Polární záře a polární noc

Záře. To je jako pěkná věc, přišla už někdy na začátku října, myslím, že dokonce na konci září. Nevím proč to tak je, ale je to tak. Má to něco společnýho s magnetismem země a víc nevím. Vyskytuje se když je jasná obloha, ale zase nesmí moc svítit měsíc, bo ten ji přehluší. Takže je celkem zatěžko ji vidět. Jesi chcete zamachrovat neříkejte pouze polární záře, ale Aurora Borealis, zní to efektivněj. Na www stránkách Geofyzikálního institutu na Aljašce: http://www.gedds.alaska.edu/AuroraForecast/ si to, ale člověk může naplánovat. Stupeň záře je od jedničky do devítky, nejčastěji je jedna až dva, nejvíce jsem viděla čtyřku, a to je podle mě o nejvíc, protože při devítce by byla vidět až v Itálii, což se mi moc nezdá, protože by pak ztrácel význam smysl slova polární, že. Zatím jsem viděla pouze zelenou, kdy běhala po obloze. různě se měnila a kroutila (ano, subjektivně zabarvený popis: líčení, jak nás učila prof. Babušníková), prostě divadlo. Prý má být dokonce bílá, růžová, červená a podobně. Což si zřejmě ještě počkám, protože většinou když je 3-4, je zamračeno a prší, takže zespodu ze země není nic vidět.

Toto by nělo být vono.








Polární noc. To už není až tak pěkná věc. Začíná, oficiálně, od 21.11. do 21.1. Sluníčko nebude, nepřijde a neukáže se:( už teď mi celkem chybí. Měli jsme na toto téma i přednášku, ochutnávku vitamínů, hlavně teda rybího tuku, což je pěknej kentus. Doporučili nám jaké oblečení si oblíkat, jakože když prší tak nepromokavou bundu, jinak šálu, čepici a rukavice, a vlněný ponožky, spíše to byla přednáška pro studenty z Afriky, kteří doteďka nosí baleríny bez ponožek a to podotýkám začalo sněžit už i dole v údolí! Taky jsme dostali svítící strašidýlka, aby nás nezajela auta, a máme nosti fosforeskující materiály, když vylézáme ven, aby nás bylo vidět. ale Norové to orpavdu dodržují, nosí to i psi. Tak jsem si jedno strašidýlko taky připla na batoh, ať jsem teda in. světlo ještě máme, ráno kolem deváte svítá a po třeté se stmívá, což není legrace, hlavně teda když jsem někde na kopci. aleletí to děsivě. Ve škole prý budeme mít lampy, u kterých bysme se měli po dobu 14ti dnů, pět dní v týdnu, každé ráno 40-45 minut nasvěcovat, aby nám z té tmy nejeblo. Každopádně s mi zřejmě změní režim, ve dne budu mít noc a v noci den, protože s mým zvykem spát 14 hodin denně, nejlépe do 12, se to přetočí jedna radost. Kdybych se alespoň částečně mohla udržovat v chodu pravidelným večerním popíjením piva, tak by to šlo, ale takhle se chystám upadnout do depresí a čumět do tmy.