Casino Royale

Když dostal roli v Bond 21 Daniel Craig, vyřvával jsem nejvíc: že je ošklivej, že se na to vůbec nehodí, že hraje v samých pitomostech, že to není Sean Connery. Tento příspěvek píšu hlavně proto, abych se omluvil a přiznal, jak strašně jsem se mýlil. Nová bondovka je skvělá a Craig je úžasný. Narozdíl od Brosnana není hezoun, ale to Sean nebyl taky a jak mu v Goldfingerovi slušely ty modré trenýrky. Má charmu a šarizmatu na rozdávání, vypadá strašně tvrďácky a sluší mu smoking i havajská košile. Sice se pere jako holka, ale v akčních scénách ani nehne brvou a v klidu čeká za sloupem, až zloduchovi dojde munice. A navíc: konečně může většina z nás říct, že je hezčí než Bond. (Poprvé to řekl můj bratr Rimmer a to už něco znamená.)
Je to dobrá bondovka. Není sice tak promakaně natočená jako Die Another Day, ale má lepší scénář a jde ke kořenům. Bond nemá žádná technický udělátka, úplně vypadl Cleesův Q (i když jeho "double-o-zero" mi bude chybět), Le Chiffre je padouch ze staré školy, víc se tu střílí než myslí. Hlavně ten počáteční free-run je dechberoucí, co předvádí Sebastien Foucan jste ještě neviděli, no prostě určitě nejlepší akční scéna celé série. Je tu i pár nezapomenutelných hlášek, mě uklidilo třeba "Shaken or stirred?" - "Do I look like I give a damn?" Ten zmiňovaný návrat ke kořenům se projevil i zvýšenou mírou krutosti a cyničnosti. Když chce někdo Bonda pomučit, nevyhrožuje mu rozříznutím laserem vejpůl, ale ukáže mu, co znamená to southparkovské "mít koule v odšťavňovači"; tu scénu jsem opravdu rozdýchával jen těžko. Kontroverzní je milostná zápletka, protože 007 se přece jen tak nemůže zamilovat. Nenávidím uslintaný závěr On Her Majesty's Secret Service, kde čerstvě ženatý (!) Bond pláče (!!) nad vychládajícím tělem své novomanželky. K mému vlastnímu překvapení mi zamilovaný James nevadil, je to přece jen jako by první případ začínajícího agenta a proto se ještě nechová jako ta necitelná kurva, kterou všichni obdivujeme a máme rádi. Poslední dvě bondovky se nebojí pracovat s velkými emocemi: v DAD žene Bonda až dumasovská touha pomstít se, v CR zase Bondovi brání v akceschopnosti zaslepující láska. Na závěr co se mi nelíbilo: titulkovací sekvence je špatná špatná špatná, halucinační scéna mučení z úvodu DAD asi nebude už nikdy překonána; černobílá pražská epizoda je zbytečná a natahuje film až na těch těžko snesitelných 144 minut; James sklátí jen dvě dívky, což je neuspokojivě hluboko pod průměrem (Proč má mít nejvyšší skóre ten panák Lazenby, který v OHMSS ojede celý alpský hotel?); Česká republika v roli Černé hory našinci musí připadat k popukání: jezdí tu Pendolino, policija má modré oktávie, občas se tu píše latinkou a hned zase azbukou, no prostě hollywoodské reálie jak vyšité. Až na tyto drobné detaily jsem plně spokojen a těším se na Bonda 22.

(Na druhou stranu nesdílím všeobecné nadšení s Potomky lidí: Clive Owen je sice nádherný a ta desetiminutová ukázka urban fightu je strhující, ale P. D. Jamesová měla zůstat u Dalglieshe a Cuarón u Pottera.)