Trafačka

1.12. Otevření Trafačka arény u Českomoravské slibovalo křest nějaké knížky a výstavu ilustrací k ní, koncert nějaké skupiny, módní performance a hlavně, na co sem se těšila fireshow opěvovaných Tribofuego ("hej poďme tam, budou tam točit s řetězama"). Po dlouhé době na nějaké echt kulturní akci. Stará hala plná děl moderních mladých umělců, za celebrity zastoupen (i osobně přítomen a obletován ožralýma lovkyněma) František Skála. Moc těhle věcem nerozumím, nejvíc mě asi zaujala jedna ilustrace, byl kluk, co mu tekly černý slzy a byla u toho bublina: (zhruba) sem mladý umělec a mám před sebou nadějný život. Když sem se kolem sebe po těch mladých umělcích porozhlídla, všichni oháklí v nějakých značkových originálních hadrech, opravdu, mají to těžký...Jinak v pohodě byly taky videoprojekce mladých famáků a pak pohyblivý promítačky na stropě, to se mě líbilo. Moc sem se tam ale necítila, v čemž mě utvrdila konverzace ve frontě na záchod ( a že sem tam strávila času, neboť na celou halu byly jenom dva záchody):
slečna na mě: máš rozmazanou řasenku
já (ani nevím proč, byl to pěknej kec a už sem byla nakalená): jo díky, já jdu rovnou ze školy a ještě sem se na sebe nedívala (bože,co to kecám)
slečna:a co studuješ
já:práva
slečna: a co tady jako děláš?!
já:a co studuješ ty?
ona:no akádu přece (sem vytušila, že asi myslí AVU)
no nic, nenechala sem se odradit. když už davy trochu prořídly, přisli na řadu Tribofuego a my se nadšeně nechali v první řadě pocákat petrolejem. Špatný to nebylo. Zajímavý, jak každá ta holka měla aspoň nějakou část vlasů vyholenou, mnohdy dost náhodně, takže je jasný, že až začnu mít účes jak dost drsná punkerka, začla sem s ohněma. Večer zakončujem asi ve tři, kdy se snažím rozehnat dva zhulený kamarády, že už do žádné další knajpy nejdu.