Indie vol. 2

Nebudu vám lhát, moje vize o promyšleném seriálu o různých oblastech života v Indii se naprosto rozpadla. Na východě jsem si toho naložil moc, doma se uvítací party protáhla na lehké dva týdny a až teď moje šedá kůra pochopila, že klávesa „f5“ nepíše f 5 ,ale dělá úplně něco jiného.

Každopádně dneska si milé děti povíme něco o záležitostech velice chutných a též velice nechutných, protože toto je v Asii až moc těsně spojené.

Stručně řečeno pověsti o božské maně v Indii nelžou. Dejte Indovi trochu rýže, bramboru, nějakou zeleninu a uvidíte zázraky. Zatímco průměrný český chlap by si k tomuto dal pár klobásek, půlku kačenky, šišku knedlíku a považoval by to za lehkou dopolední svačinku, snědý klučina s pomocí neznámých látek, hodně koření a Ganéšy vždy vyrobí nejlepší jídlo vašeho života. Co se týká pověsti pálivosti pokrmů, brunátné tváře turistů i místních mluví za vše. Ostrý jako žiletka je už hamburger v McDonaldu a když v nějakém jídle narazíte na malé kousky něčeho zeleného, může se buď jednat o neškodnou zeleninu, nebo o zelené chilli. Přirozeně dle Murphyho zákonů se v drtivé většině případů jedná o druhou variantu, obzvláště pokud si toho nevšimnete, a potom přichází nejlepší příležitost začít prosit o milost všech 300 miliónů bohů, co jich hinduistický panteon má. Po požití zeleného vám totiž přijde, že do vás někdo napumpoval koktejl z yperitu a slzného plynu, což je více než silný zážitek na velice dlouhou dobu. Ostatně návštěva indického stravovacího zařízení většinou přinese zážitky všem smyslům. Pro Evropana je rozhodně nečekaný hmat, páč v zásadě se jí pomocí rukou. A věřte mi, že než odkoukáte speciální techniku tvorby a dopravy do úst polopevných kuliček z rýže a omáček, vypadáte dost často jako opice s Downovým syndromem, zvláště když si začnete pomáhat druhou prackou, která v Indii slouží k naprosto jiným účelům. Zápaďák by též nečekal zvukovou kulisu v restauraci. Indové si samozřejmě nedělají žádné starosti s ventilací plynů, takže se běžně stává, že vás uprostřed kulinářského rozjímaní ovane lehký větřík doprovázený mohutným krknutím.

Nicméně návštěva tamní restaurace pro mě byla vždy velice příjemným zážitkem, zvláště když jsem si zvykl na specifické hygienické podmínky, což znamená Avion po čtvrtstoletí bez úklidu a plísňové epidemii, takže hauptfarbe kuchyně, kuchaře i umyvadel se stává černá.

Naprosto si ale nemůžu stěžovat na ceny, najedl jsem od několika korun v lidových jídelnách po horentních 80 Kč ve velice dobrém podniku. Tam se bohužel projevilo moje čecháčkovské skrblictví, a protože nám přidávali zadarmo, rozhodl jsem vytěžit z té neuvěřitelně přehnané cenu maximum. Úplně přesně si nepamatuju, co jsem všechno snědl, ale skromná indická vesnice by z toho minimálně týden vyžila. Pak už jsem se vydal na seminář lokálních podnikatelů o jejich kariéře, a ačkoliv jsem se na něj těšil celý týden, zdravotní stav se zhoršoval a zhoršoval. Když to dospělo do stádia pracovně zvaného „Hirošima uvnitř“, po zralé úvaze jsem kvapem opustil přednáškovou místnost a za chvíli mě ještě rychleji opustil i můj draze zaplacený oběd stejně jako zbylý obsah žaludku.

Samostatnou kapitolu tvoří rozhodně střevní problémy. Po konzultaci s mnoha Evropany jsme se shodli na následujícím průběhu. Prvních několik dní jsem byl podezřelý úplně ke všemu. V hlavě mi běhaly myšlenky okolo cholery, žloutenek, tyfu, giardiázy a spousty dalších pěkných nemocí. Zvláště ze začátku to hraničilo až s paranoiou, takže mango jsem si oloupal prakticky až na pecku, jenom abych náhodou něco nechytl. A po dvou dnech! Nic. Nic mi nebylo. Další dny panuje v žaludku pohoda a člověk začne mít neuvěřitelnou radost ze skvělého, levného, nezávadného jídla a život je krásný. Ale ouha, zhruba po týdnu v Indii TO přijde. Lehká nevolnost, snaha přejít TO odpočinkem a poté už durchfall, diarrhoea, hnačka, dast. Jednoduše trojitý královský průjem par excellence. Vezměte si ty nejhorší trávící komplikace, které jste měli, nebo o kterých jste slyšeli, vynásobte to tisíckrát a ani se tomu nepřiblížíte. Naštěstí nic netrvá věčně a po zaplacení této cizinecké daně většinou zbytek pobytu probíhá uvnitř v pohodě a užíval jsem si naplno dokonalé orientální kuchyně.

Dobrou chuť :-)