Hrubý výlet na Lukov

Opět zbylo psaní na mě,takže ve stručnosti :-) Eva, Hanka, Karinka, Vlasťa a já jsme se dnes vydali na výlet. Po cestě zvítězil Lukov.Před tím ale ještě zastávku v Hulíně za Mirou, který tam vede archeologické vykopávky. Zajímavá zkušenost, ještě jsem se s archeologií takhle zblízka nepotkal. A pak hurá na Lukov. Zaparkovat, zapálit, vyběhnout na zříceninu, se zříceniny do Vlčkové na pivko a klobásku a zpět opět přes zříceninu k autu. Samozřejmostí na zpáteční cestě byla Hrubá hospoda ve Fryštáku. Ke spokojenosti řidiče (tentokrát jsem mohl pít, řídila Eva) jsme lupli jen každej jedno pivko a jeli domů. Foťáky jsme všichni pro jistotu zapoměli doma, takže kvalitka je trošku horší.

Cože? Lukov? Kde to je?

Mira a jeho "vykopávky"

Vlčková

Nejhůř tu dálku snášela Karinka, myslela si totiž, že ju Vlasťa bere jen do billy

pro zúčastněné (4MB)

Přispěj i ty!

Nebudeme to nijak zabalovat, blogy jsou plné komerčních a samolibých příspěvků. I můj nebude vyjímka.
Aktuálně s účastníky trojboje (pro neinformované - kulturně-poznávací akce viz. hýr) pracujeme na neziskovém projektu pro Société Générale. Opravdu nečekaně (i pro nás) se zabýváme společenskou odpovědností firem. Takže jednoduše, se podívejte na náš web a POVINNĚ přispějte názorem (nebo nějakou ptákovinou; k tomu mám sám blíž):

KLIK

VPO na druhou

Po dlouhé době nás opět v Kroměříži navštívil Standa. Sobotní odpoledne po mé noční moc nevyšlo, měl v plánu že půjdem na tenis,hehe. Jak kdyby nevěděl, že když se proberu po první noční, tak sem jak probuzenej po ročním komatu. Každopádně zabookovanej bowling na jednu hodinu v neděli (po druhé noční) mě z postele vykopal. Přidala se i Vanet a šli jsme se všichni společně sportovně opít. Vyzkoušeli jsme úplně zbrusu nový bowling na Sport Centru Paráda, který je otevřený plus minus dva týdny. Atmosféra vyloženě rodinná, neboť jsme tam byli sami, a nikde žádní čumílkové jak ve většině hospodských bowlingů. Spíš naopak, když se člověk podíval z okna, zjistil že může obdivovat pupkáče u badmintonu. Točené pivo je samozřejmě základ. Nejvíc se mi líbily ty animačky kuželek,moc pěkné. Normálně se nám ty kuželky smály a samy uhýbaly koulám. Hodinka a půl nás vyšla na krásné kilčo na osobu, plus zkonzumované nápoje. Já s Anet jsme skončili na Myslivně. Po třetím pivku (15:00hod) jsem byl docela zkárovanej a šel se domů vyspat.

nutný nácvik hodů

a může se jít na věc

ukázkový styl

nejeden by na tom oči mohl nechat

kuželkové komando...

...i kuželky se srovnaly do latě

pivko na sebe nenechalo dlouho čekat...

...a hra šla ta tam

Ty jsou...

... plastikový, silikon došel.

foto(35MB)

Večer s flašinetářem

Titulek je trochu zavádějící, jelikož on to nebyl flašinetář, ale Pavel, co hrál na akordeon, neboli taky tahací harmoniku. Každopádně jde o to, že se mě po dlouhé době na Marakaně zase líbilo. Protože tam nechodím zas tak často, viděla sem taky poprvé Rendu v jeho apartním kloboučku. Nicméně, sedíme v přední části putyky a prožíváme klasický večer na základně, když tu zjistíme, že hudba linoucí se z vedlejší místnosti není z jukeboxu. Seděl tam klučina a hrál a nám se to moc líbilo, tak sme se nejdřív jenom se zbořkou přidaly zpěvem a pak se do toho vložil taky vlasťa a už to jelo. Sundala sem si svetr, aby flašinetář zahrál hrušku, ale to neznal:( Pak si sedl k nám, vanet vytvořila playlist a klučina povídá, vy tak hezky zpíváte, vy ste z pajdy?Hezky to ubíhalo, nakonec sme zůstali s evou, eliškou a pavlem, to byl ten kluk a rozhodly sme se jít na slady. Původně sme chtěly zneužít pecu ve službě, v té době už mi unikaly některé události, nakonec sme se ocitly před mekkou kroměřížských teenagerů po svých. Z té spousty lidí se mi udělalo nevolno, div sem se nepozvracela pod stůl, nakonec sme to zabalily asi po půl hodině, že si chytnem taxíka. Můj grandiózní nápad, že si pujdem sednout na RobinOil (to je ta benzínka, jak tam kousek bydlí radim, teď si vzpomínám, že sem možná navrhovala, že bysme se mohly stavit tak u něho)se nějak neuchytil. Zatím. Taxíkama se to pře sladama jenom míhalo, ale řidiči nás vyrtvale odmítali, obzvlášť mi utkvěla jedna děsivá taxikářka důchodkyně, snad i s cigárem v puse, s tou bysme stejně nejely, pcha! Tudíž sme nakročily do chobotu, že teda dem na tu benzínku:) Holkám se to ale rozleželo a po deseti krocích sme se otočily a na další pokus konečně chytly ten taxík. Pak už se nedělo nic zvláštního, aspoň teda doufám, evu sme vysadily u psychiny a já sem vystoupila u oveximu a eliška snad dojela tam k nim. Byly čtyři ráno a já sem chvátala do postele.

Vinný sklep

Organizace vinného sklepa - ja náročná. Ne zas tak moc. Abychom předešli přílišným diskuzím, vybrala jsem jeden vinný sklípek v Kobylí, který jsem navštívila. www.vajbar.cz/
Degustace 8 –10 vybraných lahvových vín Vinařství Vajbar Kobylí ve sklepních prostorách, s ochutnávkou dalších mladých i starších vín připravených k lahvování. Následné posezení v originálním vinném klubu rodinného vinařství.Obložené uzené mísy, různé druhy sýrů, tlačenka, slanina, pomazánka, čerstvé pečivo.Po dobu degustačního večera neomezená konzumace vína,nealkoholických nápojů, kávy, čaje, slaného pečiva v ceně.Cena za osobu Kč 440,-
V případě zájmu o teplou večeři, cena za osobu Kč 560,-Možnost nákupu vín do vašich archivů a soukromých vinoték samozřejmostí.
Takže si můžeme vybrat jestli s večeří či bez.
Doprava - vlak, bus - nelze, bo bychom těch necelých 7O km jeli asi 3 hodiny a 4krát přestupovali
auty - byl by nutný nocleh a stejně by všechny řidiče dopraváci namístě zastřelili
objednat autobus - ck vaca - autobus pro 16 lidí 14kč/km plus co hodina čekání 1OOkč tzn. kdybychom tam byli 8 hodin tak doprava vyjde cca 172,50 na kus při 16 lidech
Možno větší autobus pokud by nás bylo víc. Pokud máte někdo nějaký lepší nápad ohledně dopravy, bude vřele vítán.
Termín této akce není přesně stanoven, ale požádala jsem o nějakou pěknou sobotu v měsíci dubnu. Jakmile se ho dozvím, bude sdělen.
Případní zájemci se hlaste do komentářů.