Psát do šuplíku II: Nintendo Wii

Už před Vánocemi jsem si naježil (bože, to je hnusný slovo) novou herní konzoli páté generace Nintendo Wii. Nebudu vypočítávat, proč je to dobrej nápad a proč ne, jedna věc vás ale zarazí hned na první pohled: ať máte nebo nemáte nějaké zkušenosti s hraním her, tohle jste ještě nezažili. Wii se neovládá klávesnicí ani myší ani joystickem ani gamepadem, ale takovým divným udělátkem jménem Wii Remote, což je vlastně dálkové ovládání, které dokáže na obrazovku přenášet to, co s ním právě děláte. Docela to mění styl hraní, protože když chci třeba zahrát při tenise forehand, nestačí zmáčknout tlačítko B, ale musím ten pohyb skutečně předvést a on je teprve takto přenesen do hry. Nedokážu to popsat, podívejte se na tuto reklamu. Mám taky spoustu fotek, kde ze sebe dělají blázny vaši kamarádi, které jinak znáte z hospody jako úplně slušné lidi.

Vlasťa: Box
Stan: Golf
Jana a Peca: Tenis

Pokud máte chuť a čas, víkendy v klubovně teď patří Wii. Čeká vás tenis, baseball, golf, box, bowling, ping-pong, šprtec, rybaření (sic!), střelba na kachny, kulečník, jízda na býkovi (kua!), souboj tančíků a další kraviny na zkrácení času mezi nezřízeným pitím a ... co bylo to druhý?