neděle, července 30, 2006

Slovinsko-Rakousko2006

TAk pro mě skončilo šprtání aspoň na pár dní a tak jsem se svou drahou polovičkou vyrazil na jih, ale ne k moři jak by všichni očekávali(asi i má drahá polovička) ale jen tak navštívit kus hor u našich jížních sousedů. Cestou jsme urazili asi 1800 km a viděli kopu věcí a užasných míst. cesta vedla Km- Mikulov - a po dálnící přes Graqz, Klagenfurth, Vilach, do malebných Julských Alp kde sme navštívili Bled, Bledské jezero, Bohinj, Bohinjske jezero, a tam se v Bohinske jezero a tam tři dny spali v soukromí za pro mě neuvěřitelných 12 euro za osobu a noc, A tak dále už jen výčet míst kde jsmer byli Bled, Bledske jezero, Kranjska Gora, Planica( Mamutí skokanský můstek vypadá jak kdyby ho rozebrali cigáni) Viděli sme Triglav(nelezli sme tam to by chtělo Stana a jeho plánování a lepší fyzickou kondici), po třech dnech ve slovinsku směr Rakousko přes Krawanken Tunel(mýtný), - Vilach- Spittal an der Drau- Obervelah - Flattach - Moelltaler Gletscher - Mallnitz Ankogel - Heiligenblut - Großglockner Hochalpenstraße 2505m.n.m. - Franz Josefs Höhe 2408 m.n.m. - Zell am See -Kaprun -Bischfshofen - Schladming - Ramsau am Dachstein - Dachstein Gletscher - Kulm - Tauplitz - Bad Mittendorf(další mamutí můstek) - Bad Aussee - Mariazell - Kloster Neuburg(setkání s Janou Mazákovou) a přes poloprazdou Vídeň a zasranej Mikulov domů. Poznámka Některá místa jusme jenom projeli ale ve většině jsme vylezli z auta a něco pochodili.
Dál viz fotopříloha

čtvrtek, července 27, 2006

Summer University

Jenom pro ty, kdo chtěli cestovat za málo peněz a nemají s kým. Studentská organizace AEGEE pořádá každoročně několik desítek letních univerzit po celé Evropě. Letní univerzita je takový krycí název, na mojí se jediná výuka týkala asi tříhodinového kurzu holandštiny, který spíš připomínal plejádu překladů sprostých slov a frází na sbalení. Takže jet Summer University znamená dovolenou s (většinou) pohodovými studenty z celé Evropy. Je úplně jedno, kde a co studujete, my měli široké spektrum od 18-ti letých ruských mediček, přes makedonské sociology až po přestárlé ekonomy ze Španělska.
O program se nikdo nemusí starat, vše zařizují organizátoři (taky studenti). Pro představu jenom pár položek z mé letní univerzity - Harbor Boat Tour, Red Light District Visit, Biking, Tobacco Windmill, European Drinking Night, Dali's Museum...
A to všechno za směšných 150E, ve kterých je zahrnuto ubytování, veškeré vstupné a část jídla a chlastu.
Nikdo nic nehrotí, vstává se tak průměrně o půl desáté. Kdo nechce, nejde. Samozřejmě se každý večer kalí, před půlnocí jsem nikdy nepřišel a o nějaké střízlivosti ani nemůže být řeč. Ehm, taky musím přiznat, že pro nezadané (škoda, no) funguje celá akce jako taková obrovská králíkárna, 28 účastníků, 10 organizátorů a 6 "externistů" dalo dohromady 16 nových párů...
Jestli má někdo zájem, jenom mě jakkoliv kontaktujte, všechno vysvětlím. Úplně jednoduchým procesem se stanete členy AEGEE (nemá nic společného s AIESECem, kde pracuju) a za jednu boženku jste v databázi.

Holland 2006

Co říct o zemi, kde je mají transsexuálové hrazené přeoperování na opačné pohlaví v rámci zdravotního pojištění, kde Hilda a její dva tátové mohou oslavit fakt, že všichni v rodině jsou na kluky, kde může na semaforu následovat pořadí barev zelená-žlutá-zelená a kde se myje nadobí několik sekund po posledním soustu.
V Holandsku už asi byla většina z vás, proto asi nebudu unavovat klasickými klišé ohledně dřeváků, tulípánů, kol… Jenom k té cyklistice: Kolo jsem používal skoro celé dva týdny, aniž bych pronikl do tajů tamních pravidel silničního provozu. V Rotterdamu, kde jsem strávil většinu času, funguje na některých křižovatkách zajímavý systém, kdy se na pofidérně označenou křižovatku řítí z několika směrů tramvaje, auta, cyklisti a důchodci na vozících. Samotné dávání přednosti probíhá stylem práva silnějšího anebo „když zvoním tak uhni“. Pořadí vjezdu do křižovatky jsem odpozoroval následující: černoši v kabrioletu, tramvaj, otrlí cyklisté, čeští studenti, auta, zbytek cyklistů, chodci, pauza, pauza, důchodci. Všechno se většinou nějak sehraje bez pomoci semaforů a kupodivu bez mrtvých a zraněných. Do mě osobně jenom jednou vrazila malá holčička (ne, na nic jsem ji nelákal, jen jsem stál a fotil), která si určitě musela rozbít svou helmu, páč mi narazila hlavou přímo do oblasti jater. Chuděrka.
Asi nejvíc turistů přitahuje do Nizozemí snadná dostupnost lehkých drog. Hodně velkým šokem pro mě bylo, že coffee shopy nepřipomínají trainspottingová feťácká doupata, ale spíš se blíží pohodovým kavárničkám, kde se poslouchá reggae, hraje dáma a sem tam si někdo zahulí. Ironií je, že distribuce a pěstování drog se v Holandsku trestá stejně tvrdě jako všude jinde, ale coffee shopy se tak nějak tolerují a tak nějak platí daně. Že zelené a hnědé zboží nevzniká samo od sebe, nikoho netrápí. Oni drogy „gedogen“, což se významem blíží tolerance, s tím rozdílem, že „gedogen“ vyjadřuje aktivitu, ne pasivitu. Sám tomu taky moc nerozumím, třeba nám to náš hašišový král ze simchy nějak objasní.
Co se týká hudby v Nýdrlandu: Děs, hrůza, zděšení. Několikrát jsem si ze srdce přál, abych repráky vydaly své maximum a alespoň se přiblížily oskolskému dnu. V naprosto nejhorším klubu světa „Skihut“ hráli tak tragicky, že si člověk myslel, že navštívil povedenou parodii. Třicetisekundové ukázky hudebních výkalů historie, tamčící teplouš na baru s permanentně ječící signální trubkou a čtyřicátnice s piercingem. A to nejhorší – pivko za 5E.
Na druhou stranu tyhle noční můry vymazala návštěva skvělého indie klubu s ještě lepší kanadskou partičkou The Islands, kteří začali koncert větou: „we found a box with some pills so each of us took some, yeah“. Takže jsem poprvé viděl pogující houslisty a hraní na klávesy vleže.
Nic, konec příspěvku, stejně to nikdo nedočte do konce. Nebo ne, pokračování v dalším.

neděle, července 23, 2006

Guillemots

Hudební událost roku? Stahujte a čtěte.

Pro kluky

Začíná vás vaše přítelkyně nudit? Přestala vás vzrušovat, nebo snad jste zahořklý, osamělý případ? Hledáte životní partnerku a nenacházíte?

Trocha inspirace pro všechny, kteří touží po změně, rádi dělají věci jinak, nebo si postě jenom nemají kde pravidelně švihnout.

http://www.super.cz/pribehy/4498-moje-koza-ceka-az-ji-to-zase-udelam.html

pátek, července 21, 2006

Jak bylo v Černé Hoře

I tento rok jsme s Terkou vyrazili poznat nový kousek světa. Tentokrát to byl opravdu malý kouek, ale zážitky jsou o to větší. Do ČH nás dopravil vlak a nutno říct, že to bylo občas hodně dobrodružné. První zastávka byla na pohoří Bjelasica v národním prku Beogradská Gora. S krosnama a stanem na zádech jsme toto pohoří přešli za tři dny, i když nám to komplikovalo chybějící turistické značení, takže ztrácení se bylo na denním pořádku. Byly to spíš malé kopce (něco jak Malá Fatra), plná zeleně, rozkvetlých luk a pasoucích se ovcí a krav, ale naprosto liduprázdné (prostě romantika),takže se nám stávalo, že během 7 hodin jsme potkali jednoho baču a jednu skupinku Čechů. Druhé námi pokořené pohoří, Durmitor, mělo naprosto jiný ráz: vysoké a špičaté hory, hodně sněhových polí a většinou nevlídné počasí. Ale i tam jsme potkali spoustu příjemných lidí a nabrali nepřeberné množství zážitků. Tak například hned první den nás chytlo krupobití, spali sme v turistické chatce s myšima a veverkama, zdolali jsme nejvyšší horu ČH Bobotův Kuk - 2523m (familiérně přezdívanou Boboťák) a na závěr se málem zabily při nádherné hřebenovce, kdy na půlmetrové cestičce tvořené špičatými skalami na nás číhal z obou stran asi kilometrový sráz. Nutno zmínit zdejšího baču, který je velmi příjemný a prodává mléko a sýr a peče chleba. Po cestě jsme také viděli Taru, nejhlubší kaňon v Evropě. Z hor vedly naše kroky do pravoslavného kláštera Ostrog, který je vyhlášeným poutním místem a kde jsme s místními poutníky přespali pod širákem, ráno se s něma pomodlily litutgie:-) a zlíbali podle místního zvyku kde co: od vstupních dveří, přes ikony až po kdejakého pobudu a popa. Potom nastala odpočinková čést naší dovolené a my se přesunuli k moři do vesničky Buljarica. Pronajali si tam apartmán a celých 5 dní proleželi u moře a každý večer chodili na pivno Nikšičko. Nejlepší na černohorkých mořích je to, že tam nejsou skoro žádní Češi, jinak je to stejná jak v Chorvatsku. V našem případě jsme záměrně vybrali malou vesničku, aby jsme se vyhnuli hlavnímu turistické ruchu, takže byla opravdu pohoda. Odpočatí a plní sil (ale téměř bez peněz) jsme se vydali na poslední zastávku a to u Skadarského jezera, což je největší jezero na Balkáně, které sahá až do Albánie. Hodinová přojížďka po Skadaru byla opravdu zajímavým zážitkem. Poté už nezbývalo než se vrátit domů, takže jmse absolvovali 28hodinovou jídu zpět vlakem.
Celkově shrnuto se nám tam opravdu líbilo. Černá hora nás okouzlila svou nedotčenou přírodou a zatím ještě ne tak turistiky navštěvovaným pobřežím. I Černohorci byli většinou příjemní a vždy rádi pomohli (ikdyž se našly i výjimky), možná tomu napomohlo i to, že tu nebyla zase taková jazykový bariéra, protože se vcelku dobře dalo domluvit naším rodným jazykem. Jediné, co by se dalo vytknout je ekologická zaostalost - odhazování odpadků a skládky v přírodě.
Na závěr několik fotek ...







středa, července 19, 2006

Jak jsem se (zatim) mela o prazdninach...

Kdyz sem teda nikdo nic nepise, zahltim to tady aspon fotkama z vyletu a akci, ktere jsem absolvovala v mesici uplynulem.
Pravy prazdniny mi zacly az po dokonceni vsech prijimacek a odjezdem se segrou do Belgie za znamyma. Pocasi super, prohlidka Antverp, Brugg, Bruselu, pobrezi, diskotek a baru. Co vic si prat?





Po prijezdu mensi kalba na Jablunce (fotky viz. simcha) a pak vetsi kalba v Litencicich u Rosti, odkud nastesti zadne fotky nejsou.
Na tehle akci ale vznikl napad podniknout neco na zpusob road tripu :) po CR. Takze cestujem Ondrovym miniautickem v peti nejdriv na Broumovsko (SV Cechy, meeting s kotrmelcama) do Prahy (kde vyzvedavame Simone) a nasledne do Varu na festak. Bylo vedro, tak jsme to s nejakou aktivitou moc neprehaneli...

Artikl z letosni uvodni znelky, ktera me poprave moc nenadchla...

:-o ? ... provazelo skoro kazdy film

Z Varu musime se sestrou spechat domu, ptz prijizdi belgicka navsteva naopak k nam. V Kromerizi se neda po dvou dnech nic delat, takze jsem si zahrala na pruvodkyni Olomouci, Brnem, a Hostynkem :/ Dojem ale myslim napravil festak Bazant Pohoda na Slovensku, kterej vazne nemel chybu! (Mnaga, Stereo MC's, Pixies, The Frames, Zero 7, Skye, Coldcut, kNot Photogenic, Ohm Square, Bajofondo Tangoclub, The Ecstasy of Saint Theresa)

Ehm.. foto s Fialou.)

Coldcut

středa, července 12, 2006

Spát? Snad i snít? Spát…

Odpoledne se probudíte horkem a zjišťujete, ze je Vám docela špatně, jste překouřeni a bolí Vás hlava, nohy a cítíte únavu. Jediný, co se vybaví, je ranní příchod domů.Nekonal se žádný tajný soukromý večírek, jen jsem úspěšně absolvovala svou první noční směnu na Robin Oil.Jsem z toho celkem zmatena. Práce bylo celkem dost, teda víc než tvrdil šéf před nástupem. To by nevadilo, ale nejvíc mě dojala společnost, která se schyluje během noci na benzinu.
- Taxikáři, ti jsou málo mluvní a když mluví, tak jsou většinou sprostí, takže docela oceňuji, když nemluví.
- Kurvy z bordelu od naproti, tam za rohem, ty se dají lehce poznat a kupuji hlavně cigarety. A vůbec nejsou pohledné! Kdyby Vás to zajímalo.
- Místní opilec Bedřich, který pil do pulnoci a o půl 6 si už opět kupoval další lahváče.
Dále úplný extrém, o kterým nevím, co si myslet - 17 holky hmm yap z GM, které se tahají s odpornýma pětačtyřicátníkama…?, dále 1pár lesbiček, naspeedování borečci, kteří nemají peníze na taxík do Hulína.
- Policajti, kteří jsou tak moc milí až to pěkný není. Slizoun.
Ale nejlepší společnici na večer byli chlapci, z internetové kavárny. V noci se jim nechtělo spát, a tak jezdili po městě asi do 4 hodin, po benzínkách a kouřili a pomáhali.. A nejlepší tečka ze nocí, byl pekař Pepík: „ jé, ty jsi eeeéliška“ „já jsem pekař, to je něco jako ten mlynář z pohádky“….
Tak a mám pocit, že ti co v noci nespi jsou svým způsobem divní?!

Děkuji za Vaši shovívavost nad tímto příspěvkem - a to bylo dnes teprve úterý, víkendy musí být ještě veselejší.. Docela mě to bavilo, ale díky bohu - už mi zbývá jen 11 noci. A kdyby jste šli náhodou v noci kolem, tak se zastavte…

úterý, července 11, 2006

Litenčice???

Bylo by krásné a poetické, kdybychom se tam všichni sešli. V posledních letech je bohužel realita poněkud krutá. Takže pobyt by se měl odehrávat od pondělí do pátku - víkend i s rodiči:-)) pokud Vás napadají nějaké vhodné termíny, tak pište. Pobyt bude samozřejmě spojen s rurálními výlety po okolí a když budete hodní, tak půjdeme i na Sýpku.

Jen tak mimochodem jdu v Brně do práce kolem prodejny TV Products a už před otvíračkou tam stojí fronta asi 20 lidí. Asi se tam na ty jejich zázračné přístroje budu muset jít podívat.

neděle, července 09, 2006

na velký vír NE (pokud nejste duchny)

Prázdniny začaly aj lůzrům, to jako mně a kachně. jelikož kachna akorát hraje ultimu, tak sem se rozhodla, že ho o svátkách vytáhnu na orlík, ačkoliv to tam vůbec neznám. Tak sme vyrazili v úterý večer a přespali u nějakýho ranče a druhej den dopo sme se doštrachali k vodě a zámku orlík. jedna ženská nám doporučila kemp velký vír. a když sme dopluli parníkem tam, tak z toho měl kachna málem šok. milión rodinek s nechutnýma uřvanýma děckama, byli plně všude. stanů jak když nasere a na pláži se nedalo hnout a ještě sme se pohádali s ženskou, co půjčovala šlapadla. a voda byla zahnojená nějakýma řasama. navíc všechny tři hospody byly dost nahovno. takže tam rozhodně nikdo nejezděte, byla to ztráta času a peněz. další den sme jeli do kempu podskalí, kde byla asi desetina lidí a mnohem menší podíl rodinek a taky pořádná hospoda. večer sme chytli haluzáckej stop rovnou až do prahy na smíchov a kachna si dal v hospodě koleno. ale v noci to přislo. když den předtím kája avizoval, že už se mnou v životě nikam nepojede, tak ještě nevěděl, že si z výletu odveze parádní úžeh nebo co a celou noc a celej den jenom zvracel a já sem myslela, že bude po něm. ale já sem mu říkala, kachno, dej si něco na hlavu. tak z toho plyne takový malý ponaučení. kdyžtak napište, kam se dá v ČR jet na výlet, jo?

čtvrtek, července 06, 2006

Vary potřetí, klapka. Jedem.


Když jsem poslední dva roky odjížděl z Varů, říkal jsem si, že to sice byl celkem dobrý výlet, ale že příště už asi nepojedu. Snad díky počasí, nudnému začátku prázdnin, známosti prostředí, bezproblémovému stopu a dalším chudákům, kteří se se mnou nebojí cestovat, jsem se do Kárlsbádu vrátil potřetí.
Zase se toho moc nezměnilo - ve stanovém městečku se pořád krade, plzínka s klobinou stojí pořád 65 korun, akorát jsem poprvé přijel se svou holkou (pro škarohlídy dodávám, že taky v poklidu odjel). Tento rok mě ale opravdu potěšily filmy. Díky zajímavému systému Festival pasů jsem za 4 filmy dal dvě kila, na další tři jsem se bez větší tlačenice dostal zadarmo na zmíněnou průkazku. Abych to vysvětlil, za 150Kč dostanete kartičku na tři filmy plus volné vstupy na jakýkoliv film, kde jsou před začátkem volná místa. Takže nejsem žádnej lázeňskej zajíček, abych nevěděl, že těch filmů je absolutní většina.
No ale zpět ke kinematografii - Nemůžu si vůbec stěžovat, 6/7 filmů jsem ohodnotil jako parádní. Asi nejvíc jsme chodili na klasická sociální dramata - drogy, návrat matky z vězení, láska macechy, rozvod po 30-ti letech, vražda servírky, zase drogy, lesbičky, incest, vymítaní ďábla a na závěr drogy (i všechny kluby ve Varech jsou podezřele provoněný známým pachem).
Jenom bych se na chviličku zastavil u dvou vyjímečných filmů. První je argentinský Bodyguard (El Custodio), který úplně úžasně popsal neuvěřitelno nudu a rutinu osobních strážců. Málo hudby, málo slov, hodně čekání a buzerace celkem záživně představilo jinak hrozně jednotvárný svět bodyguardů.
Druhým kouskem, který se snad dostane i k nám, je Thank You For Smoking. Skvělá satyrická komedie, prolétavající světem lobbyisty za tabákový průmysl, Nicka Naylora. Asi nejlepší se bude kouknout na trailer nebo na pár hlášek přímo z filmu:

"We don't sell Tic Tacs, we sell cigarettes. And they're cool, available, and addictive. The job is almost done for us."

diskuze s Nickem ve škole:
Kid #3: My Mommy says smoking is bad for you
Nick Naylor: Oh, is your Mommy a doctor?
Kid #3: No.
Nick Naylor: A scientific researcher of some kind?
Kid #3: No.
Nick Naylor: Well then she's hardly a credible expert, is she?

Na závěr jenom plky, že jsem v parku viděl Kim Ki-duka, a že zpět jsem jel stopem s chlapíkem který by teoreticky nasbíral 20 bodů za 5 minut jízdy (2 pásy, 3 rychlost, 3 za přechod a 2x 6 za plnou čáru).

pondělí, července 03, 2006

Zdravim secky amigos

Tak a je to tu. Nika pise. A rovnou z espagnole. konecne su tu. Pro zacatek. Obarvila sem se na tu planovanou cervenou. Zaarim. sviitim. a dokonce si to mozna prodlouzim. verte neverte. Jinakl spanelsko za dva dny s milyma pana kamijonakama. Vubec nebyli uchylni a nenabizeli nam kde co. Plaz. More. dalsi uchylny stopy : "£ mam lod, nasednete se mnuo a s 6 chlapama a za tri dny doplujem do valencie" lakave ne. nikdo neumi anglicky ci nemecky, ale spanelsky joo to joo. Bracelona pekna. Znate z knizek. Sitges/ pry krasny mestecko. houby. v Noci me sarka probudime (samozrejme spime na plazi ve spacaku) se slovy : " vole kradou ti batoh" a hle mnuj batoh wo 20 metru kdesi v haji, ja vybehla rychlosti blesku, nastesti dva typci zmizeli. batoh celej v klidku, ale sarce ukradli boty, fajn batoh pod hlavu dem spat dal. pet rano. 5 metru wod nas, 2 homosexualove, se zacali vykurovat. uu. pet minut. dalsi dva ti s ejen wombjimali. tri minuty., dalsi dvaa!! ti uz se zacli wobjizdet, ja mela dost. mesto teplych, bisexualu, metrosexualu, transexualu apod. never more. ted zevlime u znamhyho asi tyden, sem totalne prezevlovana, vychlastana. no winko, sangria, litrovy piva HA, hasis, a secko okolo toho. par cesko-slovensko- madaraskych zevlu, maji nas radi. Ale ais metem dal. Chteli sme na jih, ale pry nebezpecno. takze Portugalsko a sever. a domu pres Svajc za znamym a uvidise. Po tomhle vyletu budu bez penez, takze hledat dzob, a nebo zase nekam vypadnout. Doma to s tim kourenim neni nejslavnejsi. Tatik si vytiskl par fotek kde s bratrem hulime jak fabriky a ma dukaz. haha. majte sa. Hastala Vista.papa.