Oh Romania!

tuniská vlajka turecká vlajka

Nerudova ulice je fajn. Hlavně pokud srkáte už čtvrtou sklenku kvalitního červeného, pokuřujete s tureckým zástupcem velvyslance na balkónku rumunské ambasády a je jedna hodina a to myslím odpoledne. Přijel asi váš velvyslanec, komentuju příjezd mercedesu (červenobílá vlajka s půlměsícem). Ne, to je vlajka Tuniska (blbečku, domyslel si určitě pro sebe). Neměl to být jediný trapas toho podivného odpoledne.
Pozvánku na ambasádu na jméno O.B. (nechám na vaší fantazii) sem s Ondřejem B. vyměnil za jízdenku do Budapešti (pozor, jedná se o fámu, nikam nejel!). V poledne zavázal tkaničky polobotek, utáhl uzel kravaty, zapnul poklopec u gaťat s pukem a potom, co sem se na sebe usmál do umyvadla teda zrcadla, vyrazil s Eliškou směr Malá strana. Není dobrý zdravit rumunského velvyslance a celou jeho rodinu napůl italsky, ale byl sem docela blízko správné výslovnosti, tak co. Z bohatosti a okázalosti načinčaného rautu by slabší povahy na místě omdlely a já to ustál jen díky disciplinovanému opakování mantry "tohle není menza, tak nečum tak blbě". Jedli sme a pili, otesánek hadra, a kdybych nechtěně nepíchl vidličkou džaponského, nebo laosáckého suprgenerála, tak bych řekl, že i docela poklidně a civilizovaně (nevrátil mi to asi jen kvůi diplomatickému protokolu,nebo tak nějak). Ale o jídle psát nebudu, poslintali byste klávesku. Budu psát o lidech, o důležitých lidech. Třeba Oliver - režisér, scénarista, kameraman a zvukař Cestománie v jedné osobě. Hele, nás je tam strašně málo a nedostane se tam kdekdo, víšjak, musíš bejt hodně dobrej a je to hodně náročný. Třeba teďkon dyž sme natáčeli v tom Pamíru...Jinak sympaťák. Vzal si číslo na Elišku, prý kvůli Rumunsku. Nebo třeba Teo Achoj, co vy tu djelate jako myslim vy tady kdo vas pozval a proč. Mluvite rumunski? Ukázal sem na Eliščinu kamarádku. Nakonec se z Tea vyklubal moldavský akademický malíř žijící už 19 let v Táboře, muž vzezřením Jánošíka (fyzicky i módně). Po vyčerpávající a jak jinak než zasvěcené debatě "o vlivu Gagauzů, Turecka, Podněsterské republiky a Ruska na destabilizaci Moldavské republiky a celého regionu Besarábie" mě pozval do Tábora, podaroval katalogem a vizitkou a pohlednicí s nahulatou ženou, a ať mu prý určitě brknu, že mám v sobě východního ducha. Tak nevim, takhle to v té Nerudovce asi chodí. Tvářit se důležitě a držet hubu (co nejdéle otevřenou, aby pečený kuřata mohly lítat dovnitř). Dobře uznávám, je to lepší než menza, ale tam si aspoň člověk nemusí na nic hrát a když vypadá jak dementál tak spíš ještě dostane knedlik navic. A knedliky já rád.