Spartaaaa, spartaaaaa &^#$@ partaaaaaa.

Je to sice uz stara udalost, ale vypocetni technika VSE se postavila proti moji aktualizaci emaracany, takze s tichou dusickou bloguju az ted.
Jak asi vite, minulou sobotu jsme s sevou konecne navstivili prazskou sportovni akci, tedy pate ctvrtfinale Sparta - Vitkovice. Puvodne to mel byt jen vylet do Holesovic, v sehnani listku jsem opravdu nedoufali. Nicmene ale 20min pred zacatkem nam hodna babicka u pokladny prodala jedny z poslednich lupenu na stani. Vstupenky jsme sice meli, ale marne jsme obchazeli celou halu sem tam, obcas dokola, a hledali spravny vstup. Nastesti po nekolika odmitnutich, dotazech a kilometrech nas ochmatala ochranka, a my se vynorili po dalsim bloudeni (samo ze jsem vedl ja) uprostred zaplavy modre, modre a modre- Vitkovivkeho kotle. Puvodni zamer fandit sparticce byl rychle zavrhnut, vytahli jsme modre saly, nacvicili retardovany ostravsky prizvuk na druhe slabyyyyce a dali sbohem pragofilii. Uz v pulce prvni tretiny nase hlasy patrili k nejsilnejsim, vlastne doted si obcas v koupelne zarvu maaarek pinc, viiitkovice nebo lener, lener *&%#@§ trener. Radim dokonce v jedne chvili zacal dost vasnive sam pokrikovat :"Drzi ho, drziiiiiii, ty vole, drziiiiiiiii, ty pudes".
Nekteri vitkovice-fans se snazili bojovat s Prahou na vsech frontach, treba jim chteli zakerne vypit vsechno pivo, to se ale nepovedlo, a uz v pulce zapasu z viteznych choralu obcas zustaly vykriky ne nepodobne Pajovu slavnemu ue.
Ke konci trosku zacala tuhnout astmosfera a pribyvat tezkoodencu, gesta na sousednich tribunach zacinala byt vic nez jasna, do toho jsem se se shevem neminili zapojit, proc taky, kdyz nasi frajeri rozdrtili prazsky chudaky 6:4. A kdyz hoste po nekolikate hodili dekovnou rybicku a radim rozrotoval kotel, jsme se s pocitem utechy po dlouholetem vernem fandeni Vitkovicim vydali zpet domu, do Prahy.