O kalbě, která nebyla.

V noci 18/19. se udála/neudála kalba, na kterou budeme/budeme ještě dlouho vzpomínat. Všechno sice původně začalo jen jako nevinný výlet za nějakým tím pivem (a kvůli spoustě nedopočítaných matic jsme zamáčkli slzu kvůli zelené, která dnes nepoteče), ale postupně se vše zvrhlo. A to dokonce tím stylem, že možná za pár dní budeme pochybovat i o tom, jestli se něco pobobného vůbec mohlo stát (či jestli to nezakazuje nějaký ten fyzikální zákon, nebo aspoň vyšší princip mravní :) ).

Původně jsme s Michalem a Fandou začli u úplně normálních témat (holky, pivo, odpor k focení), ale postupně jsme s Martinem začli zapřádat v rámci recese i úplně odvyslé hlody bez (zjevného) smyslu, takže jsme chvílemi seriózní rozhovor Fandy s Michalem postupně úplně zrušili narážkami na tropické mrože, velké obry s komickým číslem a srážky s neosvětlenými parníky a vůbec podobnými věcmi, nad kterými (kromě naší nešťastné avšak blažené skupiny) zůstává rozum běžného nedadaisty stát. Teda aspoň nám to tak říkali, protože mi jsme se v důsledku váleli smíchy po zemi (a to doslova) a tak nám na nějaké rozbory či pravidla slušného chování nezbyl cas. Když se Fandy hostinský hned po příchodu (velice výhružně) ptal, jestli tu NÁHODOU nebyl včera (!!), mysleli jsme, že jde o žert, ale znovu bych tam teda nevyrazil - prostě jen z obavy, že by se mohl (tentokrát oprávněně) stejně výhružně třeba ptát mě, zda jsem nebyl jeden z těch, kterí mu včera zaplašili polovinu štamgastů :). Co se tedy včera v hospodě mezi Fandou a hospodským vlastně stalo se už asi nedovíme, stejně jako vy tohle všechno taky (radši) nevíte - tahle kalba prostě nebyla. ;)

No, dosti bylo řečí, ať teď mluví dokumentární záběry:



"Velcí obři" - s komickým výstupem :)



Akce vrcholí...