Tak a pro švanču tady máme druhý díl první série fotografického Berlinále. Na Reichstagu se mi kromě architektury nejvíc líbila jeho transparentnost. To znamená, že jsou tam skoro všechny stěny ze skla (až na ženské záchodky), takže na sebe navzájem všichni poslanci vidí a můžou na sebe žalovat, když si třeba nějakej z nich dá nohy na stůl. Leda, že by se domluvili a dali si je tam všichni. Ale každý malý děcko ví, že od toho je tady opozice. Holt, de vidět, že sem se neflákal a dával pozor. Vyzývám všechny švédské studenty psychologie a španělské erasmáky aby zahltili blog fotkama, stejně nikdo nepíše, tak co.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
toš pěkné, pěkné. hlavně ta orlica se mi líbí..:)
fotky SKVĚLÉ, fotograf profík, je to vidět...tichá závist
svanca: nojo, vsude v nemecku sou reklamy na mattoni...
Jimmy, ty fotky jsou parádní. Naše technika (asponň mám výmluvu) nedovolila takové výstavní kousky.
Okomentovat