Míra ven, Mírov sem!

Začal bych tím, že sem se pěkně dlouho totálně nezmazal. Ba co hůř, za posledních devět dní mi krkem protekla jen jedna plzeň a lahváč zázvorkové stelly na pokoji. Obávám se, že takový sober-shock sem nezažil od svých patnácti let, kdy se ještě holky před návštěvou holubníku (ne, ne to není U Holubů) nedecentně našminkovaly, nicméně pivo sme ani přes výmluvy ehh, občanku sem ztratil a řidičák si zapomněl v autě nedostali. Od té doby nemám rád kolu. Tak, to bylo pro stena...
A teď k těm změnám o kterých sem chtěl psát.
1) pokoj mám potažen novým kobercem a z Berlína sem si pro tuto slavnostní příležitost dovezl nového spolubydlícího. Míru sem zbil, protože mi v ledničce vysával všechno tekoucí, od kečupu až po amundsenku, takže se sbalil, olízal si rány a jednoho krásného dne prostě odešel (a zrovna sem ho začal mírt rád). Takže teď už na pokoji nikdo za mé přítomnosti ne... nesou..., šak víte co. Němcovi sem začal přezdívat Bogart, nebo také někdy familiérně Humphrey, protože transkripce jeho pro mě nevyslovitelného jména ze švabachu by vypadala asi takhle: Burghkhardt. Učí se česky, jde mu to hezky. Jenom semtam špatně rozumí. Sem se nedávno sprchoval, on zaťukal na dveře a ptá se: Kuba, máš klíče? Mám je na poličce, jestli někam deš, tak mi je prosímtě dones. Jenomže on rozuměl jenom to mám. Sranda, postávat takhle v zimě u recepce v trenkách a vysvětlovat senilní kolejbábě, proč si jdu tak nalehko pro klíče od pokoje, navíc bez kolejenky.
2) práce v hotelu se překlenula z nudné rutiny do zábavného vysedávání na baru s hostama. málem sem taky dostal svoje první dýško (jako slušně vychovaný kluk s odporem ke kapitalismu sem ho samozřejmě vrátil) a málem sem byl pozván jedním anglánem na drink (pak na to zapomněl a mně bylo blbý se připomínat). Nicméně po dvouhodinové debatě sme dospěli k tomu, že amíci sou šílenej národ a že Phillip Morris je čelním představitelem Ku Klux Klanu. Stačí se podívat na krabičku marlborek a tři geometrické vzory, znázorňující tři Ká. Anglánova roztomilá Thajka zase pořád dokola opakovala, že kdybych náhodou někdy viděl hada a Inda a měl zbraň, mám první střelit Inda (asi by mě víc pokousal).
3) hlavní zpráva! Tak to vyšlo a Ondřeje B. nakonec propustí z Mírova na podmínku (hodně se tam skamarádil s pár dozorcama). Ale jenom na Vánoce. Dvacátéhodruhého ho přivezou v kazajce do prahy, takže kdo tu ještě bude v tak pozdní datum hnít s pepíkama, ať dorazí do bufíku U Nevinnejch na pankráci. Po Vánocích si musí odkroutit další dvacítku, takže bude to velký. Tak přijďte, sám se trochu bojím.