Berani berani berani duc

Nebudu to nijak dramatizovat. Sten, Filip a já slavíme letos společně dohromady 72. narozeniny. Všichni, kdo o tom ví, sou srdečně zváni a kdo ne, ať jednomu z nás tří napíšou smsku a třeba budou ještě dodatečně pozváni, ale spíš s tím nepočítejte. Nijak moc přehánět to nebudem, prostě taková menší oslava, ani dárky nenoste, doneste jenom peníze, ať nám můžete kupovat panáky. Pokud vím, tak helmu si bere jenom sten a berle jenom nika. Oba moc dobře ví proč. Obrázek dole je jen a jen pro niku, aby veděla, že na ni myslíme a aby se nemohla vymlouvat, že nevěděla jak o berlích dojít až na maracanu. Sázka že vím, kdo v nich odejde...a nika to nebude!*
Tak v sobotu!

************EMARACANA, SOBOTA 1/4/,START 19:05****************



* bude to sten

Na návštěvě u frantíků

Sjezdovky: Alpská paráda. Můj první zájezd do do západních hor mě hodně unesl. Tvrdý, upravený dlouhý sjezdovky jsou velice návykový a když k tomu přičteme skoro nulový řady, máme vítěze pro příští sezóny.

Ubytko: Moc pěkně zařízený apartmán pro 6. Asi nejvíc nás dostal výhled, posuďte sami a taky vzdálenost 50m od lanovky se hodila.

Kalení: Kupodivu nepřišly žádný chopovský týdenní deliria, ani rumunské metanolové dýchánky. Prostě si jen tak otevřít svou sedmičku, načnout olivy, cibulky, sýr a o půlnoci už usínat. No, ale nebyli by to kroměřížáci, kdyby se jednou po naprostém luxu všech tekutin společensky neznemožnili na místní diskotéce.

Freeride: Francouzi prosluli velmi zajímavým vztahem ke svému životnímu prostředí. Podle osobních poznatků mají ochránci stejnou váhu jako sdružení přátel příklepových vrtaček. Takže továrny pár kilometrů od středisek nebyly žádná vyjímka a kdo si kudy jezdí taky nikoho nezajímalo. Lavina nás nezavalila, šlapali jsme do kopce jenom jednou a celkově se mohlo sjet pár žéžetek.

Holky,ještě že už máte partnery.

Soužití: Po 10-ti letech společné známosti nás už moc věcí nepřekvapilo. Pár menších (anti)rodičovsko-potratových diskuzí, několik šarvátek ohledně významu Brna, klasické hádky sourozenců z psychiny a osočování mé osoby ve spotřebě společných baget. Nic extra, dohromady se máme rádi.

První jarní den

Dvacátého prvního března roku 1994 jsem v Olomouci potkal svou budoucí ženu; dnes, zase dvacátého prvního března, to už není moje žena. Dvanáct let vztahu, který byl rozveden za rovných dvanáct minut. Svým způsobem happy end, demolition party se nekoná a budu tu žít dál i se svojí hypotékou. Velký dík si zaslouží Vlasťa, právní poradce, který vyhrává všechny spory, píše žaloby tužkou po hospodách a pracuje za jednotnou sazbu dva rumy na hodinu. Tak teda díky, kámo, na tohle jen tak nezapomenu.

Vzhledem k tomu, že obvykle na blog nepíšu intimní info ze svého brožovaného života, dovolím si ještě jednu osobní. Po nedělním rozhovoru se Stanem jsem formuloval dvě elementární pravidla, jak přežít v džungli kroměřížských vztahů:

1. Nevěř všemu, nejmíň polovina z toho není pravda.
2. A i kdyby to pravda byla, co je ti do toho?

Jejich dodržováním nic nezkazíte a naopak zkvalitníte komunikaci s těmi, které považujete anebo jste považovali za své přátele. To mi připomíná, že 1. dubna proběhne na Maracaně oslava Jimmyho, Stanových a mých narozenin. Doufám, že se tam s vámi všemi uvidím. Přeji krásný první jarní den.

Dj Wich a La4 Boy

Haj lidi tak jsem se v pátek 17.3.2006 účasnil hip hop akce na sladech měl tam být Indy a Wich a La4, nakonec dorazil jen Dj Wich a La4 ale přesto to byl celkem nášum, akce začala v 8 ale rozhodl jsem se předem pořádně nastartovat tak jsem u freda spolu se Pstruhem a atd. kalil ruma a hulil ale ne zas tak moc abych si odnesl nejakej zážitek, na Slady jsem dorazil pekně akorat tak 22:15 práve skončil break dance battle čechy / morava nevím kdo vyhrál a nastoupil nejakej předskokan, ten pak skončil, pak druhej předskokan zase to zaopíchl no a o pul jedne teda už v sobotu se do toho pustil Dj wich a jeho parťák La4 kluk, no Mc La4 to celkem vzal odpodlahy, a Dj wich tam pouštěl hodně slušný beaty takže kolem a kolem se to povedlo
takže závěrem Dj wich jako nejlepší český Dj a La4 jako eden z nej českých Mc prostě pohoda a navíc ve dvě jsem byl v betli.
paul

polemic faval 9.3.2006

zdarec tak dneska jsem se rozhodl zasypat blog no, ve ctvrtek 9.3.2006 jsem se ucastnil prvniho koncertu slovenske "SKA" jednicky v novem turne k novemu albu NENUDIN v brně na Favále, vůbec jsem to neměl v plánu, ale protože jsem zůstával v brně do pátku s tím že v pátek ráno půjdu do školy na demonstrace z fisioly, tak jsem se ve ctvrtek na mikre(mikrobiologie) optal sve slovenske spolužačky Livie co ma na vecer v planu(proč zrovna slovenske protože slovaci většinou zůstávají přes víkend a protože livie je dost vpohode) no a dozvěděl jsem se že jdou s kámoškou Alou na polemiky. No a protože jsem(jsem býval) a už zase jsem pro každou akci tak jsem se rozhodl jít do bankomatu rozbít prasátko, vybrat nejakých pár set Kč a vecer se skvele bavit(což se povedlo). Naštěstí jsem vzal na private rozum do hrsti a rozhodl se vzít si jen 370 protože 150 stal vstup no a znate to vezmete si projistotu vic a domu donesete kulovy, no a protože jsem byl v minusu nechtel jsem to hrotit. Jinak na faval jsem dorazil kolem 19:45 klub poloprazdnej koupil jsem vstupenku , dali jsme pivko aby nas to nastartovalo a sly si poslechnout predskokany v podobe kapely Gentlemans nekde od hranic na morave, predskokani nebyli marni ale bylo to v porovnani s polemikama neco jako trabant a porsche, co se vseho tyce, polemici zacali neco kolem 21:30 no a to i svými starými hity jako: dievca, domino, fred, slnko v sieti, sunday, vylet, yahman, hurikan a spostu novych dobre naslaplych hitu, no ke kterym neznam nazvy, ale skakal jsem tam v kuse asi dve hodiny , pisty pogoval a vrazel do lidi, ale to moc ne nejsem nejmladsi, takze jsem se vyskakal, spotil jsk dlouho ne poradne si zarval, o zpevu v mem pripade nemuze byt rec, to vse se svou kamoskou Livii, která to umí pekelne rozjet(RESPECTTTTTTTTT), no v mezidobí jsem chodil na pivko teda pro pivka a tak, no koncert skoncil 11:37 no a pak jsme tam zevlili do pul 1 a v jednu jeli rozjezdem domu, jenze na hlavaku jsme se rozhodli, ze si zajdeme do livinu(livingstone) se jeste dobruslit, v livinu jsme zaparili z poslednich sil a vydali se na rozjezd ale po ceste se stavili jeste v Charlies, ale po 5 minutách vypadli, bylo pul ctvrte odebral jsem se na Moravak cekat na 4 rozjezd, v rozjezdu jsem dvakrat usnul, ale naštěstí jsem se probudil prave na Halasaku a dolezl domu, dve hodky se vyspal a sel do skoly na dvojítý preso s mlíkem a skouknout demonstraci
paul
ps:akce ok, dekuju sve kamosce livii ze me vzala s sebou

paul lyzujici

no jo sice o me nejsou posledni dobou zmínky ale aspon tak prihodím neco , minulej týden jsem byl v Bad Kleinkirchheim i se svou polovičkou so look this photos

no jo ty fotky jsou nejak na preskacku ale navadi uz v tom nemam ten tu zrucnost neco na emarku davat tak sorac
paul

Konečně!!!

Stalo se to ráz na ráz. Roman Skopal je vyjímečná osobnost. Sedím v jeho společnosti v mé oblíbené brněnské kavárně a stěžuji si, že už mě fakt to moje zevlování po brně nebaví. Neustále jsem sebou tahala plnou polní (spacák, hadry, školu, tričko do práce). Díky Romanovi za tu jednoduchou větu: Tak si najdi nějakej privát. Ještě ten večer jsem objevila dvě zajímavé nabídky. A světe div se, v neděli se navždy stěhuju do brna.
První prohlídka mě poněkud odradila. Tři chlapci po hlase strašně milý a sympatyčtí mě lákali do své sluje, kde jich bydlelo osm a já měla být devátá. Hrůza a děs bytu 3+1, kde 50 let neproběhla žádná rekonstrukce, mě trochu odradila. Zvlášt když mi otevřel borčík, kterýho kdybych potkala v noci tak utíkám, co mi nohy stačí. Všichni víte, že mám slabost pro chlapy s dlouhýma vlasama, ale co je moc to je příliš. Rozpuštěný mastný vlasy sčesaný dozadu byly na mě fakt moc. Byla jsem měkká. Řekla jsem, že jim večer dám vědět, jestli jo nebo ne.
Každopádně můj nový brněnský domov (nemyslím ten popsaný výše) je milý krásný a útulný ve společnosti dvou sympatických maldých slečen. Takže očekávám Vaši návštěvu zoufalý pánové.

poo poo in da pool

Už i tak nepříjemné ranní vstávání dnes vyvrcholilo sedmi nelidskými bobky ve sprše. Beru zpět všechny oslavné ódy, které jsem až dosud pěl na tento prostorný výdobytek socialismu. Dneska se kliky nekonaly. Se sportem ve sprchách jsem skončil. Omlouvám se za nechutný příspěvek a přeji nepokaděné ráno bez bobku ve sprše. Jdu na jiné patro.

Polib, kousni, vyfoť.

Trend posledních měsíců, kterým se kroměřížské blogy, ubírají je jasný. Zviditelnit se. Nejlépe pak v okruhu selebrit, na které se objektiv médijí zaměřuje nejčastěji, protože ty už slavný sou. Málokdo ze své paměti vymaže Mackovu pusu a následné otěhotnění, či Simchův zoufalý pokus proslavit se zákeřným kousnutím frontmana Art Brut do pravého ramene (ne náhodou v okamžik stisku spouště všudypřítomného fotografa). Políbit, kousnout, vyfotit - to je ta pravá medicína proti vaší každodenní šedé nezajímavosti a nepopularitě. Proč si nepřihřát polívčičku na popularitě jiných? Ale ani popularita není zadarmo. Mě a Kotrpecu stála 190kč. Ale co, v televizi člověk není každý den (teda pokud nesoutěží v AZ kvízu pro juniory). Dvě sekundy sou pro začátek ažaž (čas 11:15, jediní dva blbci v záběru, co se baví a dělají bordel). Bylo to dobrý, ale znáte to...světská sláva, polní tráva...dáme si teď chvilku pauzu.

I letos zavítal do Prahy filmový festival Jeden svět. Česká televize se tentokráte pochlapila a nabídla poměrně hodně trailerů i celých filmů zdarma k vidění na netu online. Chcu se dívat na nudný filmy, kterým nerozumím a hrát si na intelektála. Když mi bylo tuším sedmnáct, vyjeli sme se Stenem na tento festival do Rožnova. Na hlavách kšiltovky USA s rovným kšiltem, abysme mohli skrýt své stále mužnější obličeje s rašícím chmýřím a cestovat ve vlaku se slevou. Povedlo se. Trapas až na místě, kdy jsem u pokladny rožnovskýho biografu kupoval dva lístky na Jeden svět nestačí. Dokonce i ta sedmdesátiletá senilní ženská za pultem se mi vysmála. Z festivalu si pamatuju jen něco Palestiny, Izraele, Afghánistánu a bolení hlavy po absolvování čtyř filmů za sebou v řadě. Domů zase v kšiltovkách. Ani chmelový opar nás u českodrážních průvodčích neprozradil.

Ještě něco hudby. Nedávno spuštěné rádio Wave (ČRo 4, 100.7FM) svou poprockovou hudbou skoro nikoho neurazí a potěší ty, co mají dost Rádia Beat a nevyrovnané Jedničky a pracují třeba v hotelu. Ale to není to zajímavý. Lákavý je jejich pateční pořad The Selector. Dvě hodiny poměrně čerstvé britské hudby, anglicky, pod záštitou British Council. Já vím, nic moc, ale kdo je omezen jen na rádio určitě ocení. Skvělý je, že dopředu zvěřejňují playlist. Vše se dá také retrospektivně poslechnout streamovaně na netu.Tak, už mě nebaví psát, du si přečíst jak pokračuje debata o cukru na simše.