Nerad bych rozmazával naše úspěchy v podobě posledních míst na nohejbalu či minulý ročník stolního tenisu, který by Radim s Pecou rozhodně mohli zařadit do kolonky „fiasko“. Nicméně jsme se nenechali odradit ani tentokrát a dnes jsme vyrazili na vrcholný meeting lokálních ping-pongistů na známé místo. Co se týká sestavy, tak musím zmínit sebe ve vrcholné formě, Wanet lehoucne po draku a Pecu, který byl ráno ještě zjevně na šrot, fyzicky vyčerpaný a na zelenobílém obličeji potutelný úsměv od ucha k zrcadlovému oku.
V nekřesťanskou devátou hodinu nás přivítala vyhřátá Sokolovna na 10 stupňů a divácká návštěvnost přibližující se kroměřížskému kinu. Potom už se stačilo podívat na startovací listinu a člověk věděl, že vychloubání městskou fungl novou raketou moc nepomůže. Starosta, šófa autobusu, několik místních chlapů, Aneta a jeden vozíčkář. Takže jsme začali pěkně od podlahy a dali do hry veškerou obratnost, důvtip a letité zkušenosti. Bohužel již při rozehrání jsem tak nějak zjistil že nedisponuji ani jedním a přišel čas strategické volby: já s Áňou jsme přešli na samohonku a cukroví (aby se bylo na co vymlouvat) a Peca se rozhodl dát opožděný vánoční dárek játrám v podobě nealkoholického nápoje.
Pak už následovaly lité boje, krásné výměny, vypjaté emoce a respekt soupeřů. Když to shrnu do výsledku, tak máme na sety krásné skóre 0:36, což nás katapultovalo na poslední tři místa, a to většina křupanů měla vanu velikosti afrického melounu a jeden hráč si proti nám ani nenasazoval brýle. Nicméně o kvalitní dialogy nebyla nouze a přináším jenom ty největší perly:
#1
Chlap 1: „No a cos koupil malý?“
Chlap 2: „ Nóóóó, velkó knihu říkadel.“
Chlap 1: „Počké, fakt?“
Chlap 2: „ Dyť.“
Chlap 1: „ Já ti nevim, mně to příde divný.“
Chlap 2: „Co remcáš?“
Chlap 1: ? Řikám, že pro malou holku není velká kniha ředidel moc dobré dárek.“
#2
Peca: „Máš žvýkačku?“
Já: „Ne“
Pauza
Peca: „Máš žvýkačku?“
Já: Ne
Peca: „Tak mi jednu, prosímtě, dej.“
#3
Chlap: „A jak se jmenuješ?“
Peca: „Petr.“
Chlap: „No a jak dál?“
Peca: „Petr Janek“
Chlap: „A co je jako jméno a příjmení?“
6 komentářů:
No tak mrzi me, ze jsem letos absentoval. Fiasko lonsky rocnik rozhodne nebyl ptz jsem vydrtil pecu posunul se na predposledni flek a nechal si to od nej nasledne nekolikrat na koupalisti na rusave vratit!
s tema vanama si nejsem jista.. na fotce to vypada na sportovce:)
Kazdopadne s vypjetim vsech sil jsem si udrzel reputaci a skoncil jako loni posledni a zarekl se ze uz nikdy na tento turnaj nepojedu, anebo kdyz pojedu, tak neridim ani tam ani zpet. Zjistil jsem totiz ze ovladat palku na stolni tenis neni vse a tudiz priste dam na taktiku a jsem rozhodnut vypadat opileji nez ostatni, i vyhra ze soucitu se pocita :-)
no stani, nějak jsi zapomněl že jsem se umístila před tebou a před pecou:-D Můj vrcholný pincový okamžik nesmí být zapomenut
mne se nejvic libi peca jako rozhodci:))
hej. nahodou ste dobri, ja vam gratuluju!!odvaha se totiz taky ceni, ja ve vasem stavu bych tam akorat padla a spala. no a nejlepsi je dialog cislo dva:)
Okomentovat