Ehm

Takhle si v klidu surfuju a narazím na slogan - milujeme zvířata, protože řeč není podmínkou pro lásku.

Řečeno slovy autorů stránek, pokud filozoficky souhlasíte s rovností všech druhů vzájemně si vyjadřovat lásku, jste více než vítáni.

http://www.equalityforall.net

parotitis

virus příušnic obalené ssRNA-viry negativní polarity, helikální symetrie, nesegmentované řád Mononegavirales čeleď Paramyxoviridae rod Rubulavirus virus příušnic(parotitis epidemica) jejich virová povaha byla dokázána pokusy na dobrovolnících, Kristem Hippokrates je dokázal na sousedovic dětech v roce 1935

patogeneze je třeba mít na zřeteli příušnice jsou generalizovanou infekcí která může proběhnout bez postižení sliných žláz, virus se množí ve sliznicích dýchacích cest odkud se šíří do svodných mízních uzlin a generalizuje krevní cestouinfikuje hlavně epitelie vývodůpříušních a ostatních sliných žláz, virus dále proniká do CNS a to přes buňky choroideálního plexu, často postihuje gonády , pankreas, mléčné žlázy a ledviny, vylučuje se slinou močí a sekrety dýchacích cest.

patogenita parotitis epitemica je většinou bebnigní dětská nemoc vyznačující se zduřením slinných žláz, bývá provázena serozní meningitidou akterá je klinicky němá a prozradilo by ji jjen vyšetření likvoru. Pravidelně dochází ke zvýšení hladin sérové a močové amylasy. Orchitis po pubertě je značně bolestivá a bývá příčinou sterility. V prvním trimestru bývá příčinou umrtí plodu. Infekce může proběhnout subklinicky ve 30% případů nebo jako meningoencefalitida.

epidemiologie a prevence Zdrojem nákazy pouze člověk, virus se přenáší kapénkovou infekcí, inkubační doba je dosti dlouhá 18-21 dnů. U nás se očkuje smíšenou vakcínou Mopavac proti spalničkám a příušnicím a přechází se na vakcínu Tritivac proti spalničkám příušnicím a zarděnkám.

laboratorní průkaz HIT nebo KFR(komplement fixační reakce)


PS: orchitis= bacha na koule pánové

sloní žena

pro pobaveni jsem nafotila par veselych fotek pro ty,co se se mnou behem poslednich 14.ti dnu nesetkali,meli priusnice nebo jsou ockovani..pro ostatni spise smutne,pokud to ode me chytnou..timto bych se i rada omluvila,pokud se tak stalo..
kazdopadne ve skutecnosti to vypada jeste hur nez na fotkach..anet s radym mohou potvrdit (jo a nemuseli jste se me tak štítit:-P)

Beer Pong

Turnaj ve stolním tenise

27.12. od 16 hod. Squah centrum Zapletal
Kdo to pořádá: Sten a Peca (jestli si to pamatuje)

Serou tě vánoční čivavy? Pneumatika se díky cukroví nezadržitelně nafukuje? Potřebuješ vyzkoušet nový dárek - sadu froté ponožek? Chceš se zmazat už odpoledne, ale hledáš záminku? Neviděl jsi dlouho Stena? Umíš držet raketu a chceš si zkazit styl?

Hlaš se do komentů.

Watching Black

The Ecstasy of Saint Theresa : Watching Black : 2006

Přeju všem, se kterými se o víkendu nebudu moct vidět veselé vánoce a bohatého ježíška, spostu lásky, štěstí a lidského tepla.

Pokoj lidem dobré vůle.

Vlasťa.

Fields

Islandsko-anglický indie-elektro zázrak, který mají hodně rádi na MTV2 a v NME. (Znamená to ještě něco?) Zatím vydali jen ípíčko a singlík. Stojí to rozhodně za stažení, protože "If You Fail We All Fail" z hlavy nedostanete nejmíň do Tří králů a Thorunn Antonia je miláček. Fakt.
A protože neumím embedovat z youtube, tak klip najdete tady. :-)

Poslední šance

vidět mě v elastickým modrobílým oblečku rozdávat letáky v Paláci Flora. Zítra je poslední den mojí šichty a budu tam navíc úplně sama, tak se za mnou kdyžtak stavte na chvilu, od 10 do 20, před obchodem Nokia, ať mě to rychleji ubíhá...(to sem fakt zvědavá, jestli někdo přijdete).

MIKULÁŠ

Bohužel fotograf to technicky nezvládl a tak je to nic moc. Byli jsme kouzelní a sladcí. Ten velký anděl měl velký úspěch a některé děti z něho měli velký strach.

Budoár staré dámy

proklata mikra

debilni prihlasovani na zkousky..jsem neuveritelne nastvana..jeste se mi nestalo,abych nemela termin,co jsem chtela..ted misto 16.1. jdu 31.1..vsechno spatne,spatne,spatne!!!:(

Sofia ili Plovdiv?

Je mi jasný, že to tady nikoho kromě švanči nezajímá (pro tebe mám schovaných v šuplíčku ještě spousty neaktuálních fotek z Istanbulu a Bulharska, stačí kleknout na kolena), ale když je člověk nemocný (stoletý kašel), tak se musí nějak zabavit. Dnešní opět velice vyvedené fotografie z pořadu "Bulharománie očima Moraváka" jakoby pochtívaly po soustředěném diváku odpověď na otázku: Sofie nebo Plovdiv? Graffiti a levný internet nebo vůně podzimního světla a dvě kočičky na balkónku? Aneb Proč si sakra Bulhaři vybrali za hlavní město Sofii. Osobně volím kočičky.

Autor úvodního tekstu je režisérem, scénaristou, kameramanem a zvukařem Bulharománie očima Moraváka v jedné osobě. Student FSV UK. Svobodný, dvě dospělé děti.

Sofie 1 Alexandr Něvský 2 největší toust na světě za křestanský peníz 3 štrýtárt 4 štrýtárt 5 georgi (kamarád ze stopu přes srbsko), kterému někdo za bílého dne uřezal řetaz a zdrhl když my sme se objevili (domněnka) 6 interwindow internet 7 "miluju tě ještě víc" při pohledu z balkónu sofijských kolejí 8 "klekšop" 9 sovětský památník, americká kola, bulharské graffiti, vědomě focené klišé 10 NDK Národní dům kultury (bohužel dodnes symbol Sofie), v pozadí hora Vitoša

Plovdiv 12356 centrum bez turistů 4 namyšlení studenti plovdivské Akády 7 kočka sedící, kočka chodící.


S O F I A


P L O V D I V

Blikátka

Tak tohle fakt nemám ráda.. Na Vanocích, všude ty blikající stromečky, hvězdičky, okna, garáže, zahrady apod. červeně, oranžově, bíle, barevně, střídavě, postupně, navazujíce. Děs běs. Jdete po Plačkove a citíte se jak kretén. Tak včera začli naši rodiče že už je advent a tak budem blikat, kdysi jsme měli malý půlmetrový stromeček před barákem, mírně ověnčenej barevnýma světýlkama, který neblikaly a nic víc, náádhera, letos už mám dva holý stronmy ověčený- svítí bíle, na okapu a na dveřích barevný- ale stále neblikají, a nějaký neidentifikovatelný tvar v okně, prý že hvězda, no nevím. příští týden přijde na řadu zahrada.
Každopadně, včera začli židlíci, dneska jak se tak dívám z okna věší Opataci naproti- stromeček- čereveno-oranžový, jak to zítra zjistí Brázdi začnou i oni,. v průběhu se připojí Vodáci atd atd. Ha, aby náhodou nikdo nebyl poslední. jak sou na tom šafařící nevím, tam nevidím. Ještě ýe nekupujem santy Clause- i když máme doma kaktus co má oči a červenou čepici, tak envim, Santa či ne?

Víte jaké se už dnes vyrábí věcičky?
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/hit-budoucnosti--kondom-ve-spreji_102841_kg9d3.html
S pravou prušáckou přesností.

PÁNOVÉ. Proč ženymluví?
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/zeny-mluvi-az-trikrat-vice-nez-muzi_102685_6u2tp.html

Pokud máte pocit, že je vaší mamince dvacet, zdání někdy klame
http://www.novinky.cz/zena/zdrav/plasticka-chirurgie-posunula-hranici-stredniho-veku-k-sedesatce_102687_i0iot.html

A pokud bydlíte ve slumu, rychle pryč. Zdraví máme jen jedno.
http://www.novinky.cz/zena/styl/sousede-vyznamne-ovlivnuji-nase-zdravi_102355_60ccm.html

www.novinky.cz/zena/

Nejen zdroj zábavy, ale občas i průvodce světem osamělého mládence.
http://www.novinky.cz/koktejl/trump--zenam-zalezi-jen-na-muzove-mozku_102719_sna1j.html

A nesedejte si!,
http://www.novinky.cz/zena/zdrav/zdrave-sezeni--misto-leku-na-bolava-zada_101784_esad1.html

A pokud mě někdo naučí vkládat jenom odkazy, budu velmi rád

Dnes už toho bylo dost, těším se na Vás zase příště.
Miluju Vás.

Zamysleli jste se někdy nad tím, že dříve nebo později zemřete?

Nad vlastni smrtelností?

Je to tak, že tu všechno necháme jak to leží a běží a začneme prožívat prázdnotu a naše místo vyplní vzpomínky, blyštivá kamej toho všeho, co jsme prožili?

V žádném okamžiku si nikdo z nás nemůže být jist, že se dočka dalšího. Jako cvrnknout do vypínače. Jsi a Nejsi. Mystérium života a mystérium smrti.

Je smrt temnotou a zoufalstvím, chladnou prázdnotou nekonečneho prostoru, nebo barevnou a krásnou královnou, v jejíž říši je místo pro každého?

Je smrt výzvou, nebo nás postaví před hotovou věc?

Je smrt vysvobozením, nebo bledou vyzyvatelkou, pokračováním života, stáří,nemoci a sebe samotné? Prázdnou karafou, či vodopádem nového bytí a prožívání ?

Existuje vzkříšení a život, nebo pouze sladká úleva na věky věků? Nebo snad věčná tma?

Smrt je zcela jistě ukončením naší fyzické existence. Je v rakvi zima? Je smrt objetím hlíny, chladu a posledního doušku svobody v moři bolesti a nenaplněných nadějí? Nebo je majákem v temnotách? Vstupenkou do říše radosti a štěstí? Úlevou v rozbouřeném moři pocitů? Co jsme dělali a co jsme nedělali, komu jsme ublížili a neublížili?

Jak překročíme řeku Léthé, řeku života a smrti? Jaký je její proud? Uvidí bledý poutník na cestě vpřed lekníny, rudé jako smrt a ovoce které vydrží čerstvé po celý zbytek věčnosti?

Blahoslaveni chudí duchem, neboť jejich jen království nebeské....a svět se směje marné snaze, smýt s tváří čertů saze. Nebo to cítíte jinak?

Existuje převozník, nebo jen schody vzhůru, nebo nic?

Přináší poslední vydechnutí sladkou úlevui a nekonečné štěstí?

Opouštíme svět s pocitem že jsme nic nestihli, nebo s pocitem, že jsme svou roli sehráli jak nejlépe jsme mohli?

Prosím pište.

Ať už jste kdokoliv, mám Vás všechny rád a v mé mysli jste nesmrtelní.

Vsichni odesli. Nedopite sklenice mi pripominaji vlastni smrtelnost.

výzva: James Bond 007 Complete Special Edition DVDRip XviD-Donatello

kdo to stahne je borec brazilec

Trafačka

1.12. Otevření Trafačka arény u Českomoravské slibovalo křest nějaké knížky a výstavu ilustrací k ní, koncert nějaké skupiny, módní performance a hlavně, na co sem se těšila fireshow opěvovaných Tribofuego ("hej poďme tam, budou tam točit s řetězama"). Po dlouhé době na nějaké echt kulturní akci. Stará hala plná děl moderních mladých umělců, za celebrity zastoupen (i osobně přítomen a obletován ožralýma lovkyněma) František Skála. Moc těhle věcem nerozumím, nejvíc mě asi zaujala jedna ilustrace, byl kluk, co mu tekly černý slzy a byla u toho bublina: (zhruba) sem mladý umělec a mám před sebou nadějný život. Když sem se kolem sebe po těch mladých umělcích porozhlídla, všichni oháklí v nějakých značkových originálních hadrech, opravdu, mají to těžký...Jinak v pohodě byly taky videoprojekce mladých famáků a pak pohyblivý promítačky na stropě, to se mě líbilo. Moc sem se tam ale necítila, v čemž mě utvrdila konverzace ve frontě na záchod ( a že sem tam strávila času, neboť na celou halu byly jenom dva záchody):
slečna na mě: máš rozmazanou řasenku
já (ani nevím proč, byl to pěknej kec a už sem byla nakalená): jo díky, já jdu rovnou ze školy a ještě sem se na sebe nedívala (bože,co to kecám)
slečna:a co studuješ
já:práva
slečna: a co tady jako děláš?!
já:a co studuješ ty?
ona:no akádu přece (sem vytušila, že asi myslí AVU)
no nic, nenechala sem se odradit. když už davy trochu prořídly, přisli na řadu Tribofuego a my se nadšeně nechali v první řadě pocákat petrolejem. Špatný to nebylo. Zajímavý, jak každá ta holka měla aspoň nějakou část vlasů vyholenou, mnohdy dost náhodně, takže je jasný, že až začnu mít účes jak dost drsná punkerka, začla sem s ohněma. Večer zakončujem asi ve tři, kdy se snažím rozehnat dva zhulený kamarády, že už do žádné další knajpy nejdu.

Oh Romania!

tuniská vlajka turecká vlajka

Nerudova ulice je fajn. Hlavně pokud srkáte už čtvrtou sklenku kvalitního červeného, pokuřujete s tureckým zástupcem velvyslance na balkónku rumunské ambasády a je jedna hodina a to myslím odpoledne. Přijel asi váš velvyslanec, komentuju příjezd mercedesu (červenobílá vlajka s půlměsícem). Ne, to je vlajka Tuniska (blbečku, domyslel si určitě pro sebe). Neměl to být jediný trapas toho podivného odpoledne.
Pozvánku na ambasádu na jméno O.B. (nechám na vaší fantazii) sem s Ondřejem B. vyměnil za jízdenku do Budapešti (pozor, jedná se o fámu, nikam nejel!). V poledne zavázal tkaničky polobotek, utáhl uzel kravaty, zapnul poklopec u gaťat s pukem a potom, co sem se na sebe usmál do umyvadla teda zrcadla, vyrazil s Eliškou směr Malá strana. Není dobrý zdravit rumunského velvyslance a celou jeho rodinu napůl italsky, ale byl sem docela blízko správné výslovnosti, tak co. Z bohatosti a okázalosti načinčaného rautu by slabší povahy na místě omdlely a já to ustál jen díky disciplinovanému opakování mantry "tohle není menza, tak nečum tak blbě". Jedli sme a pili, otesánek hadra, a kdybych nechtěně nepíchl vidličkou džaponského, nebo laosáckého suprgenerála, tak bych řekl, že i docela poklidně a civilizovaně (nevrátil mi to asi jen kvůi diplomatickému protokolu,nebo tak nějak). Ale o jídle psát nebudu, poslintali byste klávesku. Budu psát o lidech, o důležitých lidech. Třeba Oliver - režisér, scénarista, kameraman a zvukař Cestománie v jedné osobě. Hele, nás je tam strašně málo a nedostane se tam kdekdo, víšjak, musíš bejt hodně dobrej a je to hodně náročný. Třeba teďkon dyž sme natáčeli v tom Pamíru...Jinak sympaťák. Vzal si číslo na Elišku, prý kvůli Rumunsku. Nebo třeba Teo Achoj, co vy tu djelate jako myslim vy tady kdo vas pozval a proč. Mluvite rumunski? Ukázal sem na Eliščinu kamarádku. Nakonec se z Tea vyklubal moldavský akademický malíř žijící už 19 let v Táboře, muž vzezřením Jánošíka (fyzicky i módně). Po vyčerpávající a jak jinak než zasvěcené debatě "o vlivu Gagauzů, Turecka, Podněsterské republiky a Ruska na destabilizaci Moldavské republiky a celého regionu Besarábie" mě pozval do Tábora, podaroval katalogem a vizitkou a pohlednicí s nahulatou ženou, a ať mu prý určitě brknu, že mám v sobě východního ducha. Tak nevim, takhle to v té Nerudovce asi chodí. Tvářit se důležitě a držet hubu (co nejdéle otevřenou, aby pečený kuřata mohly lítat dovnitř). Dobře uznávám, je to lepší než menza, ale tam si aspoň člověk nemusí na nic hrát a když vypadá jak dementál tak spíš ještě dostane knedlik navic. A knedliky já rád.