Večer s flašinetářem

Titulek je trochu zavádějící, jelikož on to nebyl flašinetář, ale Pavel, co hrál na akordeon, neboli taky tahací harmoniku. Každopádně jde o to, že se mě po dlouhé době na Marakaně zase líbilo. Protože tam nechodím zas tak často, viděla sem taky poprvé Rendu v jeho apartním kloboučku. Nicméně, sedíme v přední části putyky a prožíváme klasický večer na základně, když tu zjistíme, že hudba linoucí se z vedlejší místnosti není z jukeboxu. Seděl tam klučina a hrál a nám se to moc líbilo, tak sme se nejdřív jenom se zbořkou přidaly zpěvem a pak se do toho vložil taky vlasťa a už to jelo. Sundala sem si svetr, aby flašinetář zahrál hrušku, ale to neznal:( Pak si sedl k nám, vanet vytvořila playlist a klučina povídá, vy tak hezky zpíváte, vy ste z pajdy?Hezky to ubíhalo, nakonec sme zůstali s evou, eliškou a pavlem, to byl ten kluk a rozhodly sme se jít na slady. Původně sme chtěly zneužít pecu ve službě, v té době už mi unikaly některé události, nakonec sme se ocitly před mekkou kroměřížských teenagerů po svých. Z té spousty lidí se mi udělalo nevolno, div sem se nepozvracela pod stůl, nakonec sme to zabalily asi po půl hodině, že si chytnem taxíka. Můj grandiózní nápad, že si pujdem sednout na RobinOil (to je ta benzínka, jak tam kousek bydlí radim, teď si vzpomínám, že sem možná navrhovala, že bysme se mohly stavit tak u něho)se nějak neuchytil. Zatím. Taxíkama se to pře sladama jenom míhalo, ale řidiči nás vyrtvale odmítali, obzvlášť mi utkvěla jedna děsivá taxikářka důchodkyně, snad i s cigárem v puse, s tou bysme stejně nejely, pcha! Tudíž sme nakročily do chobotu, že teda dem na tu benzínku:) Holkám se to ale rozleželo a po deseti krocích sme se otočily a na další pokus konečně chytly ten taxík. Pak už se nedělo nic zvláštního, aspoň teda doufám, evu sme vysadily u psychiny a já sem vystoupila u oveximu a eliška snad dojela tam k nim. Byly čtyři ráno a já sem chvátala do postele.