Tanka

Tanka je krátká báseň založená na slabičném principu. Vznikla v Japonsku a je do češtiny nepřeložitelná; překlady nedávají smysl. Přesto může člověk používat zcela jinou estetiku a tvářit se, že píše tanka. Pět slabik, sedm slabik, pět slabik, sedm slabik, sedm slabik.

Jedna

ospalé prsty
bloudily po tvém těle
jezery očí
zátokami tváří, rtů
a přes temnoty srdce

Dva

chtěla odpustit
být tichem v křiku ptáků
dávnou ztracenou
proto klopýtala pryč
jak slíbila bez pláče

Tři

místo smíchu strach
ve vlnách hledáš stránky
knih cos nenapsal
kéž bys měl příležitost
spravit chyby minula

Čtyři

rosou nepřišla
její dopis nenašel
myslí na zradu
snaží se zapomenout
pod měsíčnou oblohou

Pět

zvuky se v noci
zdají být zřetelnější
než v denním světle
však plačící dívky si
nikdo stejně nevšiml

Šest

chlapcova loďka
se proplétá rákosem
cesta zbytečná
jako všechny dny co jsme
kdysi strávili spolu

Sedm

dívka nevstává
napořád chtěla by spát
skrytá před světem
ach, ptáci se probouzí
noc končí, den začíná

Osm

socha v altánku
zná šeptané návrhy
smluvených schůzek
a s ostychem skrývá žal
že jí nikdo nepozval

Devět

víčka políbíš
i na tváře dýchneš snad
nenechávej sny
dozdát se o samotě
neopouštěj nad ránem

Deset

pět slabik lásky
sedm proti zapomnění
noční zahrada
je svědek mé bolesti
když ti v ní recituji

Dobrou noc ... vám přeje nejsentimentálnější blog na světě.