1. Turnstyle Blues. Hned ze začátku vás zarazí bicí - v prvních pár taktech strčí Carla do kapsy nejen Meg, ale vůbec všechny. Zaujme taky podivně nezúčastněný zpěv, charakteristický pro celou desku.
2. Angry Candy. Tady předvedou Autolux svou hlavní zbraň: chytlavá melodie, která je doprovázena náhlými změnami nálad od úplného zklidnění po sonické výbuchy, které vám při troše neopatrnosti vyhodí lehčí kusy nábytku z oken. Přidejte ještě nonsensový text a nakažlivé "tudu tudu tudu" a Autolux vás dostali.
3. Sub-Zero Fun. První hitovka desky a skvěle vygradovaná písnička: nejprve znuděně odsekávaná kytara, potom mocné a temné riffy (od 1:35) a v refrénu totální kytarová extáze (nejvíc od 2:33). Všimněte si taky toho, jak chytře tady Carla bubnuje, zvlášť na činely. Jak je možné, že s takovými písničkami nevydali Autolux ani jeden singl a MTV2 se o ně neotře jak je rok dlouhý?
4. Sugarless. Až do této chvíle jsme poslouchali nekomplikovanou feedbackovou desku, kterou mohli vydat v '95 Sonic Youth; najednou jako by se kapela zbláznila a začala točit jinou desku, tentokrát určenou pro děvčata. Carla začne jako anděl zpívat "Impossible day/I don’t complain/I’m over it I guess/Scattered and grey so/I hold it back/And keep it sugarless". Zvlášť absurdní je ta šílená kombinace deformované kytary a sladkého "u-uuuu" jako z padesátých let.
5. Blanket. Rychlejší písnička se zatím nejchytlavějším kytarový riffem letošního roku, který se vám dostane pod kůži a nezbavíte se ho. Konec mi ze všeho nejvíc připomíná nějaký starší industriální kousek od Nine Inch Nails.
6. Great Days for the Passenger Element. Podle mě nejlepší písnička desky, která hodně překračuje hranice stylu. Z téměř akustického kytarové cajdáku se totiž vyklube na závěr čirý triphop; ten valivý rytmus a hypnotickou melodii by mohli závidět i Massive Attack.
7. Robots in the Garden. Kdyby se Pixies nerozpadli, tak by mohli hrát dnes nějak takhle. Odpovídá tomu nejen nadšení, ale i délka písničky (2:05).
8. Here Comes Everybody. Druhá hitovka desky. Když Carla v refrénu zpívá "sha la la let's go let's go", mám chuť vyskočit z křesla a jít za ní až na konec světa; naštěstí hned v zápětí ochrnu díky neuvěřitelně smršti kytara+basa+bicí. Po krátké mezihře to začne celé ještě jednou, aby se to uzavřelo hrou na dětské piano a pár k nepoznání rozostřenými ruchy.
9. Asleep at the Trigger. Písničku otvírá zvonivý zvuk kytary jako U2 nebo Simple Minds ve stadiónovém období a na scénu se vrací i dětské piano. Carla zpívá jako malá holčička na školní besídce, kterou někdo doprovází na motorovou pilu a zvukový výstup pravěkého počítače Commodore 64.
10. Plantlife. Tady je podle mě nejvíc cítit inspirace Sonic Youth, začátek mi hrozně přípomíná jejich "Tunic (Song for Karen)". Písnička postupně směřuje k tomu, kde musí skončit: v apokalyptickém šílenství navrstvených kytar a zběsilé basy. Nakonec se ale vlastně nic nestane a vy trnete v očekávání, kdy to konečně spustí.
11. Capital Kind of Strain. Triviální melodie doprovázená strohou basovou linkou a nervními bicími. Tuhle písničku celou táhne Carla, než se do toho kluci pořádně vloží s kytarami. Zhruba v půlce totiž začnou oba hrát asi dvakrát tak nahlas než dosud a písničku utopí ve zpětných vazbách.
Tak už to konečně spusťte a enjoy!
* Na krásné basistky jsme si už zvykli: Kim z Pixies, Kim ze Sonic Youth, Melissa z Hole, D'arcy ze Smashing Pumpkins. Teď jsou ale v kurzu bubenice: White Stripes, Autolux, !Forward Russia!. Což mě přivádí k jiné módní záležitosti, k vykřičníkům v názvech kapel: Clap Your Hands Say Yeah!, Go! Team, !Forward Russia!, Godspeed You! Black Emperor, On! Air! Library!, Thunderbirds Are Now!. Dostane se i na otazníky?
Autolux 2004 Future Perfect2. Angry Candy. Tady předvedou Autolux svou hlavní zbraň: chytlavá melodie, která je doprovázena náhlými změnami nálad od úplného zklidnění po sonické výbuchy, které vám při troše neopatrnosti vyhodí lehčí kusy nábytku z oken. Přidejte ještě nonsensový text a nakažlivé "tudu tudu tudu" a Autolux vás dostali.
3. Sub-Zero Fun. První hitovka desky a skvěle vygradovaná písnička: nejprve znuděně odsekávaná kytara, potom mocné a temné riffy (od 1:35) a v refrénu totální kytarová extáze (nejvíc od 2:33). Všimněte si taky toho, jak chytře tady Carla bubnuje, zvlášť na činely. Jak je možné, že s takovými písničkami nevydali Autolux ani jeden singl a MTV2 se o ně neotře jak je rok dlouhý?
4. Sugarless. Až do této chvíle jsme poslouchali nekomplikovanou feedbackovou desku, kterou mohli vydat v '95 Sonic Youth; najednou jako by se kapela zbláznila a začala točit jinou desku, tentokrát určenou pro děvčata. Carla začne jako anděl zpívat "Impossible day/I don’t complain/I’m over it I guess/Scattered and grey so/I hold it back/And keep it sugarless". Zvlášť absurdní je ta šílená kombinace deformované kytary a sladkého "u-uuuu" jako z padesátých let.
5. Blanket. Rychlejší písnička se zatím nejchytlavějším kytarový riffem letošního roku, který se vám dostane pod kůži a nezbavíte se ho. Konec mi ze všeho nejvíc připomíná nějaký starší industriální kousek od Nine Inch Nails.
6. Great Days for the Passenger Element. Podle mě nejlepší písnička desky, která hodně překračuje hranice stylu. Z téměř akustického kytarové cajdáku se totiž vyklube na závěr čirý triphop; ten valivý rytmus a hypnotickou melodii by mohli závidět i Massive Attack.
7. Robots in the Garden. Kdyby se Pixies nerozpadli, tak by mohli hrát dnes nějak takhle. Odpovídá tomu nejen nadšení, ale i délka písničky (2:05).
8. Here Comes Everybody. Druhá hitovka desky. Když Carla v refrénu zpívá "sha la la let's go let's go", mám chuť vyskočit z křesla a jít za ní až na konec světa; naštěstí hned v zápětí ochrnu díky neuvěřitelně smršti kytara+basa+bicí. Po krátké mezihře to začne celé ještě jednou, aby se to uzavřelo hrou na dětské piano a pár k nepoznání rozostřenými ruchy.
9. Asleep at the Trigger. Písničku otvírá zvonivý zvuk kytary jako U2 nebo Simple Minds ve stadiónovém období a na scénu se vrací i dětské piano. Carla zpívá jako malá holčička na školní besídce, kterou někdo doprovází na motorovou pilu a zvukový výstup pravěkého počítače Commodore 64.
10. Plantlife. Tady je podle mě nejvíc cítit inspirace Sonic Youth, začátek mi hrozně přípomíná jejich "Tunic (Song for Karen)". Písnička postupně směřuje k tomu, kde musí skončit: v apokalyptickém šílenství navrstvených kytar a zběsilé basy. Nakonec se ale vlastně nic nestane a vy trnete v očekávání, kdy to konečně spustí.
11. Capital Kind of Strain. Triviální melodie doprovázená strohou basovou linkou a nervními bicími. Tuhle písničku celou táhne Carla, než se do toho kluci pořádně vloží s kytarami. Zhruba v půlce totiž začnou oba hrát asi dvakrát tak nahlas než dosud a písničku utopí ve zpětných vazbách.
Tak už to konečně spusťte a enjoy!
* Na krásné basistky jsme si už zvykli: Kim z Pixies, Kim ze Sonic Youth, Melissa z Hole, D'arcy ze Smashing Pumpkins. Teď jsou ale v kurzu bubenice: White Stripes, Autolux, !Forward Russia!. Což mě přivádí k jiné módní záležitosti, k vykřičníkům v názvech kapel: Clap Your Hands Say Yeah!, Go! Team, !Forward Russia!, Godspeed You! Black Emperor, On! Air! Library!, Thunderbirds Are Now!. Dostane se i na otazníky?
PS: A všiml si někdo tohohle? "I will stand by all this drinking if it helps me through these days/It takes a long time just to get this all straight./[...] In my mind, this is my free-time." (Interpol, "Obstacle 2")
11 komentářů:
Musim rict ze tuhle desku sem fakt poslouchal,je dobra,navod sem zatim nepouzil,ptz sem to poslouchal driv.Nicmene clanek sem docetl az do konce,ac je dlouhy jaxsvina...dobrou noc
...wait 65 minutes...
kua,stahovani z rapidshare pro me asi skoncilo
Škoda že z tohohle příspěvku nerozumím jedinému slovu. Ten Autolux to je nějaký nový japonský vysavač?
Presne tak vlasto...je to novinka na japonskem trhu...je tak maly ze se vleze do prihradky na palubni desce auta...proto autolux
jjj,eli,budete vysavat jak o zivot... ;)
Interpol = Autolux , sakra kdo se ftom ma vyznat????
Panic na diskotéce?
Auto a auto a auuuutooolux. Musim uznat, ze si skoro ucrvknu z toho zvuku. Ted jedu koupit ten vysavac do auta, snad ho budou mit v Electroluxu, chces taky jeden (Vlasto&Peco)?
future perfect je snad nejlepsi deska od dob loveless,jako fakt total...jinak bych jeste vrele doporucil song 23 watt apple juice,slysel sem ho jen na bootlegu,ale pry vysel v uk na b strane nektereho singlu
člověče MTV2 se o ně otřelo, ale těžko říct jka moc je to pro takovouhle kapelu pocta. myslím, že to byl klip k here comes everybody...
nebo je to blud muheh .)
btw. nepřirovnávat carlu k meg....meg bubnovat neumí, kdežto carla áno a to jedinečně
Okomentovat