emaracana: srpna 2007

Je všeobecně známo, že nejlepší nápady vznikají v hospodě po pár pivech. Tak taky začala realizace našeho tripu napříč Španělsko: Tehdy jsme se s mojí spolužačkou Ivou dohodly, že pojedem někam, kde je teplo, a uděláme to lowcost, čili stan a stop. Pak jsme zjistily, že si samy na stopa netroufáme a tak jsme přibraly třetího člena výpravy a dalšího spolužáka – Filipa.

Naše trasa se od původního plánu trochu pozměnila (protože počasí a stopa si nevybíráte) a nakonec vypadala následovně: Barcelona – Montserrat – Lleida – Zaragoza – Bilbao – Zaragoza – Alcaňiz – Tortosa – Barcelona. (Pro neznalé něco na způsob takové hodně zmrzačené osmičky mezi JV a S pobřežím.)

A teď to trochu zkrouhnu, ptž za ty dva týdny se toho přihodilo habakuk. Highlighty:
Barcelona je skvělý město. Všude vystajlovaní hezký mladí lidi, dobrý hospy a taky music shopy, jaký v Praze nenajdete, a protože mám ráda Gaudího (a kdo ne), památky taky dobrý. Akorát se z tama překvapivě moc dobře nestopuje a je tam draho, že.

Montserrat je klášter v horách poblíž Barsy. To, že jsem tam už před pár lety byla s rodiči, jsem si uvědomila až s jistým deja vu, jakože tu brutální frontu na Černou madonnu už jsem někde viděla. Což nevadilo, ptž výsledný zážitek byl stejný, jako bych tam byla poprvé.

Z Lleidy si pamatujem squattový kemping s krásnými graffiti za městem, který nám doporučily hodné paní v infocentru (které tam očividně už dlouho nebyly). Ten se ovšem u zbylých dvou členů posádky nesetkal s takovým nadšením jako u mě, a tak si vybíráme radši stanování na ropném poli s miliony malých bílých šneků, což zjišťujem až ráno. Ještě že jsme ten večer nezapínali vařič…

Do Zaragozy se dopravujem parádním stopem s tirákem. Jinak to pro nás bylo město plné rozmanitých zážitků jako super picnic a následná kalba v hostelu (dvakrát), pěkně nahovno stop (taky dvakrát) a noc strávená na místním nádru (jednou stačilo!).

Stejně tak Bilbao nás nejdřív nadchlo super pláží, kempem a Guggenheimem s pavoukem, ovšem následně vyzkoušelo naši psychickou i fyzickou odolnost. – K tomu stačí jen to, když chčije a chčije bez naděje na lepší vyhlídky a fakt, že je dost těžký najít vhodný místo pro free camping na vyhlídce na útesech, kam chodí jen zlí lidi a teroristi!

Vzhledem k hnusnýmu počasí na severu jsme zvolili utéct zpět do vnitrozemí, resp. na JV pobřeží pod Barsu. Vzali jsme to přes Alcaňiz, což je docela hezký historický městečko s legračníma lidma, škoda, že jsme tam nestrávili víc času.

No a Tortosa už byla ve znamení třídenního luxusu u Kristy doma, kalení na střeše, totálního obžerství a válení se na pláži. Vskutku zasloužené to zadostiučinění na závěr našeho tripu.:)

Barcelona pak ještě jednou, tentokrát s rodilým průvodcem, celodenní nakupování hadrů a dárků, noc v hodně cool youth hostelu a ta druhá už na letišti – tak jak to máme rádi.

Fotky vám možná řeknou o něco víc, takže klikejte TADY. Sice jsou dost malý, ale aspoň něco.)

Poznámky pod čarou: 1) Španělé opravdu neumí anglicky, a to ani v Barceloně a v infocentrech, nezkoušejte to. 2) Stop ve Španělsku je ilegální. 3) V Katalánsku jsou hodní lidi a berou na stopa. 4) V Aragonii a Baskicku jsou zlí lidi.