pátek, prosince 30, 2005

Vzhledem k počasí ...

... bude podle mého nejrozumnější veřejná doprava. Autobus tam (31.12.2005):
  • Kroměříž-Zlín - 11:20-12:05
  • Zlín-Újezd - 12:20-13:05
Autobus zpátky (1.1.2006):
  • Újezd-Zlín - 12:30-13:15
  • Zlín-Kroměříž - 13:45-14:30
Návrhy?

Update: Do Újezda jede zítra ze Zlína jediný spoj a navíc hrozí reálné nebezpečí, že ho nestihneme. Proto s Ráďóu navrhujeme vlak 10:30 do Zlína, abysme měli víc času na přestup. Protože k tomuto příspěvku nefungují komentáře, pište mi na ICQ nebo SMS.

středa, prosince 28, 2005

Bad news, everyone!

Noční směna v hotelu se začala vyvíjet slibně, ani jeden host v celým hotelu. Jenom Kamča, denní recepční, co mě zachránila na štědrej den. Tak sme koupili lahvinku červenýho z itošky od vjetnamců a popíjeli. Pak Kamča ubalila jointa a další tři hodiny si nepamatuju. Najednou (?) zvoní telefon, Pešek majitel. No z rozhovoru si taky moc nepamatuju, snad jen to, že mám směnu 1.1. Prvníhoprvní!!! Kuadrát, je vám všem jasný, co to znamená...

1) dan, švanča, nedejbože simcha by to za mě mohli vzít (ale to už dřív bude Pete Doherty zpívat Stín katedrál v novácké estrádě po boku s Machálkovou)
2) někdo nebude moc pít a doveze mě ráno přes kopec do Vizovic, abych stihl vlak v 10:00
3) já nebudu moc pít, půjdu brzo spat a ráno vstanu před 8, abych stihl autobus do Vizovic, kterej kopec objíždí
4) budu moc pít, nepudu spat a ráno sednu rovnou na bus a pak rovnou na vlak a pak rovnou na směnu
5) kolik stojí taxík? pijí újezdští taxikáři na silvestra?

mno, reálně se nejeví ani jedna z nich. 1) a 3) rozhnodně ne. 2) snad, pokud někdo brzo ráno pojede dom, aby se mohl "učit". jak by dopadla 4) je snad všem jasný...každopádně to vypadá tak, že vám tam budu muset nechat klíček, vy pak zodpovědně (a ne aby se zas někdo vymlouval, že neumí vysávat) uklidíte, zamčete a odjedete kdy chcete (to neplatí pro vlasťu, který by tam rád skvotoval ještě nějakej ten pátek).

GOOD NEWS, EVERYONE!
je kosa, padá sníh, takže si s sebou vemte různý boby, pekáče, filip trojmístný říditelný boby, pytle, kdo chce i lyže a prkna (jestli teda umíte jezdit po rovince). Masky s sebou, fantazii se meze nekladou. odvážlivci se mohou zúčastnit i průvodu.
jinak vemte papuče, spacáky, hudbu, jídlo a spoustu chlastu, šak nejedem poprvé. většina jede už 30.12. autama, to si každý musí domluvit sám, my dojedem s klíčema někdy po poledni. možná dojede kamarád z prahy, tak na něho buďte hodní, nejdál byl zatím v přerově. zatím mě nic víc nenapadá. návrhy, dotazy směřujte do komentářů, kondolenci k noční posilvestrovské směně taktéž. dojedu zítra odpo, so loooong suckers!

úterý, prosince 27, 2005

RADAN!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dámy a pánové přivítejme společně nového čestného člena e-maracany Radana. Nevim jak ses na tom rade s prihlasovanim, tak to zkus tady . staci pak uz jen zadat jmeno a heslo a zbytek urcite prijdes...A cekame spoustu tvych zabavnych historek,....sem s nema.

sobota, prosince 24, 2005

Proč zas já?

Musím přiznat, že jste mě příjemně překvapili, když většina z vás celkem přesně dokázala odpovědět na otázku, kam, kdy a za kolik by chtěl jet na hory. Možností je několik.
1) Únor- jako jediný vhodný se jeví zájezd do severních Dolomit, termín 10.2.-15.2., 4 dny na svahu, 4400Kč za dopravu a ubytování, 92E za skipas. Tuto variantu chtěli jenom Maci a Terez, takže nejspíš přijde na možnost 2).
2) Březen – V březnu by neměl být problém sehnat zájezd podle našeho vkusu. Nejlevnější nalezený – jižní Dolomity, 10.3.-15.3, 3800Kč za dopravu a ubytování, 85E za skipas, volných 8 míst.
Nebo si pár stovek připlatíme a pojedem s puxáčema do Aussois, 6690 kaček za pemici na 6 dní, 7 noclehů a tradiční večerní zábavu. Termíny od 10.3., 17.3., 24.3.
Chtělo by to rozhodnout co nejdřív, a nejpozději začátkem ledna objednat. Já osobně se nejvíc přiklání k Pux Travel, ve Francii se lyžuje skvěle a cena je více než příznivá. Pište do komentářů podrobný názor, ať nemusím všechny obvolávat.

Uf, připadám si jak organizátor školního výlet. Na odreagování:
:-) vs. :-(
Veselé Vánoce a šťastný nový OuhYeahzd.

Vánoce a zitřejší Silvestr

Tak přitom všem strašným a děsivým vánočním shonu, kdy lítáme kupovat svíčky na stromek,, kupovat do hyper poslední dárky, dělat kapra a škrabat brambory, zároveň se snažíme o u tradiční vánoční pohodu, všichni se křečovitě usmíváme a snážíme se tvářit mile, ale nejvraději bysme seřvali všechny okolo a říkáme si, na příští Vánoce už se vykašlu..... tak sem si našla chvíli, abych tedy popřála, ty pěkny POHODOVÝ Vánoce:)dárky jaký chcete, alkoholu kolik chcete, lásky a důvery kolik chcete. prostě si to užijte, večer do hospy dneska snad ne, den by měl patřit rodině, aspon myslím. No a přichází hezčí část, Silůvestr, zítra tedy 25.12. byste mohli oslavit s dvouma lusrama, ja a evička, ja z duvodu, že s vama enchci jet do ujezda a radši budu travit novy rok ve společnosti cizich lidí v krkonoších:) a ev, protože chce travit novy rok s anatomíí. Tak bysme to mohli všcíchni oslavit malinko předem, už se otom s pár lidma bavila, navrhněte misto a tak dál, zřejm bych byla pro marakanu, zda bude otevřeno. Takže tedy štastný a veselý, jak se říká.

čtvrtek, prosince 22, 2005

Audioscrobbler svépomocí

A) Všude kolem ankety o nejlepší desku roku.
B) Audioscrobbler nám ještě negeneruje společné žebříčky.

Z těchto dvou předpokladů jsem dospěl k závěru, že je třeba si vypomoci starou dobrou ruční prací. Zkopíroval jsem proto z last.fm žebříčky aktivních členů e-maracany, simchy a heby k 22. prosinci 2005, 17:00 SEČ a komplikovanou metodou vygeneroval tento přehled. Je samozřejmě neautoritativní, protože jeden maniak může zvrátit celkové pořadí (ehm Švanča, ehm Pavement), ale docela zajímavý. Konec řečí, tady jsou naše Nejhranější kapely roku 2005:
  1. The Libertines (1779)
  2. Radiohead (1543)
  3. The White Stipes (1180)
  4. Interpol (1047)
  5. Adam Green (989)
  6. Pavement (830)
  7. Belle and Sebastian (701)
  8. Doves (629)
  9. Babyshambles (604)
  10. The Arcade Fire (561)
  11. The Frames (558)
  12. The Go! Team (545)
  13. The Strokes (504)
  14. Silver Jews (484)
  15. Sufjan Stevens (481)
  16. Coldplay (461)
  17. Arctic Monkeys (437)
  18. Beck (422)
  19. The Go-Betweens (402)
  20. The Moldy Peaches (401)
  21. Bloc Party (395)
  22. The Cure (378)
  23. Peter Doherty (341)
  24. Jem (333)
  25. Architecture in Helsinki (330)
  26. Elliott Smith (322)
  27. Modest Mouse (315)
  28. My Bloody Valentine (312)
  29. Lou Reed (308)
  30. CocoRosie (297)
  31. The Spinto Band (290)
  32. Franz Ferdinand (288)
  33. The Radio Dept. (286)
  34. The Shins (272)
  35. Badly Drawn Boy (261)
  36. The Decemberists (257)
  37. Razorlight (255)
  38. Sigur Rós (248)
  39. Khoiba (235)
  40. The Delgados (235)
  41. Art Brut (227)
  42. British Sea Power (223)
  43. Björk (220)
  44. Bright Eyes (219)
  45. The Ecstasy Of Saint Theresa (215)
  46. U2 (210)
  47. Hefner (206)
  48. Stephen Malkmus (204)
  49. Pixies (200)
  50. Depeche Mode (199)
Zdroj: elishe, glister, heb, pecator, Radim, simcha, suzanka, svanca, velvetweb, zoid, amazing_k.

středa, prosince 21, 2005

Pitchfork 2005

Definitivní hudební anketa, na kterou jsme všichni čekali: Pitchfork 2005. 50 nejlepšich alb, 50 nejbližších singlů, 15 nejhorších písniček, to nejlepší z techna a country and many more. A jen pro úplnost počin z našich luhů a hájů: skvělý Karl Muzzik Lab vytvořil svůj přehled 50 alb a 50 singlů. Zajímavé srovnání.

Update:
Stylus Magazine's Top 50 Albums of 2005.
Metacritic: Best Albums of 2005.
PopMatters Picks: The Best Music of 2005.
IGN.com presents The Best of 2005.

pondělí, prosince 19, 2005

Ondra se vrací

Sice se jedná spíš o záležitost vedlejšího blogu, ale pro jistotu varuji i ostatní. 22/12/05 se vrací do vlasti známý výpitek a kriminálník Simcha; nepovedená novela eurozatykače mu totiž zajišťuje teoretickou beztrestnost. To znamená, že předchozí zprávy o jeho údajném uvěznění na Mírově lhaly. Pro bližší informace viz poslední Respekt.

neděle, prosince 18, 2005

Itálie 12/05

Se segrou (a nasima) jsme se vcera vratili z Itálie, kde jsme byli jako obvykle na tyden na dovolence. Cesta domu byla opravdu strastiplna: snih, bouracky, zacpa a zavrena dalnice. 16 hodin cesty misto planovanych deseti. Stejne to ale nemohlo pokazit celkovy dojem - vyborny. Takze jestli se chystate na lyze, Masnaci doporucuji zatim vzdy osvedcenou Italii! Slunko a snih zaruceno. No posudte sami...













čtvrtek, prosince 15, 2005

Jedem?!


To si tak včera vesele odcházím ze školy a najednou na mě vykoukne nějaký plakát se známou tváří. Vzhledem k tomu, že mediální hvězdou byla Terka Z., první mě napadla reklama na vitamínové doplňky, teplé ledvinové pásy a francouzské hole. Naštěstí snímek pocházel z dávných dob Kalííící Terrrrez,kde klečela s boardem, vedle zevloval Dan a pod nimi velký nápis PUX Travel. Kdo neví, nebo si nepamatuje co/kdo zkratka znamená, jenom připomínám výlety do východních krajin za etanolem a sněhem. Trochu by mě mrzelo, kdyby mě celou zimu nebolela hlava a nestrávil týden se sourozenci z psychiny. Ať už máte kdovíkolik zkoušek a ostatních věci, na hory prostě jedem. Určitě se vás pár najde, kteří nebudou tvrdnout celou zimu doma a rádi by na pár dní vyrazili. Pište: ano/ne, ano => kam: Alpy x divočina? Kdy(!!!)? Za kolik?

středa, prosince 14, 2005

Další inteligentní pátek

Po nesmírném úspěchu minulého fejláče v klubovně u sila jsem se rozhodl pro recyklaci a pořádám další filmový večer, ve kterém se nevšední kulturní zážitek snoubí s všedním pocitem opilosti. Takže tento pátek v 19:00 se promítá americký širokoúhlý film Přízračný svět (Ghost World, 2001) s Thorou Birchovou, Scarlett Johanssonovou a Stevem Buscemim v hlavních rolích. Film o tom, jaké to je dodělat střední školu a při tom trčet v malém pitomém městě; to by některým z vás mohlo být povědomé. (A zároveň inspirující pro mě: Dodělám já někdy gympl? Anebo dodělá gympl mě? Bude mi do života stačit výučňák z filosofie?) Vzhledem k tomu, že je film natočen podle slavného nezávislého comicsu Daniela Clowese, bude tento přiložen ke vstupence každému návštěvníkovi, který přijde vybaven příslušným médiem (CD, RW, USB). Tentokrát bych se přimlouval za změnu nápojového lístku a vrátil se k osvědčenému pivu; sám jsem si už pár lahvatých kamarádů nakoupil a byl bych rád, kdyby nezůstali sami. Pokud si někdo přinese pivo se šroubovacím uzávěrem, bude automaticky vykázán z hrací plochy.

pondělí, prosince 12, 2005

Míra ven, Mírov sem!

Začal bych tím, že sem se pěkně dlouho totálně nezmazal. Ba co hůř, za posledních devět dní mi krkem protekla jen jedna plzeň a lahváč zázvorkové stelly na pokoji. Obávám se, že takový sober-shock sem nezažil od svých patnácti let, kdy se ještě holky před návštěvou holubníku (ne, ne to není U Holubů) nedecentně našminkovaly, nicméně pivo sme ani přes výmluvy ehh, občanku sem ztratil a řidičák si zapomněl v autě nedostali. Od té doby nemám rád kolu. Tak, to bylo pro stena...
A teď k těm změnám o kterých sem chtěl psát.
1) pokoj mám potažen novým kobercem a z Berlína sem si pro tuto slavnostní příležitost dovezl nového spolubydlícího. Míru sem zbil, protože mi v ledničce vysával všechno tekoucí, od kečupu až po amundsenku, takže se sbalil, olízal si rány a jednoho krásného dne prostě odešel (a zrovna sem ho začal mírt rád). Takže teď už na pokoji nikdo za mé přítomnosti ne... nesou..., šak víte co. Němcovi sem začal přezdívat Bogart, nebo také někdy familiérně Humphrey, protože transkripce jeho pro mě nevyslovitelného jména ze švabachu by vypadala asi takhle: Burghkhardt. Učí se česky, jde mu to hezky. Jenom semtam špatně rozumí. Sem se nedávno sprchoval, on zaťukal na dveře a ptá se: Kuba, máš klíče? Mám je na poličce, jestli někam deš, tak mi je prosímtě dones. Jenomže on rozuměl jenom to mám. Sranda, postávat takhle v zimě u recepce v trenkách a vysvětlovat senilní kolejbábě, proč si jdu tak nalehko pro klíče od pokoje, navíc bez kolejenky.
2) práce v hotelu se překlenula z nudné rutiny do zábavného vysedávání na baru s hostama. málem sem taky dostal svoje první dýško (jako slušně vychovaný kluk s odporem ke kapitalismu sem ho samozřejmě vrátil) a málem sem byl pozván jedním anglánem na drink (pak na to zapomněl a mně bylo blbý se připomínat). Nicméně po dvouhodinové debatě sme dospěli k tomu, že amíci sou šílenej národ a že Phillip Morris je čelním představitelem Ku Klux Klanu. Stačí se podívat na krabičku marlborek a tři geometrické vzory, znázorňující tři Ká. Anglánova roztomilá Thajka zase pořád dokola opakovala, že kdybych náhodou někdy viděl hada a Inda a měl zbraň, mám první střelit Inda (asi by mě víc pokousal).
3) hlavní zpráva! Tak to vyšlo a Ondřeje B. nakonec propustí z Mírova na podmínku (hodně se tam skamarádil s pár dozorcama). Ale jenom na Vánoce. Dvacátéhodruhého ho přivezou v kazajce do prahy, takže kdo tu ještě bude v tak pozdní datum hnít s pepíkama, ať dorazí do bufíku U Nevinnejch na pankráci. Po Vánocích si musí odkroutit další dvacítku, takže bude to velký. Tak přijďte, sám se trochu bojím.

Ski instruktor

V prvé řadě mi všichni musíte gratulovat:) Včera k večeru jsem se štastně navrátila z Krkonoš, přesnějí: Dolní Malá Úpa, kam jsem jela rozšířit své už tehdy výborné lyžařské shcopnosti.Sešlo se nás tam skvělá grupa lidí, každej odjinud,asi 25 lidí(polus 10 instruktorů), musím říct, že lepší děcka jsem dlouho nezažila, všechny jsem okouzlila svým šarmem, vtipem, pitím piva a zpěvem. Hned první den jsem se zkalili. pak lyže, chůze apod, večer přednášky, didaktika, metodika, instruktorské video. Druhý večer jsme se zkalili. Pak lyže, brutálně náročný den, večer přednášky a pak jsme se zkalili. Další den jsem byla proti svému přesvědčení nucena se učit carvingový oblouk, a s chlastem v krvi, cigarama v hube a bolestí v hlavě nešlo a nešlo. Což teprv fun carv (jezdíte zadkem po kopci a zádama dřete o sníh), hmm večer,, jsme si pustili trautenberka a zkalili se,přeskočím rovnou k dalšímu večeru, kdy jsme se nečekaně zkalili, věříte že to šlo rychleji a rychleji večer od večera, ale zase jsme pokročili k ranním hod, nejdřív se končilo ve 4 a ke konci už v 6. Nějaka ta zaverečná kalba, další večer opet probehla, a rano jsem se dozvedela, že jsem se úspěšně absolvovala kurz, je ze mě vyškolený, milý a sympatický instruktor, budu učit dětičky lyžovat,50 nemce ucit lyžovat a pak s něma travit poledne v hospodě. a když bude nutnost i snbdovat, takže od 26. 11. je me v kromerizi nehledejte, přijedu v únoru:)

Sladká Vídeň

Bylo to velmi náročné, zvlášt po zhlédnutí filmů, vypití několika sklenek vínka. V pátek jsem se dopotácela ve dvě hodiny ráno domů. Natáhla si budík na 4:30 a štastně usnula. Probudilo mě zvonění a 2 minuty jsem nemohla pochopit, že už jako mám vstávat bylo 4:59. Vlak do Brna odjížděl 5:31. Bleskový nápad "pojedu na nádr autem", byl zamítnut ve chvíli, kdy jsem vstala a zjistila, že jsem ještě dost pod vlivem. Teleport na nádr. ( V pohorkách se nedá běhat). Usedli jsme s Elou do vláčku a štastně spali až do Brna. Spaly bychom i po cestě do Vídně, kdyby jedna učitelka svým pronikavým uječeným hlasem od hranic pořád nemluvila. Prohlídka řemeslných trhů, první kafčo. Návštěva Leopolds Musea. Mě osobně výtvarně nevzdělaného člověka některé věci až tak nefascinovali. Bylo tam pár dobrých kousku, ale impresionistické perly si nechali frantíci doma. Nicméně, když už jsme tam byly, tak jsme si museum prošli celé a objevily výstavu formiček na bábovky, jenž byly inspirované světovou architekturou (např. forma ve tvaru opery v Sydnye, forma jako Džosérova pyramida atd.) Co asi nejvíc stálo z musea za to, byl sál Egona Schieleho.
http://photos1.blogger.com/blogger/2591/969/1600/s_14.jpg

Poté následovalo další kafčo, prohlídka vánočních trhů a několika zábavných obchodů. Cesta domů. Dík moc Péťo, že jsi pro nás přijel. Doufám, že to Eloun doplní ještě fotkama.

sobota, prosince 10, 2005

one little, two little...

Karaoke

Let me sing you a waltz
Out of nowhere, out of my thoughts
Let me sing you a waltz
About this one night stand
You were for me that night
Everything I always dreamt of in life
But now you're gone
You are far gone
All the way to your island of rain
It was for you just a one night thing
But you were much more to me
Just so you know
I hear rumors about you
About all the bad things you do
But when we were together alone
You didn't seem like a player at all
I don't care what they say
I know what you meant for me that day
I just wanted another try
I just wanted another night
Even if it doesn't seem quite right
You meant for me much more
Than anyone I've met before
One single night with you little Jesse
Is worth a thousand with anybody
I have no bitterness, my sweet
I'll never forget this one night thing
Even tomorrow in another arms
My heart will stay yours until I die
Let me sing you a waltz
Out of nowhere, out of my blues
Let me sing you a waltz
About this lovely one night stand *

čtvrtek, prosince 08, 2005

U-Bahn is watching You!










Konečně anketa ...

... ale jiná, než jste asi čekali. Teď se objeví nejrůznějších souhrnných žebříčků jako hub po dešti, jako první se pochlapil Stylus a jeho Top 50 Singles of 2005. Zajímavé, i když diskutabilní: WTF #35 ("the biggest song of the year with no competitors for miles") a #24 ("who are you to resist its charms")? Naopak nejlepší hláška: "['Tribulations'] is a better 'Blue Monday' than 'Blue Monday' itself".
Díky Ráďovi, že mě na to upozornil.

Berlin Vol. 6 => Renaming berlin.blogšpot.de

Pokud někdo přežije prezentaci Berlína od Jimba Hanzelky, Radima Livingstonea, Elišky Kunsthistorické a ode mě, bude vědět víc než většina průvodců po německým Hauptstadtu:
Co nás omezovalo:
1) Zima: Nevím kolem jakých teplot se pohybovala teplota u vás v protektorátu, ale na severu jsme byli donuceni sáhnout ke všemu použitelnému oblečení (aneb kolik si na sebe navlečeš triček a ponožek.
2) Ceny: Člověk se nechce omezovat, ale vypláznout 250 za výhled z trošku většího Žižkovského vysílače se nikomu nechce. Někdy se dalo ušetřit (no je mi jen 18, věřte mi; dobrovolné = hahaha apod.), někdy ne, třeba při pokusu o proběhnutí na stadión pro finále WM 2006.
3) Únava: Celý třetí den po ehm kratším spánku proběhla tour po berlínských muzeích. V reálu to vypadalo tak, že jsme vešli do foyer, vyvalili se na první lavičku, obdivovali výzdobu a příležitostně se posmívali odhaleným antickým sochám. Ale abych Shewatorovi nekřivdil, zatímco já jsem rozvíjel „mezinárodní vztahy“, prošel určitě skvělou sbírku umění 19. století.

Co nás naopak nakoplo:
1) Památky a spol.: Opravdu se vyplatí rozhlédnout se z kupole Reichstagu, zhrozit se nad výstavou v bývalém velitelství Gestapa, projít se po nádherném bulváru Unter den Linden (proti kterému vypadá pražská Pařížská jako kroměřížská Rumunská), toulat se po Technickém Muzeu nebo si zařvat na 80 tisícovém svatostánku fotbalu.
2) Berlíňané: Žádní odměření, povýšení a uprdlí Němci, ale národ který ochotně bez požádání pomůže bezradným obličejům s dopravou a orientací. Čekal jsem, že v klubu bude aspoň chování sekuriťáků standartní, tedy jamamsvalytaknamenecumtakblbetyxistenebomasposrande. S úsměvem nám byly zabaveny český kozlíky, a i přes výslovný zákaz na dveřích jsme si je mohli čučácky vypít venku. Dokonce i němečti skini (ti původní) posedávájí na baru, popíjejí třetinky, plácají se po zadku a při odchodu na vás kamarádsky pokývnou.
3) Doprava: Nadzemkou, podzemkou, kamkoliv, kdykoliv, 9 linek, do půl hoďky. Když se k tomu přidá štěstí, jako třeba když se v neděli o půl šesté ráno(!) zastavil revizor metr ode mě a já tak neztratil částku výše mého ročního rozpočtu, není si na co stěžovat.
4) Hostel Generator: Za 11 žetonů tvrdé měny za noc jsme dostali pěkný pokoj pro 8, multikulturní spolubyly, obrovskou snídani a mrkvičku na záchodě. Našemu Babylónu uštědřil Radim nefalšovaný kulturní šok, když si začal pěkně vevnitř ohřívat plechovou fazolovou lahůdku na vařiči v nefalšovaným ešusu. Australana a Kanaďanku to sice trochu vyvedlo z míry ale náš škatule-škatule-hejbete-se-pokoj už vsublimoval hodně, matně si pamatuju slovenskou technařku a Radim nějakýho černocha.
4)Klub Magnet: Jít do Magnetu a umřít.
5) Sverige. How are you doing?

středa, prosince 07, 2005

Reichstag (zabalený)

Konceptuální umění (Land Art) je umění, které vzniká v pol.60.let a v jistých pobobách se projevuje i dnes. Odmítá tradiční metody a díla jsou často vystavena v přírodě nebo na veřejných prostranstvích.
V roce 1995 hlavní přestavitel landartu Christo (*1935, Bulharsko) ve spolupraci se svou ženou Jeane- Claude zabalil Reichstag. Christo se specializuje na balení předmětů do látky, díla jsou potom jen pro krátkodobé trvání. A výsledkem je "happening"( jako pocit sounaležitosti..). Jde vlastně jen o nový přistup k umění.

Inteligentní způsob jak strávit páteční večer

Po dlouhé době chci v pátek uspořádat tradiční fejláč. Mám v plánu zkouknout dva filmy: Before Sunrise (1995; IMDB, ČSFD) a Before Sunset (2005; IMDB, ČSFD). Pro ty, co nevědí: jedná se o dva díly nejsenzačnějšího romantického filmu všech dob. Americký mladík potká ve vlaku Budapešť-Vídeň krásnou Francouzku a stráví s ní jeden jediný večer a noc ... a potom ji po devíti letech potkává znovu. Civilní, nenápadný film se skvělými dialogy. Stříbrný medvěd z Berlína, nominace na Oskara. Produkce proběhne v klubovně u sila, barevný širokoúhlý film bude promítnut přímo z originálních španělských (!) dévédéček, anglicky s českými titulky. Start 18:00, entry láhev vína dle vlastního výběru (aspoň jedna). Zváni jsou všichni kromě Mušketýra .

Reichstag (Night-time)

Tak a pro švanču tady máme druhý díl první série fotografického Berlinále. Na Reichstagu se mi kromě architektury nejvíc líbila jeho transparentnost. To znamená, že jsou tam skoro všechny stěny ze skla (až na ženské záchodky), takže na sebe navzájem všichni poslanci vidí a můžou na sebe žalovat, když si třeba nějakej z nich dá nohy na stůl. Leda, že by se domluvili a dali si je tam všichni. Ale každý malý děcko ví, že od toho je tady opozice. Holt, de vidět, že sem se neflákal a dával pozor. Vyzývám všechny švédské studenty psychologie a španělské erasmáky aby zahltili blog fotkama, stejně nikdo nepíše, tak co.


úterý, prosince 06, 2005

Reichstag (Daytime)

Berlín je fakt hodně fotogenickej, takže první série jen Reichstag. No, vy jste to chtěli, já vás varoval...zároveň se omlouvám všem modemům. Pro zvětšení klikni.



neděle, prosince 04, 2005

Hledám slovo, to slovo, někdo nápad pro nadpis?

Tak su zpátky, kupodivu zdráv a celý. Berlín je město zlatomládežníků nejtěžšího kalibru. Sem zvědavej, jestli dnes o půlnoci dorazí i sten s radimem...po včerejší noci...teda aspoň radim, sten se zítra snad vrací domů do Španělska, correctamente amigo?:)
Mno odjezd z hlaváku dost divný. Po mojí první německé větě a po ní následující otázce jednoho magisterkýho pošuka a němčina je tvůj třetí, nebo čtvrtý jazyk? sem zahájil protestní sp
ánek. Probral sem se až na berlínské stanici Zoologische Garten (pamatujete na Christianu F. a její napínavý příběh o fetkách? Zapomeňte! Dnes už jsou na moderním Ku-dammu nóbl vánoční trhy a obchoďáky, feťáky vystřídali rumunští kluci, kteří se prodávají zápaďákům za prachy, jak já se simchou loni na hlaváku. Město má charizma, to bez debat, ale třeba Unter den Linden nestojí ani za dva dny starej kebab, kterej sem si pak jezdil kupovat speciálně do tureckých čtvrtí (znásob nároďáckej dvojkou, vyměň sparmatoidní majdu za česnekovou a odečti pětku). Památky se docela líbily, moderní architektura uchvátila, všudypřítomná berlínská zeď zapůsobila, stejně tak jako německá nacismus-průser-židé-průser sebereflexe. Reichstag je jednou z nejlepších a nejpromakanějších staveb jakou sem kdy viděl, s jednou poslankyní sme prolezli každý její kout a z kupole sem čuměl na nejvíc neněmecké město ve dne i za tmy (kotrpeco, bububu!). Program, který nám vymysleli pedantní němečtí doktorandi, byl chvilkama skvělej, ale většinou nudnej a náročnej...a v němčině (jediný, co si ze svého cizojazyčného studia pamatuju sou písničky Ich bin der Hampelman a Ein zwei Polizei, takže sem si měl alespoň během diskusí s poslancema co notovat). Ale pak sem se jednou ztratil a když sem zjistil, že to nikomu nějak moc nevadilo, začal sem se ztrácet pravidelně. To znamenalo zevl a focení, večer pak zastávka na kebab k Turkovi a kafe k Talošům. Protože Berlín, ty voe (ano, příspěvek je věnován jen a jen simchovi!), to je město mulitkulturní, víc než Zachar. Nejlepší na Berlíně sou prostě lidi a atmosféra. Sice sem v metru nikdy neviděl vedle sebe sedět businessmana, punkáče, gaye a studenta, jak psali v Opuštěné planetě, ale jejich geniální hláška hédonismus 20.let je zpátky a v Berlíně je možné cokoli. Myslíme opravdu cokoli (sice se to týkalo erotických klubů, ale to je jedno) se rozhodně potvrdila. Mno hlavně scénky z metra, těch je, denně sem v něm trávil přes čtyři hodiny, páč sem jezdil furt sem a tam, od Turka k Reichstagu, od Brány k hotelu, z hotelu do hospody, z hospody do klubu. Naštěstí sem našel jednu spolužačku, která nechodila spát před devátou a tak sme mohli každej večer vyrazit do klubu. V pátek sme dali s radimem a stanem sraz u Berliner Tor, haluzácky na čas vyšlo a tak se mohlo vyrazit do stylové knajpy na Max-Beer-Strasse (nekecám). Vyvolený klub Kaffee Burger, údajně nejlepší v Berlíně, zklamal balkánskou diskotékou a tak se vyrazilo hledat jiný, neúspěšně. Kluci pak v jednu vytuhli, my pokračovali dál a nakonec našli parádní reggae-ska club, kde snad kromě samých čenochů, karibských chicks a samojek nebyli žádní němci. Paráda!
Včera akce ještě lepší. Magnet - indie rock club (!!!) nás po půlnoci přivítal po babyshamblovsku la belle et la bete, sten s ráďou už tam čekali. Alkoholov
é opojení (hlavně díky importu čuča Poezie červená z hlaváku) nás vehnalo do první řady a po indie koncertu holandské skupiny se myslim sten dokonce skamarádil s frontmanem, tou dobou si ještě nehrál na španěla (sten, ten druhej si hrál na brita, ale kdo kua v tomhle klubu ne and who cared!?!). Pak začla brutální pařba za podpory pár berlíňanek a jedné španělky na killers, kaiser chiefs, cure, snad franz ferdinand!!! Mno prostě nebe pro pár českých indie kluků. Ale hlavní triumf večera byla pro mě nezřízená taškařice na F*** Forever, kterou sem si nejprve u djky objednal a pak musel na albu dohledat (!!!), páč to asi ještě nikdy nehráli (asi mají pomalej net). Mno, poskočilo mi srdce, tak nějak se asi musel cítit Kolumbus, když dovezl indie-ánům koně a oni mu za to zas dali brambory. No hned sem se musel pochlubit do Dublinu a za chvilku přišla smskou chvála a lamentování nad zavřenýma hospodama :)))
Prostě zlatomládežnický výlet jak má být, nic míň (až na ty eura), nic víc (nojo zážitků plný gaťata). Dík španělským chalanům z Hané za včerejší saport! a já du spat, konečně...

zatím jen ochutnávka

sobota, prosince 03, 2005

Audioscrobbler

Tak uz jsem tam taky... i kdyz to asi nebude o nicem vypovidat, ptz sve favority posloucham stejne hlavne v discmanovi.

Jinak je tu pekna nuda, nemyslite? Aji bych neco napsala, ale o tom jak sedim doma a delam cukrovi se asi nikomu moc cist nechce.) - Jo, a taky uz mam po stuzkaci a zacinam se pomalu ucit..(

Ocekavame prispevky o Berlinu (Rado, Stene, Kubo)!
Tak zatim, a napiste treba neco o tom, jak se mate..)

p.s.: specialne pro svancu: cukrovi, aby mohl zavidet.)