Porno, Porn, Pr0n

Ostatní to už dávno znají: jediný zaručený způsob, jak zvýšit návštěvnost vašeho blogu, je zaspamovat si aspoň titulky příspěvků chytlavými termíny, po kterých se může Google utlouct. Mně o tuhle lacinou reklamu ale nejde, podle komentářů nás už stejně nikdo nečte a možná je to tak líp. Mluvit a psát v současnosti o pornografii navíc nikoho nešokuje, bavit se o těchto tématech patří k dobrému tónu a nezkazíte tak konverzaci v žádné společnosti. Já se třeba před pár dny dozvěděl, že "stahovat porno je blbost. Teď se už všechno streamuje". Dnes si ale nevystačíte s povrchní znalostí Jenny Jameson a výherců několika posledních ročníků AVN Awards, fajnšmekři brilantně rozlišují mezi jednotlivými parafiliemi, na první pohled rozpoznají katoptronofilii od běžného exhibicionismu a ovládají esoterní zkratky jako FFM/FMM, DP a BDSM. Je normální znát okolnosti natáčení Debbie Does Dallas, vědět, jak zemřela Bodil Joensenová, nebo být schopen dlouze diskutovat mýty spojené se snuffem. A proto nikoho nemůže překvapit, že comicsová legenda Alan Moore vydal před nedávnem čistokrevné porno a ještě má tu drzost nazývat svůj výtvor uměním. V rozhovoru pro Science Fiction Weekly říká, že všechny lidské činnosti už mají vlastní umělecký žánr (dokonce i tak obskurní jako být detektiv, kosmonaut nebo kovboj), ale pokusy vyrovnat se sexem končí u "bollywoodské" ošklivosti.
V posledních týdnech všude narážím na Carrollovu Alenku. Dívám se na McKeanovo a Gaimanovo MirrorMask - mimochodem vynikající - a říkám si, že je to vlastně bohapustá vykrádačka z Říše divů a za zrcadlem, a to včetně všech psychoanalytických nadinterpretací, co vás napadnou. ("Snění jako neschopnost vyrovnat se s dospíváním a objevem vlastní sexuality" a podobné vylomeniny.) Hraju American McGee's Alice - mimochodem taky vynikající - a přemýšlím, jestli není tahle dospělá verze Alenky s trvalým pobytem ve vypolstrované cele a kuchyňskou kudlou v ruce ještě přitažlivější než ta dětská; těším se, až to zfilmují se Sarah Michelle Gellerovou v hlavní roli. No a nakonec si přečtu Moorovy Lost Girls a nestačím se divit: vždyť ona i ta erotická verze dává smysl. Moore pracoval na comicsu se svojí současnou manželkou Melindou Gebbie přibližně patnáct let a na výsledku je to vidět. Pravidelnější čtenáři comicsů se občas nemohou shodnout, je-li nejlepším scénaristou Frank Miller, Neil Gaiman nebo právě Moore, podle mě je ale už rozhodnuto: Miller byl na mě vždycky až moc cool a na stará kolena se stejně zbláznil, All-Star Batman & Robin se prostě nedá číst; Gaimanův Sandman je sice naprosto úchvatný, ale Gaiman se nepřetrhne, píše knížky a točí filmy (kromě MirrorMask je teď v kinech i Stardust, natočený podle něj, a je to fakt dost dobrý) a když už něco dělá v comicsu, tak je to pro Marvel. Moore je nejhlubší a nejchytřejší, kdo tomu nevěří, ať si přečte From Hell. Lost Girls jsou založeny na reinterpretaci tří základních knih literatury pro děti, hlavními hrdinkami jednotlivých tří částí jsou totiž Alenka, Dorotka z Čaroděje ze země Oz a Wendy z Petera Pana. Moore postupuje podobně jako v Lize výjimečných a domýšlí, co se v knihách nestalo, ale mohlo stát. Kromě toho naráží, jak má ve zvyku, na desítky dalších knížek, ze kterých jsem určitě identifikoval jen malý zlomek. Gebbie se taky překonává a každý svazek maluje odlišným stylem, nejvíc se přitom inspiruje secesní estetikou. Lost Girls v Evropě jen tak nevyjdou, protože autorská práva na Petera Pana v Británii vyprší až na konci roku 2007 a bůh ví, jestli nám to Viktor Janiš někdy přeloží a Jiří Buchal vydá. Takže nezbývá čekat, stahovat 1 2 3 a procvičovat angličtinu.

Tak to ukončím stylově, ať se počitadlo návštěv protáčí: ass, bestiality, cumshot, dominance, european sluts, fetish, gay porn, hardcore, incest, japanese, lolita, maturbation, nude, orgy, pornstar, queer, redheads, spanking, teenage, uniform, v.i.p. action, water sports, xxx, yacht, zoophilia.