The Dresden Dolls

Další můj koncert z Abatonu. Hned před dveřma sme potkali holku, co byla aj na Art Brut a familiarně se mě zeptala, jestli už sem porodila. takže sem se cítila skoro jako doma. Abaton byl beznadějně vyprodanej a narvanej až po strop. Z osazenstva pro mě nejvíc vyčníval ( a teď si asi budete myslet, že sem se zbláznila) docent Ondřej, kterýho sem měla den předtím na zkoušku. Předskokan byl nějakej zoufalej úchylnej chlápek, ale naštěstí to zabalil docela brzo. No a pak přišli oni. Nevím moc, co k tomu mám napsat. Snad jenom, že Amanda Palmer má naprosto neuvěřitelnej hlas a byla úplně skvělá...A ten sloup, za kterým se skrýval Brian Viglione taky docela ušel. Hráli asi napůl nový a starý album, Coin - Operated boy, Missed Me, Good Day, My Alcoholic Friends, Shores of California...Nakonec byl Half Jack s monstrózní přdehrou...ale to už byl konec a nezahráli Jeep Song, což mě mrzelo. ale celkově to bylo fakt dobrý, ale dojem z Art Brut to nepřekonalo...