes sklo a popíjet svůj oblíbený drink.

Kromě Crossu si ještě matně vybavuju, že jsme zašli k jednomu kamarádovi kamaráda, který měl doma kromě květinky, co po tlesknutí tančila do rytmu nevím čeho, taky pravý neoprénový potapěčský oblek, který v zápětí demonstroval. Krom toho měl taky elektronický sejf a v něm pistoli (obávám se, že pravou), ze které vystřelil do stropu s tím, že pro jistotu vždy první dva náboje láduje slepé.

Důsledek kalby je mj. třeba to, že dnes už žádnou další větu nerozvinu, jen dodám: celkový dojem: 100 %. Aneb, pojďte si k nám na Tróju udělat zkoušku z kvantovky, nebo aspoň navštívit legendární Cross! ;-)

P.S. obrázkem vás jenom straším - k těmhle obludkám jsme se ještě nedostali..

Konečné slovo k tématu Pecova zranění

Vzhledem k četným nedorozuměním, dezinterpretacím a falešným zprávám ohledně Pecova nedávného zranění považuji za svou povinnost udělat v celé věci jasno. Považuji se totiž za jediného očitého svědka celého incidentu; Pecovi chybí objektivní odstup od problematiky a Vlasťu jako obvykle nepočítám. Chci udělat přítrž těm nechutným pomluvám a dodávám originální obrazový materiál, který všechny zrádce a zaprodance snad konečně umlčí. (Foceno v Dolních zahradech, 13. ledna 2007, 23:55.)

Fig. 1: Neupravený snímek (pro cvičené oko)

Fig. 2: Snímek s vysvětlivkami (pro necvičené oko)

Kdo by se chtěl zúčastnit další epizody nekonečné série Pecových eskapád, má příležitost příští pátek, kdy ho bereme s Vlasťou do lesa. Teď, v době vrcholící honitby, má konečně šanci získat ono vytoužené poranění střelnou zbraní, o kterém tolik snil.

středa, ledna 24, 2007

Výběr z četby I.

Podívejme se spolu na želvu a orla.

Želva je tvor, který žije na zemi. Není možné žít tak blízko země a nebýt pod jejím vlivem. Obzor naší želvy není dál než několik centimetrů. Do vínku dostala právě takovou dávku rychlosti, jakou potřebuje k tomu, aby mohla honit zelný salát. Zatímco se kolem hnala evoluce, přežila želva jen díky tomu, že je minimálně nebezpečná jako zvíře a maximálně nedostupná jako potrava.

A pak tady máme orla. Je to tvor vzduchu a vysokých míst, jejichž obzor je až na okraji světa. Zrak má natolik bystrý, že dokáže zahlédnout hemžení malého pištícího tvorečka z výšky stovek metrů. Zosobněná síla, vtělené ovládání. Blesková smrt na křídlech. Zobák a pařáty, které stačí k tomu, aby si sám pochutnal na čemkoliv, co je menší než on sám, a utrhl nějaké sousto i z toho, co je větší.

A přece dokáže orel prosedět celé hodiny na skalní římse a pátrat pohledem v královstvích světa, dokud nezahlédne vzdálený pohyb. Pak začne zaostřovat, až zaostří na malý krunýř, který se pracně posunuje kupředu mezi sporými křovisky tam dole v poušti. A pak se vznese.....

O minutu později zjistí želva, že jí zem zmizela pod nohama. A poprvé v životě vidí svět ne z výšky pěti centimetrů, ale z výše stopadesáti metrů a pomyslí si: Jakého já to mám v orlovi skvělého přítele.

A v tom ji orel pustí.

A téměř pokaždé se želva zřítí a najde na zemi smrt. Každý ví, proč to želvy dělají. Přitažlivost je zvyk, kterého se těžko zbavujete. Nikdo neví, proč to dělají orlové. Želva je skvělé jídlo, ale když vezmeme v potaz námahu nutnou k jeho získání, je jednodušší jíst prakticky cokoliv jiného. Orlové prostě nacházejí potěšení v trápení želv.

Faktem je, že je tady jedna věc, kterou si orlové neuvědomují. Podílejí se na poměrně drsném systému přirozeného výběru.

Přijde den,kdy se želvy naučí létat.


Terry Pratchett, MALÍ BOHOVÉ
Talpress, spol. s.r.o., Praha 2001

úterý, ledna 23, 2007

Nejhorší film roku?

Před chvíli jsem se dodíval na Lady in the Water a je to s přehledem ten nejhorší film, který jsem viděl za hrozně dlouho. A že jsem jich viděl jen teď v poslední době spousty, třeba ten, jak k němu napsala scénář ta obrovská opice, která si zahrála i hlavní roli. Ale LitW je fakt totální sračka, není tam dobrej snad ani jeden záběr, do smrti budu litovat, že jsem se na ten film díval střízlivý. Když se to vezme, tak Shyamalan natočil výborný The Sixth Sense, podstatně slabší Unbreakable, děsivě špatný Signs a Village a teď absurdně hrozivou LitW. Kdysi jsem na IRC viděl, že někdo dostal za názor "Signs is the best movie I've ever seen" banned for life. Co bude dál? Vždycky jsem si myslel, že nejhorším filmem byla Smrtelná kořist, v jejímž finále hlavní hrdina popelář-kulturista umlátí hlavního zlosyna, co mu znásilní a nakonec i zabije (!) snoubenku, jeho vlastní useknutou rukou (!!!). Anebo mexický akční film Crime City, ve kterém se běhna hlavního hrdiny běžně převléká mezi záběry i v tak nevhodných prostorách jako je aréna smrti. Teď vážně pochybuji. Ani ta Gigli nebyla zas tak špatná. Zajímavý počteníčko je tady. Tak schválně, jakej nejhorší film jste viděli vy?