Jak se žije v ghettu

Většina z vás ví, že v Brně bydlím kousek od cejlu tzn. v ghettu. Je to trochu drsnější než to zacharský. A k tomu máme trochu bláznivou domácí Maruš, co se volně po ghettu promenáduje v noční košili atd. Kdo se s ní potkal, ví o čem mluvím. Pro ostatní: je do osoba ženského pohlaví, asi 150 cm vysoká, dost zapáchá( z toho plyne, že zapáchá celá spodní část domu, proto se všechny návštěvy nadechují před domem, se zadrženým dechem vybíhájí do schodů, vydechují), není jí ani 50 let( to mi nikdo nevěří, realita je bohužel taková), již pár let nezaměstnaná, chce si hodně povídat a její bratr (slušný člověk), když přijde pro nájem akorát prohlásí "Bůh mě potrestal" a má pravdu. No a Maruš teď šla do sebe. Tvrdí, že bude chodit do práce. má dělat nočního hlídače či vrátnou ( ta paní pustila zloděje dveřmi do domu) Našla si chlapa. ( nechápu) a protože bydlíme v ghettu, tak je její drahý poněkud tmavší pleti. Ze spodního patra se občas ozýval křik a nějaký nadávky, ale nastarý kolena chce asi být zase vdaná. Takže už se k ní nastěhovala půlka snoubencovi rodiny. díkybohu zasáhl její svatý bratr. sbalil Maruš do auta a odvezl neznámo kam, vystěhoval snoubence s rodinou a vyměnil zámek. Domem se ozývaly výkřiky o omezování osobní svobody atd. Škoda, že jsem u toho nebyla.